Hlavní navigace

Trombóza se projevuje nenápadně. Třeba otokem v kotníku či lýtku

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Hluboká žilní trombóza je zrádná tím, že o ní lidé často vůbec nevědí, protože se mnohdy nijak výrazně neprojevuje. V žíle vzniká krevní sraženina, která může vést k plicní embolii a způsobit tak život ohrožující stav.

Hluboká žilní trombóza je vážný stav, ke kterému dochází, pokud se v žíle umístěné hluboko v těle vytvoří krevní sraženina, tedy shluk krve, která přešla z kapalného stavu do pevného. Krevní sraženiny se obvykle tvoří ve stehně nebo bérci, ale mohou se vyvinout také v jiných oblastech těla.

Co se dozvíte v článku
  1. Jak poznat trombózu? Těžko
  2. Co zvyšuje riziko vzniku krevní sraženiny
  3. Co dělat při podezření na trombózu
  4. Co vás čeká u lékaře?
  5. Možnosti léčby žilní trombózy
  6. Když se vyskytnou komplikace…
  7. Hluboká žilní trombóza v těhotenství a po porodu
  8. Na cestách neseďte, protahujte nohy a choďte
  9. Prevence vzniku hluboké žilní trombózy

Jak poznat trombózu? Těžko

O tom, že trpí hlubokou žilní trombózou, nemusí pacient vůbec vědět, protože až u poloviny lidí se nijak neprojevuje. Pokud ano, mezi její běžné symptomy patří:

Příznaky hluboké žilní trombózy

Projeví se jen u části postižených:

  • otok kotníku nebo vyšších částí nohy obvykle na jedné straně
  • křečovité bolesti v postižené noze, které většinou začínající v lýtku
  • silná, nevysvětlitelná bolest v chodidle a kotníku
  • kůže je v místě bolesti teplejší než kůže v okolí
  • kůže na postižené oblasti zbledne, zčervená nebo zmodrá

V horní končetině jde o následující příznaky:

  • bolest v oblasti krku
  • bolest ramene
  • otok v paži nebo ruce
  • modrá nebo tmavší barva pleti
  • bolest, která se pohybuje z paže na předloktí
  • slabost v ruce

Krevní sraženina však může vzniknout i v jiných částech těla. Často se lidé o tom, že mají hlubokou žilní trombózu, dozví až poté, co se u nich objeví plicní embolie (krevní sraženina v plicích). Sem se sraženina přesune, pokud se uvolní a cestuje krevním řečištěm. Plicní embolie je život ohrožující stav a vyžaduje okamžitou lékařskou péči.

Co zvyšuje riziko vzniku krevní sraženiny

Existuje řada faktorů, které mohou mít vliv na vyšší pravděpodobnost výskytu krevních sraženin. Patří k nim:

Zranění

Poškození stěny cévy při některých zraněních může zúžit nebo zablokovat průtok krve. V důsledku toho se může vytvořit krevní sraženina.

Chirurgická operace

Během operace může dojít k poškození krevních cév, což může vést ke vzniku krevní sraženiny. Delší odpočinek na lůžku s malým nebo žádným pohybem po operaci může zvýšit riziko vzniku krevní sraženiny, proto se lékaři a fyzioterapeuti snaží přimět pacienty, aby vstali z lůžka co nejdříve po operaci a snaží se o jejich včasnou mobilizaci, pokud je to jen trochu možné.

Snížená pohyblivost nebo nečinnost

Při dlouhém sezení se může krev hromadit v nohou, zejména v jejich dolních částech. Zpomaluje se také průtok krve v dolních končetinách, což opět může podnítit vznik krevní sraženiny.

Léky

Některé léky se rovněž podílejí na zvýšeném riziku vzniku krevních sraženin.

Genetické a další faktory

Dědičný sklon ke vzniku krevních sraženin také sehrává svou roli.

Dále jde například také o některá onemocnění, také nadváhu či obezitu, kouření nebo věk nad 40 let.

Co dělat při podezření na trombózu

Hluboká žilní trombóza je vážný zdravotní problém. Pokud si myslíte, že máte symptomy hluboké žilní trombózy, obraťte se na svého lékaře nebo jděte na nejbližší pohotovost.

Léčba se zaměřuje na zabránění růstu sraženiny a nejenom že může zabránit riziku vzniku většího počtu krevních sraženin, ale také eliminovat rozvoj plicní embolie.

Co vás čeká u lékaře?

Lékař odebere anamnézu, provede fyzickou prohlídku a jeden nebo více diagnostických testů k potvrzení nebo vyloučení hluboké žilní trombózy. Může jít o různá vyšetření:

Ultrazvuk

Toto je nejběžněji používaný test pro diagnostiku hluboké žilní trombózy. Ultrazvuk využívá zvukové vlny k vytvoření obrazu tepen a žil a průtoku krve uvnitř nich.

Venografie

Pokud je ultrazvuk neprůkazný, může lékař nařídit venografii. Během tohoto testu se do příslušné žíly vstříkne barvivo. Poté se provede rentgenový snímek oblasti, u které má lékař podezření na přítomnost hluboké žilní trombózy. Barvivo zviditelní poměry v žíle, takže narušený průtok krve by byl snadno viditelný.

Odběr krve na hladiny D-dimerů

Pokud jsou hladiny vysoké a jsou u vás přítomny rizikové faktory pro vznik hluboké žilní trombózy, pravděpodobně máte krevní sraženinu. Pokud jsou u vás hladiny D-dimerů normální a rizikové faktory nízké, pravděpodobnost výrazně klesá. Nicméně tento krevní test může být indikátorem dalších onemocnění nebo rizikových stavů, takže je spíše doplňkovou metodou. Existují také další postupy, jak diagnostikovat hlubokou žilní trombózu.

Možnosti léčby žilní trombózy

Lékař vám může předepsat léky na ředění krve, které znesnadňují její srážení. Také udržují sraženiny co nejmenší a snižují šanci vzniku více krevních sraženin na dalších místech.

Pokud tyto léky nefungují nebo je hluboká žilní trombóza závažná, používají se rovněž trombolytické léky, které sraženiny rozkládají a aplikují se nitrožilně.

Pokud nelze použít některé léky, pak existuje alternativní řešení, kterým je kavální filtr. Lékař ho umístí do dolní duté žíly, kde zachytává fragmenty krevní sraženiny, které se tak nedostanou do plic nebo do srdce.

Když se vyskytnou komplikace…

Hlavní komplikací hluboké žilní trombózy je již zmíněná plicní embolie. Ta může vážně poškodit plíce a další části těla. Pokud se u vás objeví některé z následujících příznaků, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc.

Potíže, při kterých volat záchranku

  • závratě
  • pocení
  • bolest na hrudi s kašlem nebo dušností
  • zrychlené dýchání
  • vykašlávání krve
  • rychlá srdeční frekvence
  • ztráta vědomí

Hluboká žilní trombóza v těhotenství a po porodu

Těhotenství zvyšuje riziko vzniku hluboké žilní trombózy. Ve skutečnosti jsou těhotné ženy 5krát až 10krát náchylnější k rozvoji tohoto problému. Během těhotenství se totiž hladina bílkovin srážejících krev zvyšuje a hladina proteinů proti srážlivosti krve klesá. K riziku přispívají zvýšené hladiny hormonů a pomalejší průtok krve následkem zvětšující se dělohy.

Zvýšené riziko přetrvává ještě přibližně 6 týdnů po porodu. Pobyt na lůžku nebo porod císařským řezem také zvyšuje riziko vzniku hluboké žilní trombózy. Těhotné ženy by proto měly být pozorné na možné příznaky tohoto zdravotního problému.

Na cestách neseďte, protahujte nohy a choďte

Riziko vzniku krevních sraženin se zvyšuje během cestování, zejména na dlouhé trasy. Týká se to především cest trvajících déle než osm hodin. Proto si vybírejte sedadla vedle uličky, abyste měli více prostoru pro natažení nohou a jejich procvičování.

Noste kompresní punčochy, které pomáhají udržovat průtok krve stabilní, procvičujte chodidla a nohy a opakovaně vstaňte a projděte se uličkou mezi sedadly tam a zpět. Pokud jedete autem, zastavte a projděte se venku. Mějte na paměti, že symptomy krevní sraženiny se nemusí objevit bezprostředně po absolvování cesty.

Prevence vzniku hluboké žilní trombózy

Pro předcházení vzniku hluboké žilní trombózy je vhodné udržovat normální hodnoty krevního tlaku, udržování zdravé hmotnosti a ideální je zcela přestat s kouřením.

Střídejte delší sezení s procházením nebo cvičením nohou, zařaďte pohyb jako každodenní aktivitu.

Důležité je dbát na zdravý jídelníček s vysokým obsahem vlákniny, ovoce a zeleniny. Vyvážená strava může výrazně snížit riziko vzniku hluboké žilní trombózy. Pozor však na některé vitamíny, jako je třeba vitamín K, který může narušit funkci léků na ředění krve.

Pokud užíváte léky na úpravu krevní srážlivosti, všechny vitamíny a doplňky stravy nejdříve proberte s lékařem, než je začnete užívat a zeptejte se ho na všechny potraviny a živiny, kterým byste se měli vyhnout.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinářka na volné noze se zkušenostmi z tištěných i online titulů. V současné době pracuje pro vlastní portfolio klientů. K tematice zdraví a zdravého životního stylu má blízko díky původní profesi zdravotnického pracovníka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).