Hlavní navigace

Trombóza vzniká během dlouhé cesty, projeví se i týdny po návratu

 Autor: Depositphotos.com
Koronavirus změnil plány na léto mnoha lidem, aktuálně se zdá, že cestovat bude možné, i když v omezeném rozsahu. Zřejmě nebudeme tolik létat a cestovat na velmi dlouhé vzdálenosti, i tak je při plánování cesty na dovolenou dobře myslet také na riziko žilní trombózy. Jak se jí dá předejít?
Lenka Krbcová 11. 6. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Odborníci jí říkají „cestovní trombóza“, protože potíže jsou těsně spjaty právě s dopravou při cestování. Na rizika vzniku a preventivní opatření nyní upozorňují specialisté z AquaLife Institutu. Organizace sdružuje odborníky a vědce zabývající se mj. hydratací organismu, pitným režimem a vlivem příjmu tekutin na zdraví. Tato problematika úzce souvisí právě s rozvojem žilní trombózy.

Žilní trombóza

Při trombóze dochází k častějšímu srážení krve a vzniku takzvaných trombů neboli krevních sraženin, které mohou ucpat cévy. Zhoršují odtok krve a způsobují nedokrevnost určitých částí těla, což se projevuje náhlými modřinami. Sraženina ale může také způsobit plicní embolii a smrt. Více o trombóze se dočtete v katalogu nemocí.

Dlouhé cestování, sezení i postávání představují riziko

Výrazný nárůst rizika žilní trombózy a související plicní embolie je nad osm hodin cesty. V případě rizikových faktorů žilní trombózy může být rizikový i například let kratší než čtyři hodiny. Riziko může zvyšovat také dlouhodobé stání nebo popocházení, třeba ve frontách na odbavení před odletem, případně po příletu, obvykle ve špatně klimatizovaných letištních halách.

Cestovatelská trombóza ovšem hrozí i při dlouhých cestách autobusem nebo autem, což bude v současné situaci zřejmě aktuálnější problém. A i zde odborníci mluví o hranici čtyř až osmi hodin. Důležité je proto cestu dobře naplánovat i v tomto ohledu, zařadit přestávky a pohyb. Během cesty je pak základním opatřením proti vzniku cestovní trombózy dostatečný příjem tekutin, především nesycené vody a minerálek.

„Ukazuje se, že důležitou a velice snadno napravitelnou příčinou vzniku tohoto onemocnění může být kromě menšího pohybu i snížený příjem tekutin, který způsobí výrazné zahuštění krve, dehydrataci. V relevantní studii sledovali autoři výskyt žilních trombóz během roku a právě dehydrataci označili jako možnou příčinu sezónního výskytu žilních trombóz i u pacientů s jinou jasnou příčinou vzniku,“ říká prof. Jan Piťha z Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol a z Laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM.

Pohyb a tekutiny

K rizikovým faktorům žilní trombózy při cestování patří předchozí žilní trombóza nebo embolie, nádorové onemocnění, nedávný úraz nebo operace, omezená hybnost nebo imobilita, vyšší věk, užívání hormonální terapie obsahující estrogeny (včetně antikoncepce) či obezita.

Známým rizikovým faktorem je také sedadlo u okénka. Zvýšené riziko trombózy u cestujících sedících u okénka je zejména tehdy, pokud se nedonutí vyjít opakovaně do uličky a projít se. Cestující na sedadle u uličky si může jednodušeji protáhnout dolní končetiny nebo se bez váhání projít.

Mezi preventivní opatření proti vzniku cestovní trombózy patří cvičení nohou, které lze provádět i vsedě (zvedání paty a špičky), nošení volných oděvů a kompresních punčoch.

Jedním z důležitých kroků k prevenci vzniku žilní trombózy je dostatečný příjem tekutin během delších cest dopravními prostředky. „Vhodným nápojem je čistá voda, v případě silnějšího pocení v horkém prostředí pak vody více mineralizované, a to nesycené. Sycené totiž poměrně rychle potlačují pocit žízně, a příjem tekutin by tak mohl být snížen. Optimální příjem je 2–3 litry během delších letů nebo jízd, při výraznějším pocení a u rizikových osob i větší. Zásadní je přitom samozřejmě také pravidelné procvičování dolních končetin,“ uvádí prof. Piťha.

A cévní chirurg Tomáš Bureš, vedoucí lékař Galerie Medical Center, ještě doplňuje: „Alkohol, káva, čaj, koncentrované limonády a džusy vedou naopak k dehydrataci a je pak nutné doplnit tuto ztrátu opět vyšším příjmem vody.“

Trombóza se někdy projeví hned, spíše ale až týdny po cestě

U třetiny cestujících se toto onemocnění může projevit již během cesty, ale u dvou třetin až o dost později. Podle zjištění specialistů dokonce i dva měsíce po ukončení cesty.

Příznaky trombózy

  • mnohdy velmi nenápadné a mírné
  • bolest
  • otok
  • zarudnutí
  • pocit napětí
  • teplá pokožka v místě krevní sraženiny

Přečtěte si více o tom, jak poznat, že s žílami něco není v pořádku.

„Cíleným vyšetřováním ultrazvukem od dvou dnů po přistání byla zjištěna žilní trombóza u dvou až deseti procent cestujících. U třetiny cestujících se toto onemocnění může projevit již během cesty, u dvou třetin během dvou až osmi týdnů po jejím ukončení. Nejzávažnější komplikací žilní trombózy je plicní embolie, která může být smrtelná,“ varuje angiolog Jiří Matuška.

Pokud jde o léky, MUDr. Matuška radí: „V současnosti je dostupná celá řada velmi účinných léků, které mohou zabránit vzniku žilní trombózy. Užití léků ovlivňujících srážení krve by však mělo být individuální, po posouzení všech rizik ošetřujícím lékařem, protože tyto léky mohou mít závažné vedlejší nežádoucí účinky. Pokud by taková léková prevence měla mít smysl, musela by být podávána po dobu několika týdnů po letu, což by mohlo zvýšit riziko krvácení. Preventivní použití oblíbeného aspirinu je sporné, jeho efekt na prevenci žilní trombózy není v porovnání s ostatními účinnými preparáty ani třetinový.“

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).