Trombóza je označení pro stav, kdy v důsledku zpomalení toku krve dochází ke vzniku trombu (krevní sraženiny). Postihuje v největší míře dolní končetiny a projevuje se otoky, bolestí či nedostatečným prokrvením. Při zanedbání stavu se může tromb utrhnout, putovat krevním řečištěm a ucpat životu důležité tepny a cévy. Neléčená trombóza pak může vést i ke smrti.
Co je trombóza?
Za normálních okolností se krev sráží pouze v případě, kdy dojde k narušení cévní stěny. V takovém případě nastupuje tzv. koagulační kaskáda, což je označení pro velice složitý proces srážení krve. Někdy ale vznikají krevní sraženiny i bez toho, aniž by došlo k poranění. Ty pak mohou ucpávat cévy, blokovat krevní oběh a bránit přirozenému průtoku krve.
Velkým rizikem je případné utržení trombu, který může krevním řečištěm putovat po celém těle. Snadno tak může ucpat například krční tepny a způsobit mozkovou embolii.
Povrchová versus hluboká žilní trombóza
U trombóz hraje velmi významnou roli to, jaké cévy jsou postiženy. Podle toho se rozlišují na trombózy:
Povrchová žilní trombóza
Jinak bývá označována jako tromboflebitida, protože ji kromě tvorby patologických trombů provází i zánět. Povrchovou žilní trombózu poznáte podle zarudlých bolestivých pruhů, které vedou podél povrchové žíly. Většinou se přidržuje i otok. Ačkoliv jde o nepříjemný stav, riziko embolie je zde naprosto minimální.
Hluboká žilní trombóza
Zde dochází ke vzniku trombů v hluboce usazených žilách. Hlubokou žilní trombózu často provází i záněty žil, přičemž nejčastěji postihuje dolní končetiny. Tento druh trombózy je vysoce nebezpečný – existuje zde totiž vysoké riziko utržení krevní sraženiny, která může krevním řečištěm doputovat až do plic a způsobit embolii.
Příznaky trombózy
Žilní trombóza o sobě zpočátku nedává nijak výrazně vědět. Mírným příznakům proto většina pacientů nepřisuzuje velký význam a přehlíží je. Jedná se o:
- bolest postižené oblasti (nejhorší je při pohybu),
- otok (jeho míra je dána velikostí sraženiny),
- pocit napětí,
- začervenání (později získává končetina až modravý nádech),
- teplou kůži (značí zánět),
- viditelně nalité žíly pod povrchem kůže.
Zákeřnost trombózy spočívá dále v tom, že se může objevit naprosto nečekaně a neohlášeně (například po letu letadlem). Pokud člověk ignoruje všechny příznaky trombózy a nechodí na pravidelné kontroly k lékaři, často se na tento problém přijde až ve chvíli, kdy postoupí v embolii. Při ucpání tepny přivádějící krev do srdce, plic či mozku se objeví následující příznaky:
Pokud není zajištěna okamžitá lékařská pomoc, vitální orgány nejsou zásobovány kyslíkem a člověk umírá.
Proč trombóza vzniká?
Trombóza může vznikat na základě rozličných spouštěčů. Na jejím vzniku se může podílet jeden konkrétní faktor, nebo jde o kombinaci několika z nich. Označují se jako Virchowova trias:
- poškození cévy (zánětem, vznikem imunokomplexů, kornatěním tepen),
- zpomalení průtoku krve (z důvodu dlouhého stání, dehydratace, nedostatku pohybu, těhotenství),
- trombofilní stavy – vrozená náchylnost ke vzniku trombů (např. Leidenská mutace).
Ohrožené skupiny
Hluboká žilní trombóza nejvíce ohrožuje ty pacienty, kteří splňují jeden či více rizikových faktorů:
- obezita,
- věk nad 60 let,
- dlouhodobá nehybnost dolních končetin nebo celkové upoutání na lůžko,
- kouření,
- těhotenství,
- užívání hormonální antikoncepce,
- nedávné operace pánve a dolních končetin,
- křečové žíly,
- trombofilní mutace u pacienta či v rodině,
- dlouhé cesty autem či letadlem,
- prodělání trombózy v minulosti.
Cestovatelská trombóza
Takzvaná cestovatelská trombóza vzniká v důsledku dlouhého nedostatku pohybu při cestování. Největší riziko je při letech letadlem či jízdách vlakem, které trvají déle než 4 hodiny. Sezení v dopravním prostředku vede ke snížení svalového napětí v končetinách a tok krve se tak zpomaluje. A pokud má člověk ještě vrozené předpoklady ke vzniku trombózy, nečinné sezení může vznik trombózy podnítit.
Mnoho cestovatelů také při cestách nedbá na dostatečný pitný režim, což vede ke zhuštění krve. Dalším rizikovým faktorem je popíjení alkoholu, které přispívá k dehydrataci. Riziko vzniku trombózy v letadle potencuje i to, že bývá v kabině nižší koncentrace vzdušného kyslíku a suchý vzduch.
Trombóza v těhotenství
Udává se, že během těhotenství má žena až 5× vyšší riziko, že u ní dojde k rozvoji trombózy, než mimo požehnaný stav. Během těhotenství dochází v těle k mnoha změnám. Vznik trombózy je podpořen snížením průtoku krve v žilách a zvětšováním dělohy, která vytváří tlak na žíly v oblasti pánve. Biochemicky se také mění srážlivost krve.
Vysoké riziko trombózy přetrvává i při porodu a v šestinedělí. Při průchodu novorozence porodními cestami totiž dochází k poškození žil uložených v pánevní oblasti.
Diagnostika
Při podezření na trombózu by měl pacient kontaktovat svého obvodního lékaře. Ten provede klinické vyšetření. Případně může odebrat krev na vyšetření hladiny tzv. D-dimerů, které se zvyšují, pokud v těle dochází k tvorbě sraženin. Pro konečné potvrzení diagnózy hluboké žilní trombózy je ale nezbytné provést ultrazvuk dolních končetin (DUZ).
Léčba trombózy
Pokud je trombóza včas odhalena, dá se léčit a zabránit tak potenciálnímu utržení trombu. Pacient by měl dodržovat klid na lůžku. Také mu jsou podávány léky snižující systémovou srážlivost krve. Konkrétně jde o:
- nízkomolekulární heparin (LMWH) a warfarin – zastavují růst sraženiny a podporují její rozpouštění,
- Pradaxu či Eliquis – slouží poté jako prevence proti vzniku sraženin.
Vrozené poruchy koagulace bohužel zatím neumíme vyléčit. Pacienti s touto diagnózou proto musí užívat léky na ředění krve celoživotně (případně při rizikových situacích, kdy může dojít ke vzniku trombózy – upoutání na lůžko, operace, dlouhý let).
Prevence
Trombózou je logicky ohrožen více ten, kdo spadá do rizikové skupiny a naplňuje jeden či více rizikových faktorů. Vhodnou prevencí je proto:
- nekouřit,
- dostatečně se hýbat,
- konzumovat zdravou stravu,
- při obezitě zhubnout,
- pít dostatek tekutin,
- nekřížit při sezení nohy,
- věnovat se rehabilitaci (nošení kompresních punčoch).
Přidružené komplikace
Tromby, které se tvoří v hlubokých žilách, se mohu po čase utrhnout a volně proplouvat krevním řečištěm. Často doputují do důležitých cév, které následně ucpou. Cestujícím trombům se jinak říká emboly nebo vmetky.
Nejzávažnější komplikace, kterou mohou vmetky způsobit, je plicní embolie. V tomto případě sraženina doputuje až do systému plicních žil a samotných plic, kde se „zasekne“. Nemůže docházet k normálnímu okysličování krve a v pravé polovině srdce dochází ke zvýšení tlaku, který může vést až k srdečnímu selhání.
Závažnost příznaků plicní embolie závisí na velikosti embolu. U malinkých trombů nemusí docházet k žádným problémům, u těch velkých ale často dochází k úmrtí. Pacienti pociťují dušnost, vykašlávají krev, selhává jim srdce nebo okamžitě umírají.
Zdroje: medlineplus.gov, healthline.com, medicalnewstoday.com, trombocentrum.cz
