Injekce s výplněmi proti vráskám mohou zničit obličej. Náprava stojí desítky tisíc a je nejistá

V září obletěla média fotky oteklého obličeje zpěvačky Madonny na přehlídce módní značky Dolce & Gabbana. Diskutující ihned spekulovali, že za změnou vzhledu stojí plastika, zpěvačka to nijak nekomentovala.

Oteklý obličej nejspíš nebyl výsledkem chirurgie, ale nepovedené aplikace obličejových výplní. Tedy estetického zákroku, jenž se obejde bez skalpelu. Stačí jehla nebo kanyla, s jejíž pomocí se různé části obličeje, ale i paží, poprsí nebo do pozadí, vyplňují tekutými látkami, často kyselinou hyaluronovou.

Obličej Madonny je nejznámější ukázkou komplikace estetické medicíny zvané overfilled syndrom, říká lékařka Monika Kavková, jež výplně aplikuje. Pomineme-li plastické operace, jsou to právě výplně, s nimiž jsou spojeny nejhorší komplikace estetické medicíny. Týkají se zejména obličeje a dekoltu. Některá poškození jsou přitom nevratná.

Přečtěte si také:

Podezřele levné estetické zákroky někdy nabízejí lidé bez patřičného vzdělání, upozorňují lékaři

Příčiny „syslího“ obličeje

Overfilled syndrom je na první pohled patrný, protože způsobuje deformaci kontur obličeje – z očí se stávají štěrbiny, tvářím chybí mimika, jsou přeplněné, ačkoliv jde o hubenou či subtilní ženu.

Lékaři o něm začali více mluvit v roce 2019. Způsobuje jej nadměrné používání výplní na bázi kyseliny hyaluronové (během jednoho či více sezení), jejich vrstvení nebo nesprávné umístění, použití nevhodných výplní, ale také otok. Stěžejní příčinou jsou lékařovy nedostatečné znalosti anatomie obličeje.

Riziko zvyšuje opakovaná aplikace výplní, aplikace na různých pracovištích, takže lékaři nemusí mít přesné informace kdy a kolik mililitrů bylo do obličeje či jiných částí těla vpraveno. Tomu nahrává i to, že věk klientek se snižuje a k výplním sahají stále častěji i ženy pod 30 let. 

Naopak prevencí je aplikace v takových místech obličeje, kde je pravděpodobnost vzniku syndromu snížená.

Overfilled syndrom je řešitelný opakovaným injekčním podáním enzymu odborně zvaného hyaluronidáza , jenž přeplněnost obličeje odbourá. Lékaři jeho použití doporučují i mezi jednotlivými zákroky. Ovšem ani to není zcela bez rizika, protože enzym kromě kyseliny vpravené do těla dodatečně odbourává i tu tělu vlastní. Snaha vypadat mladší nakonec může vést k předčasnému stárnutí.

Navíc ne vše lze hyaluronidázou vyřešit. Jednak proto, že některé materiály výplní jsou jím nerozpustitelné a pak také proto, že někdy je poškození zdraví nevratné. Třeba jen ret má sedm částí. A když do něj bez rozumu nacpete výplň, tak jej zničíte tak, že už to nepůjde opravit nikdy. Spousta lidí, kteří mají nafouknuté rty, s nimi budou mít už navždy problémy, podotýká Roman Šmucler, jenž vede odbornou Společnost estetické a laserové medicíny (SELM) a je majitelem centra estetické medicíny.

Přečtěte si také:

Na plastiku nosu lze jít i v padesáti, říká zkušený otorinolaryngolog. Jen hojení bude delší

Komplikace touhy po kráse

Lékaře ze SELM upozorňují, že výskyt komplikací je u estetické medicíny vyšší než např. ve vnitřním lékařství. I když se u řady vylepšení po skalpelu nesahá, miniinvazivita, tedy narušení tkání jen malými vpichy, není zárukou vyšší bezpečnosti. 

Na obličeji neexistuje jediné místo, které by bylo stoprocentně bezpečné. Všude máme nervy a cévy a hrozí jejich ucpání nebo útlak, upozorňuje dermatoložka Věra Terzijská. Právě proto je detailní znalost anatomie u lékaře nezbytností. Trojice citovaných lékařů o rizicích hovořila na začátku června na tiskové konferenci pořádanou SELM, jež se snaží i v tomto směru o osvětu mezi odborníky i laiky.

Co do počtu komplikací jsou u výplní četnější než u jiných metod. Např. aplikaci botulotoxinu, jenž se mimo jiné používá pro vyhlazení mimických vrásek, ale na jiném principu: způsobuje dočasné uvolnění svalů. Mezi komplikace botoxu patří pokles obočí nebo koutku úst. Tyto potíže ale nejsou trvalé a obličej po čase získá původní stav.

Mezi běžné komplikace po aplikaci výplní patří otok. Méně běžné už je, že jeho příčinou je blokování odtoku lymfy. Hromadění tekutiny zvyšuje pravděpodobnost vzniku overfilled syndromu.

Kromě toho může přijít zarudnutí, modřiny, vyrážka, hrbolky v podkoží, alergická reakce včetně anafylaktického šoku, až měsíce trvající světlé zbarvení kůže, ale i infekce (např. herpetická) nebo vzniknou takzvané granulomy. Nejčastěji k problémům u výplní dochází při aplikaci v oblasti mezi obočím, nosu a brady, dodává Terzijská, jež je specialistkou na korektivní dermatologii.

Obě lékařky se shodují, že výplně samy o sobě nejsou strašákem. Záleží vždy na tom, jak a kým jsou aplikované. Estetická medicína je nebezpečná z rukou neodborníků, podotýká Monika Kavková s tím, že každý medicínský obor přináší chyby a těch je tím více, čím více se provádí zákroků. Chyb přibývá, ale není to tak, že estetická medicína je plná komplikací. Je to v podstatě přirozený vývoj nového medicínského oboru, podotýká lékařka, jež je členkou výboru SELM. Podstatně je, aby se z chyb lékaři uměli poučit, dokázali je řešit. Tedy nepouštět se do výkonů, u nichž nezvládnou komplikace.

Po výplních lze i oslepnout

Mezi komplikace s trvalými následky patří jizvy, které vznikají po hojení nekróz.

Nekróza, neboli odumření a odloučení části tkáně, patří mezi vzácné, ale nejzávažnější komplikace. Nastává, protože výplň způsobí uzavření nebo útisk cévy a tím zamezí i prokrvování části obličeje. Pokud tento stav není řešený, nedokrvené struktury se zanítí, zpuchýřují a postupně odumírají.

Nejobávanější komplikací je oslepnutí na jedno oko. Jednak proto, že jde zpravidla o nezvratný stav a pak také proto, že bezbolestná slepota nastává velmi rychle – hodinu či hodinu a půl po chybné aplikaci.

V ČR se zatím takový případ nestal nebo alespoň o něm lékaři neví, nicméně SELM nyní vydala doporučení pro lékaře, jak poškození zraku předcházet a jak reagovat při podezření na něj. 

V zahraničí zatím evidují 365 takových reakcí na výplně. Loni se podle Moniky Kavkové jeden z nich odehrálna renomovaném pracovišti ve Švýcarsku. Trvale slepých po této komplikaci zůstalo 68 procent klientů, u 25 procent došlo díky rychlé pomoci k částečnému zlepšení zraku a šest procent se zrak s pomocí zlepšil.

Příčinou oslepnutí klienta je, že se výplň dostane do cévy, která vyživuje oko. To vede k nedokrvení sítnice. Jde o vůbec nejprokrvenějším část našeho těla, na nedostatek kyslíku je proto velmi citlivá. Navíc patří mezi orgány, jež neregenerují, takže její poškození je trvalé. Zvrátit lze jen procesy, které k nedokrvení vedou.

Oslepnutí se dá částečně zvrátit okamžitou pomocí – musí přijít do hodiny a půl od aplikace a kromě přivolání sanitky k ní patří i injekce enzymu, který rozpouští kyselinu hyaluronovou neb podání látek proti otoku optického nervu. Někdy je ale těžké rozlišit příznaky oslepnutí z této příčiny od mrtvice. 

K uzavření cévy nedochází jen při aplikaci výplní kolem očí, rizikový je zejména nos, oblast mezi obočím a čelo. Riziko zvyšuje ten, kdo postupuje aplikaci výplní často nebo neodborně.

Jak je ale možné, že se výplň dostane tam, kam nemá? Roli v tom hraje velký tlak, pod kterým je vpravena do obličeje. Dále množství a také nesprávně zvolené místo vpichu. Předcházet by mu mohlo ultrazvukové zobrazení cév, jenže v ČR není běžnou praxí.

Vstřebání kyseliny je mýtus

K opatrnosti vede i to, že od roku 2021 lékaři vědí, že zbytky kyseliny hyaluronové zůstávají, na rozdíl od botulotoxinu, v těle léta. Není to tedy tak, že by organismus uměle doplněnou látku sám postupně zcela odboural. V zahraničí někteří klienti podstoupili vyšetření na magnetické rezonanci (MR). Ukázalo zbytky výplní starých až dvanáct let. Odhalit je dokáže i ultrazvuk. Zejména ve střední, pohyblivé části obličeje, ale také kolem očí a rtů, zdá se, vydrží výplně daleko déle, než jsme očekávali. S tím musíme počítat a umět pracovat, dodává Monika Kavková.

Potvrzeno je i to, že kyselina hyaluronová časem mění vlastnosti. Jde minimálně o objem. Mezi lékaři je známý příspěvek jedné ze zahraničních novinářek, jež si nechala provést vyšetření MR. To ukázalo, že po necelých čtyř letech se z výplně o objemu 12 mililitrů stalo mililitrů 28. I to podporuje vznik overfilled syndromu.

Látka se navíc v obličeji přesouvá. Pokud je jí velké množství, třeba ret nepraskne jako prefouknutý balón, výplň z něj odteče jinam.

Krása jako byznys

Češi a Češky, případně cizinci, kteří do ČR na komerční zákroky jezdí, za estetickou medicínu dají za rok odhadem několik miliard korun. Jsou to právě nemalé peníze, které z estetické medicíny, co se týká jejího poskytování i dovozu a prodeje výplní, učinily džungli. Podle Romana Šmuclera se situace v ČR radikálně proměnila k horšímu za poslední tři roky.

Novým, nebezpečným trendem jsou prodeje výplní kosmetičkám nebo přímo klientům. K mání jsou i online. Do rukou laiků se přitom vůbec nesmí dostat.

S růstem poptávky se děje to, že část výplní se do ČR dostává nelegálně a takto se také přeprodávají – někdo je nakoupí, pak zase prodá dál, aniž by k nakládání měl registraci a garantoval podmínky správného skladování. Riziko zdravotních komplikací se tím zvyšuje.

Kromě toho pokračuje stav, kdy výplně používá někdo, kdo to neumí nebo by je vůbec aplikovat neměl. Spousta výkonů v estetické medicíně se děje bez oprávnění, podotýká Roman Šmucler. SELM za poslední roky podala celkem 67 podnětů na prošetření nelegálních služeb. Lékaři podotýkají, že případů nebezpečného fušování do medicíny je více, podněty šly jen tam, kde si klienti stěžovali nebo kde nastaly větší zdravotní potíže.

U kosmetiček je dílčí problém i v tom, že do kontrol nevstupují krajské úřady. Ty vydávají zdravotníkům, a to i nelékařským, oprávnění k poskytování zdravotnických služeb. Kosmetička jej získat nemůže, a tak nepodléhá ani kontrole krajského úřadu. Což ovšem neznamená, že ji nekontroluje nikdo – jde o hygieniky a živnostenské úřady.

Nejde ale jen o kosmetičky. Na hraně mohou pracovat i lékaři. Šmuclera překvapil případ, kdy se zubní lékařka pustila kvůli finančnímu benefitu do série labioplastik, tedy chirurgické úpravy stydkých pysků. Operaci by přitom měl provádět plastický chirurg. Dělají je i gynekologové, ale i u nich by to měli být ti, kteří mají zkušenost s chirurgií.

Provádí-li lékař, jiný zdravotník nebo kosmetička to, co dělat nesmí, klientovi hrozí, že v případě chyby se nedočká nejen bezplatné nápravy, ale ani případného plnění z pojistky. Jednoduše proto, že nelegální práci nelze komerčně pojistit. Finanční nároky pak musí poškození s nejistým výsledkem vymáhat soudně.

Jak snížit riziko komplikací

Aby bylo riziko nižší, je dobré si předem ověřit, že ten, kdo bude výplň aplikovat je lékař. Lze to učinit zde na stránkách České lékařské komory. Vlastní seznam členů (je jich 247) má také SELM. Ne každý lékař, který se estetickou medicínou živí, je jejím členem a to, že členem SELM není, nutně neznamená, že miniinvazivní procedury provádí nelegálně či nevhodným způsobem.

Jen vystudování medicíny ale nestačí. Není také od věci, když klient požádá lékaře, aby mu doložil certifikáty kurzů, případně nadstavbové vzdělávání v oblasti estetické medicíny. Řada z nich tyto informace uvádí na webových stránkách, kde prezentuje svoji práci. Pokud máte pochybnosti, lze se obrátit přímo na SELM (kontakty jsou zde).

Dobré je také s lékařem vést rozhovor na téma, jak je připravený na zvládnutí případných komplikací. Může se totiž stát, že ordinace není vybavena ani enzymem hyaluronidázou, kterou je přitom někdy nutné podat velmi rychle.

S pomocí internetu si také snadno v obchodním rejstříku ověříte, zda firma, na jejíž pracoviště se chystáte, má v předmětu podnikání i poskytování zdravotních služeb. 

Baden-Baden, Spa nebo Bath. Poznáte slavná lázeňská města?

Lázně patří mezi oblíbené turistické cíle už několik století. Ty nejslavnější známe snad všichni. Minimálně podle názvu. Víte ale, jak vypadají, a troufnete si poznat alespoň některé z nich podle fotografií?

Spustit kvíz

Riziko je menší u lékaře, který má za sebou řadu výkonů, protože pak je trénovaný i v tom, jak rozeznat komplikaci. Podle Moniky Kavkové se proto vyplatí shánět si na lékaře recenze, a to nejen na internetu. Ideální je sdílet zkušenost s těmi, kteří si jí už prošli.

Malým vodítkem je i to, v jakých prostorách je zákrok prováděný. Pokud jde o lukrativní adresu, je vyšší pravděpodobnost, že lékař použije registrovanou výplň. O zkušenostech lékaře ale jen tyto kulisy nemusí vypovídat nic.

Jistým vodítkem míry rizika je cena. Podle Moniky Kavkové registrované zdravotnické prostředky nejsou na pořízení levné. Např. zvětšení rtů za 1500 Kč podle ní není legálními výplněmi možné, protože částka nepokryje ani nákupní cenu výplně. Ovšem ani vysoká cenovka není, bohužel, automatickou zárukou toho, že lékař použije legální materiál.

Roli ve kvalitně nemusí nutně hrát délka čekání. Na odborníky, třeba plastické chirurgy, se sice stojí skutečně fronty, protože někteří mají úvazky v nemocnicích či řadu jiných aktivit. Na druhé straně se může stát, že lékař prodlužuje termíny naoko, aby zvýšil zájem o služby.

Léčebné preparáty jsou často uvedeny v databázi Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Je tedy možné si online snadno ověřit, zda jsou do ČR dováženy legálně a patří mezi léčiva, která musela projít klinickými zkouškami a jsou i nadále sledovaná z hlediska vedlejších účinků. 

Také zdravotnické prostředky mají vlastní registr, kde si lze online ověřit, zda jsou v ČR legální (najdete jej zde). 

Je dobré si uvědomit, že např. přípravky s obsahem botulotoxinu jsou v ČR považované za léčiva a v tomto režimu jsou také uváděny na trh (nutná je jejich registrace po doložení výsledků klinických zkoušek atd.). Oproti tomu přípravky používané jako výplně jsou zdravotnickými prostředky (nutné jsou registrace dovozce či prodejce a zápis do speciálního registru). Rozdíl mezi nimi je podstatný, protože zdravotnické prostředky vstupují na trh za méně náročných podmínek než léčiva (vysvětlení rozdílů mezi oběma kategoriemi najdete zde).

O legálnosti může napovědět i to, že k aplikované dávce klient dostane příbalový leták a číslo šarže. Měl by proto dobře vědět, kterou chemickou látku lékař použil a tuto informaci by si měl dobře uchovat pro případ, že výplň bude postupovat opakovaně.

Náprava nemusí být levná

Problémům je lepší vždy předcházet. Pokud nastanou, mohou si vyžádat další, původně neplánované estetické zásahy, které pacient – pokud mu nejde o život, ale o vzhled – platí ze svého. (S výjimkou případů, které pokrývá komerční pojištění.) Levné to není, opakované miniinvazivní zákroky mohou stát desetitisíce, plastické operace se vyšplhají i nad sto tisíc. Nadto je často provází psychické problémy klienta spojené s tím, že místo krásy přišlo zohyzdění.

Navíc najít lékaře, jenž bude chtít chyby napravit, je náročné. Nehrnou se do toho. Mimo jiné proto, že vůbec nemusí vědět, jakým způsobem byly přesně provedeny a jaký typ výplně někdo použil Chceme klientům pomoci, ale jsme na tenkém ledě, protože přebíráme odpovědnost i za toho, kdo zákrok prováděl před námi. Je to balanc mezi lékařskou etikou a právní zodpovědností, která vás může stát praxi, vysvětluje Monika Kavková.