Možná znáte některé z jejích lidových označení, nazývá se například jabrátka, baburky, kocanda, maňušky, rokytka a na Valašsku pak makyta. Role vrby se proměňovala, zatímco pohany byla uctívána jako posvátný strom, v křesťanství se spíše pojila s temnými nadpřirozenými bytostmi, jako byl vodník nebo čarodějnice.
Co se dozvíte v článku
Botanická charakteristika vrby jívy
Vrba jíva (Salix caprea) je opadavý strom dorůstající až do výšky 12 m, který náleží do čeledi vrbovitých. Za nepříznivých podmínek je schopná růst jen jako keř. Její borka vyhlíží zprvu světle šedě a hladce, postupně se ale stává rozpukanou a tmavě šedou. Listy vrba jíva má střídavé, eliptické, přičemž jejich rub je chlupatý a zbarven do šedobíla.
Plodem vrby jívy je tobolka hnědé barvy. Kmen v průměru dosahuje až 50 cm s tím, že květ vrby jívy je všem dobře známý jako kočičky. Jde o dvoudomé jehnědy, které bývají před rozkvětem stříbřitě plsnaté. Samčí se zbarvují dožluta a mají vejčitý tvar, zatímco samičí se barví dozelena a oproti samčím jsou delší. Obvykle přitom kvete od března do dubna.
Kde vrba jíva roste?
Na vrbu lze narazit v mírném a subarktickém pásmu Evropy a Asie. U nás ji můžete spatřit od nížin až po hory, nad horní hranicí lesa se ovšem nachází jen ojediněle. Roste na pasekách, sutích, okrajích lesů, podél cest, ale vyskytovat se může i na náspech, skládkách, v lomech a pískovnách.
Vrba jíva: pěstování
Vrba jíva se považuje za velmi přizpůsobivou rostlinu. Daří se jí v půdě propustné, výživné i chudé, především ale v půdě písčité. Nedoporučuje se ji naopak zasazovat do vápnité půdy.
Svědčí jí světlá až slabě přistíněná stanoviště. Na rozdíl od jiných druhů vrb hůře snáší nadměrné množství vody v půdě, dokáže se vypořádat pouze s dočasným zamokřením, na březích vodních toků byste ji tedy hledali marně.
Jde o odolnou rostlinu schopnou vystát jak extrémní mrazy, tak letní parné dny. Množení vrby jívy přitom probíhá výhradně skrze semena a spory. Co se týče jejího pěstování, mezi zahrádkáři bývá v oblibě vrba jíva převislá, konkrétně odrůda Pendula s větvemi padajícími až k zemi. Vrba může na zahradě tvořit také živý plot.
Stříhání vrby jívy
Stříhání vrby se má provádět v období vegetačního klidu, to znamená od pozdního podzimu do časného jara. Při stříhání se přitom zahrádkáři obvykle zaměřují na suché a poškozené větve, případně se odstraňují větve křížící se přes sebe. Po odkvětu se rovněž zastřihuje koruna, aby si zachovala svůj pravidelný tvar.
V průběhu roku se vrba obvykle zastřihává 2× až 3×, přičemž k prvnímu řezu dochází před výskytem prvních pupenů. Tento řez bývá nejradikálnější. Vzniknou-li při stříhání vrby větší rány, je dobré na ně nanést štěpařský vosk nebo balzám, čímž lze předejít hnilobě.
Léčíte se doma bylinkami?
Léčivé účinky vrby jívy
Odvar z vrbové kůry nachází uplatnění v lidovém léčitelství. Sloužit má ke zmírnění bolestí hlavy, bolesti kloubů při artritidě nebo snížení horečky, a to díky látce zvané glykosid salicin. Vyznačuje se rovněž uklidňujícími účinky, tedy by mohl mít pozitivní vliv také na potíže s nespavostí.
Vrbovou kůru je nejvhodnější sbírat z mladých větví v březnu a dubnu, jelikož v té době se v nich nachází nejvíce mízy. Doma ji zbývá usušit, přičemž i po usušení by kůra stále měla být zbarvena do šedozelena a na rubu se držet světle hnědá barva. Mimoto by sušenou kůru mělo jít lehce drolit mezi prsty.
Léčivé účinky se připisují dále květům vrby jívy. Destilovaná voda z nich má dotyčnému doplnit energii a působit afrodiziakálně. Vyvarovat by se užívání vrby v jakékoli formě ovšem raději měly těhotné ženy a lidé trpící spastickou bronchitidou či bronchiálním astmatem, jelikož v rostlině obsažené salicyláty by mohly vést ke zhoršení zdravotního stavu.
Využití vrby jívy
Prospěšná je vrba jíva pro včely. Jde o medonosnou rostlinu, která pro ně tvoří vhodnou včelí pastvu. Oplývá totiž kvalitním pylem s vysokým obsahem dobře stravitelných bílkovin. Její další klad se spatřuje v tom, že kvete brzy z jara, kdy se včelstvu po zimě tenčí zásoby, ale nového pylu není nazbyt.
Lidé zároveň mají ve zvyku si výhonky s tzv. kočičkami krášlit své domovy. Souvisí to s křesťanskou tradicí, podle níž se mají na Květnou neděli světit v upomínku Kristova návratu do Jeruzaléma, kdy mu tamní měli házet na cestu ratolesti stromů.
Pojí se s tím i několik pověr. Například se věřilo, že pokud někdo pozře 1 až 3 posvěcené jehnědy, nemělo by ho po celý rok bolet v krku. Přetře-li si jimi někdo oči, měl by se tak vyvarovat bolesti očí.
Její dřevo je měkké, a proto na rozdíl od jiných druhů vrb není vhodné k pletení pomlázky. Pokládá se ovšem za dobré palivo. Kromě toho se používá ve fytoremediaci, jde o čištění vody či půdy pomocí rostlin.
Vrby totiž dokáží ve svém pletivu akumulovat velké množství toxických látek, jako například olovo, měď, kadmium, ale také radioaktivní cesium. Vzhledem k rozsáhlému kořenovému systému vrb mohou dekontaminovat i spodnější vrstvy půdy.
ČLÁNKY DO MAILU