Ve falšování potravin se objevují stále nové a nové triky

Autor: Vitalia.cz

Šéf pražské potravinářské inspekce uvádí typické i unikátní příklady falšování potravin. Takovým rekordmanem je například 100% ovocná šťáva, ovšem s nula procenty ovoce!

„V 90. letech se kladl důraz na bezpečnost, zda jsou potraviny kvalitní, se neřešilo,“ říká Petr Cuhra, ředitel pražského inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). „Jednalo se podle hesla: Trh vše sám vyřeší.“ SZPI se této domněnce vždy bránila, považovala sledování kvality za důležité – a jak se dnes ukazuje, měla pravdu. Bezpečnost potravin je u nás opravdu na vysoké úrovni, s kvalitou a jakostí už je to někdy horší.

I díky úsilí kontrolních orgánů se nicméně i v této oblasti situace postupně zlepšuje. Pohled zpět do historie ukazuje, jak se kvalita u některých produktů mění k lepšímu. Jenže člověk je tvor vynalézavý, a tak se objevují stále nové triky a pokusy o to, jak potraviny i zákazníky ošidit a více vydělat.

Aspekty falšování potravin

Prokazování falšování potravin je jednou z priorit inspekční činnosti SZPI. Má oporu v legislativě, která mimo jiné zakazuje uvádět do oběhu potraviny nabízené ke spotřebě klamavým způsobem

Spotřebitel nesmí být uváděn v omyl:

  • z hlediska označování potraviny
  • z pohledu propagace
  • obchodní úpravy
  • tvaru, vzhledu nebo balení
  • použitých obalových materiálů
  • místa vystavení
  • z hlediska informací poskytovaných o ní jakýmkoli médiem

„Zákon nám říká, že tímto způsobem není povoleno potraviny uvádět do oběhu, s cílem záměrně ošidit spotřebitele, nebo získat profit na úkor ostatních,“ uvádí Petr Cuhra. Legislativa dále upravuje, jakým způsobem mají být deklarovány jednotlivé složky potravin. „Pomocí těchto obecných právních základů se zaměřujeme na prokazování autenticity a falšování potravin.“

Prokazování autenticity a falšování potravin

a) Falšování / autenticita „jednosložkových“ potravin – kakao, káva, čaj, víno, oleje, lihoviny, líh, odrůdy brambor, koření, mléko, maso a další
b) Obsah hlavních / zdůrazněných složek – tj. podíl ovoce, zeleniny, mléka, masa, vajec, ryb, kakaa atd.
c) Obsah látek deklarovaných na obalu – vitamínů, chemických prvků, aminokyselin, organických kyselin, bílkovin, cukrů atd.

Složitější situace je samozřejmě u vícesložkových potravin, inspektoři musí mít k dispozici různé analytické metody a technologie. Jednoduchým příkladem je pak potravina, která je poměrně jednoznačně definována, například brambora.

Dá se brambora falšovat?

Každý, kdo vaří, ví, že není brambor jako brambor. Minimálně je odlišujeme podle varného typu, znalci pak i podle jednotlivých odrůd. „Státní odrůdová kniha uvádí 148 odrůd brambor,“ popisuje Petr Cuhra. V rámci jedné deklarované odrůdy pak není možné namíchání s jinou odrůdou, respektive zákon připouští maximálně 2 % hlíz jiných odrůd v šarži.

SZPI od roku 2003 provedla vyšetření zhruba 450 vzorků brambor, z toho 33 vzorků bylo nevyhovujících, a to z důvodu buď odrůdové pravosti, čili se jednalo o jiný typ brambory, než za jakou byla vydávána, nebo odrůdové jednotnosti, kdy podíl hlíz jiné odrůdy překročil povolený dvouprocentní limit.

„Spotřebitel má nárok na to koupit odrůdu, která je uvedena a od které očekává určité vlastnosti, při namíchání různých typů pak je třeba jedna uvařená a druhá nedovařená.“ Počet odhalených nevyhovujících vzorků od roku 2003 výrazně klesl, od roku 2007 šlo již jen o tři případy.

Třetina kečupů neprošla kontrolou

V případě kečupů se nejčastěji řeší podíl rajčat, přesněji sušiny vnesené rajčatovou surovinou. České zákony stanoví její minimální podíl na 7 %. U zahraničních produktů se můžeme setkat s jiným druhem značení (uvádí se množství rajčat), což vnáší do orientace pro spotřebitele další zmatek. Nehledě k trikům, o které se pokoušejí výrobci.

Ze 70 vzorků kečupů, které inspekce vyšetřila od roku 2002, jich bylo nevyhovujících hned 20! Důvodem byl jak nesprávný obsah rajčat, tak označování výrobků. Kolik výrobce ušetří při nižším podílu rajčat, dokládá tabulka.

Petr Cuhra uvádí příklad z roku 2011, kdy SZPI zjistila podíl vnesené refraktometrické sušiny u kečupu Clever pouhých 5,36 % a u výrobku Hamé 5,57 %. Navíc se ukázalo, že jde o produkt jednoho výrobce (Hamé), jako by se stejný výrobek prodával i pod privátní značkou (Clever, tedy pro prodejny Billa).

Kromě nedodržení deklarovaného složení jsou to také různé matoucí nápisy na obalu typu „největší podíl rajčat“ nebo „vyrobeno z rajčat uzrálých na slunci“, které váš výběr při nákupu spíše zkomplikují. Schválně se začtěte do podrobností a porovnejte se sousedem v regálu, možná se budete divit.

Na ovocných šťávách se inspektoři učili

Ovocné šťávy, nektary a nápoje byly kdysi první komoditou, které se SZPI ve větší míře věnovala. První rozsáhlou kontrolu 100% pomerančových šťáv provedla již v roce 1996 – s tristním výsledkem: z 38 vzorků nevyhovělo 32 %. Inspektoři odhalili 4 závažné falsifikáty (přídavek cukrů, karotenu, organických kyselin, aromat…) i nízký ovocný podíl (méně než 50 %). Jeden produkt měl dokonce 0 % ovoce, šlo jen o syntetickou směs,“ vzpomíná Petr Cuhra. Osm vzorků bylo naředěno více, než zákon povoluje.

V dalších letech pak inspektoři reagovali zejména na stížnosti a podněty spotřebitelů. „Obvykle již nešlo o falšování, ale o použití nevhodného koncentrátu, například nektarového na džus,“ uvádí Petr Cuhra.

Spotřebitelé, bděte a čtěte

K dalším stálým hostům na inspekci patří džemy a marmelády. Hlavním nedostatkem těchto „ovocných“ produktů bývá právě nedostatek ovoce. Anebo tam ovoce je, jenže úplně jiné, než byste čekali. „Extrémní nález jsme měli v roce 2007. Výrobce deklaroval 40 % borůvek, produkt ve skutečnosti obsahoval 30 % jablek a aroma. Borůvek bylo jen 15 %,“ uvádí ředitel inspektorátu. „Nejvíc šizené výrobky v této kategorii k nám přijdou z jihu, klidně mají o 50, 60 % ovoce méně, z Řecka, ale i z Polska. Deklarované ovoce je nejčastěji nahrazováno levnějšími jablky, arónií, dýní…“

I dnes jsou dražší ovocné složky nahrazovány levnějšími, děje se tak ale jaksi oficiálně, je to totiž označeno (malým písmem, samozřejmě). To jsou všechny ty „jahůdky“ a „ovocné směsi s příchutí". „Od spotřebitele to vyžaduje větší bdělost. Složení je třeba číst opravdu pečlivě.“

„Celkový obraz je ale horší než skutečnost,“ zdůrazňuje závěrem Petr Cuhra. „Jde se po těch horších věcech. Uvedené příklady nepředstavují procento všech potravin na trhu, ale těch kontrolovaných. A protože již máme zmapovanou situaci, naše kontroly jsou spíše cílené.“

Připravujeme příklady falšování u dalších druhů potravin. Příště: káva, kakao, těstoviny, rybí výrobky, pekařské a cukrářské výrobky, sušené ovoce, instantní čaje

18 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 2. 2014 11:17