Hlavní navigace

Začíná Suchej únor. Jdu do toho, zkusím měsíc abstinovat

1. 2. 2023

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Pravidla osvětové kampaně Suchej únor jsou jednoduchá: ani kapka alkoholu. Pro někoho maličkost, pro někoho dost podstatná životní změna. Loni si měsíc bez alkoholu vyzkoušelo na 900 tisíc lidí a naprostá většina z nich úspěšně. Letos budu jednou z nich poprvé i já.

Nepovažuji se za alkoholičku, nicméně skleničku vína si ráda dám. V posledních týdnech ale nějak častěji než dřív, vlastně skoro každý večer. I proto mě myšlenka Suchého února, tedy 28 dní bez jakéhokoliv alkoholu, zaujala víc než kdy jindy.

Zkusím to a alespoň na vlastní kůži zjistím, co všechno doopravdy alkohol s organismem dělá a co se za ten měsíc změní… Pravda, problémy žádné nepociťuji, ale jak se říká, vždycky může být i líp.

Co způsobuje alkohol?

„V případě dlouhodobého a soustavného požívání alkoholu dochází k řadě poruch, přičemž některé z nich se při abstinenci částečně nebo úplně zlepší. Z orgánových změn jsou popsány cirhóza jater, záněty slinivky a jater, poruchy oběhové soustavy (hypertenze, dysrytmie). Může se vyskytovat porucha svalů či nervů, v horším případě i nádory jater a žaludku, v těhotenství fetální alkoholový syndrom plodu. Psychicky může dojít k rozvoji demence,“ vyjmenovává přednosta interní kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice Pavel Kohout.

Proč si ráno nedávat vyprošťováka? Takhle léčí kocovinu po večírku odborníci Přečtěte si také:

Proč si ráno nedávat vyprošťováka? Takhle léčí kocovinu po večírku odborníci

S konzumací alkoholu se navíc pojí také vedlejší účinky v podobě kocoviny. Ta se projeví po odeznění euforizujících a tlumivých účinků alkoholu. K příznakům patří bolest hlavy, pocit žízně, citlivost na světlo i hluk, nevolnost či zvracení, třes a celkové oslabení. 

Příčinou jsou metabolity alkoholu a masivní dehydratace organismu v důsledku zvýšeného vylučování tekutin (alkohol působí močopudně), ale také nedostatek minerálních látek a vitaminů v těle. Pro doplnění ztracených tekutin se proto doporučuje už v průběhu popíjení alkoholu, stejně jako po něm, pít větší množství vody. Ztrátu minerálů mohou nahradit minerálky. 

Zdravotní dopady alkoholu

Pití alkoholu má komplexní dopad na většinu funkčních systémů organismu. Alkohol je psychoaktivní látka, která má vliv na činnost mozku, a tím pochopitelně ovlivňuje psychické funkce – myšlení, poznávací schopnosti, učení, plánování činnosti, pozornost, motoriku, emoce a další.

Alkohol má významný dopad i na další funkční systémy, zejména trávicí a oběhový systém. Podle údajů WHO se alkohol podílí téměř z 50 % na onemocnění jater (jaterní cirhóza a rakovina jater), z 26 % na rakovině dutiny ústní, hltanu a jícnu, 26 % na rakovině slinivky, více než 10 % na onemocnění tlustého střeva a rekta, ale také epilepsie, 5 % na rakovině prsu u žen, 7 % na hypertenzním onemocnění a ze 100 % na závislosti na alkoholu

O faktu, že alkohol je jedním z rizikových faktorů nádorových onemocnění, nemá řada lidí stále povědomí.

Konzumace s pocitem výjimečnosti

„Alkohol může navozovat příjemný pocit, pohodu a dobrou náladu. Mylně se domníváme, že je to i lék na dlouhodobý stres. V menší míře může alkohol sloužit pozitivně, ale ve větším množství škodí. Dle Světové zdravotnické organizace je doporučený denní příjem alkoholu u mužů maximálně 20 g (0,5 l piva, 250 ml vína, nebo 60 ml destilátu), u žen 10 g (0,3 l piva, 0,125 ml vína, nebo 40 ml destilátu). Alkohol by v každém případě měl být konzumován s noblesou a pocitem výjimečnosti,“ podotýká nutriční terapeutka Lucie Růžičková.

Tečka za suchým únorem. Pauza od alkoholu zdravá játra nezaručí Přečtěte si také:

Tečka za suchým únorem. Pauza od alkoholu zdravá játra nezaručí

Suchej únor zná většina Čechů, drží ho asi 13 procent lidí

Kampaň Suchej únor už je mezi Čechy dobře známá. Slyšelo o ní 84 procent dospěláků. Počet lidí, kteří v loňském roce deklarovali účast, se vyšplhal na 13,5 %, tedy v přepočtu na 900 000 lidí. Důležitá je i úspěšnost účastníků kampaně, která je vysoká.

„Úspěšně dokončenou měsíční abstinenci deklaruje zhruba 90 % lidí, kteří se do kampaně zapojí. Kampaň Suchej únor znají více než čtyři pětiny oslovených a významná většina z nich – 78 % – s ní také sympatizuje,“ komentuje čísla Hana Friedlaenderová z agentury Nielsen Admosphere, která pro Suchej únor realizuje pravidelná šetření na Českém národním panelu.

Klíčový je ovšem objektivně pozitivní dopad kampaně na účastníky. Suchej únor jim umožňuje dát si na jeden měsíc od alkoholu odstup, díky čemuž mohou poznat, jak moc své pití ovládají a jak moc alkohol ovládá je. Podle průzkumu mezi 706 účastníky v roce 2021 deklaruje snížení spotřeby alkoholu ještě 4 měsíce po kampani 53 % z nich.

Kampaň Suchej únor začala před 11 lety pořádat iniciativa Liga otevřených mužů (LOM). Odborná partnerství akci každoročně poskytuje Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice (KAD) nebo Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). 

Ročník 2023 rámuje téma střízlivého posouvání hranic skrze autentickou tvorbu a kreativitu, heslo pro letošní rok zní „Nepít je umění“.

Autor: Suchej únor

Pravidelně kampaň podporují též mnohé veřejné instituce. Záštitu a komunikační podporu udělilo 13 krajů a 8 krajských měst, řada okresních měst a městských částí Prahy poskytla komunikační podporu. Kampaň dále podpořila také Policie ČR, ZZS a také řada českých i mezinárodních firem.

A co organizátoři slibují, že Suchej únor jeho účastníkům přinese? Čistou hlavu, lepší spánek, víc energie i nižší hmotnost. A v neposlední řadě také pocit osobní hrdosti.

Autor: Liga otevřených mužů

Skoro pětina dospělých Čechů pije přes čáru

O tom, jak Češi holdují alkoholu, se pořádají průzkumy velmi často. Liší se jak zahrnutou populací, tak způsobem sběru dat. V jednom se ale statistiky vždy shodují: spotřeba alkoholu je, i přes některé jednoznačně pozitivní trendy, v Česku vysoká.

Data Státního zdravotního ústavu ukazují, že zhruba 28 % dospělých konzumuje alkohol umírněně, nebo abstinuje. 53 % dotázaných konzumuje alkohol s nižším rizikem. Zbytek populace – 18,6 % se pohybuje za hranicí vysoce rizikového pití. To znamená, že míra spotřeby alkoholu už se u nich pojí se zdravotními dopady, které lze cíleným lékařským vyšetřením prokázat a kterých si je často i sám konzument vědom. U této skupiny se častěji objevují i sociální a rodinné problémy, a často také problémy v práci (absence, časté změny pracovního místa, nezaměstnanost).

Tuto skupinu je možné rozdělit ještě na dvě: konzumenty s vysokým rizikem (11,9 %) a problémové konzumenty. Těch je mezi Čechy 6,7 procenta. Tato skupina je nejrizikovější z hlediska zdravotních komplikací i sociálních dopadů. Nejde jen o poruchy vyvolané alkoholem (závislost), ale často o úrazy, dopravní nehody, agresivní chování.

Zhruba platí, že poslední dvě skupiny na vrcholu „pyramidy“ (18,6 % dospělé populace) vypijí téměř 70 % celkové spotřeby alkoholu.

Výzkum pro AquaLife Institute z roku 2019 také ukázal, že:

  • pivo konzumuje 57 % populace, přičemž alespoň jednou týdně 39 %, měsíční spotřeba piva je průměrně 5 litrů na osobu,
  • víno konzumuje 49 % populace, přičemž alespoň jednou týdně 22 %, měsíční spotřeba vína je průměrně 0,8 litru na osobu,
  • destiláty konzumuje 39 % populace, přičemž alespoň jednou týdně 14 %, měsíční spotřeba destilátů je průměrně 0,2 litru na osobu.

ČR je navíc dlouhodobě v první pětce zemí s nejvyšší spotřebou alkoholu na světe. V roce 2018 nás Světová zdravotnická organizace zařadila na třetí místo za Litvu a Moldavsko. Typicky je tu vysoká spotřeba piva (polovina veškeré spotřeby) a relativně vysoká spotřeba destilátů.

Myslíte si, že alkohol prospívá vašemu zdraví?

Pijeme nejvíc v pátek a v sobotu a v létě

Experti z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze zase zjišťovali, co, kdy a při jakých příležitostech lidé nejčastěji pijí. „Co se týče typů alkoholických nápojů, není nijak překvapivé, že nejvíce lidí má zkušenosti s pivem a vínem, naopak s pivními speciály má zkušenosti méně lidí. Z ‚tvrdého‘ alkoholu má více lidí zkušenost s likéry, slivovicí a tuzemákem než s vodkou, whisky a fernetem. S výjimkou likérů, šumivého vína a červeného vína konzumují všechny druhy alkoholu ve větší míře muži,“ podotýká adiktolog Miroslav Barták.

Obecně pak Češi nejčastěji pijí alkohol na oslavách a při setkáních s přáteli, méně bez speciální příležitosti, a ještě méně spolu s jídlem. Pro lidi s problémy platí, že více pijí se spolupracovníky, náhodnými lidmi, sami nebo s kamarády.

Nejčastěji lidé pijí v pátek a v sobotu. „Co se týče měsíců v roce, můžeme zpozorovat tendenci k vyššímu pití v letních měsících a během prosince. Co se týče motivace pití alkoholu, pak mezi nejčastější odpovědi patří, že je to způsob, jak něco oslavit, a že je to při určitých příležitostech zvykem,“ konstatuje Miroslav Barták.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz. Zaměřuje se především na zdravý životní styl, pohyb a zdraví dětí. Mimo novinařinu pracuje také jako lektorka pohybových kurzů pro děti a rodiče.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).