Autismus

Rodič, který se bojí o vývoj svého dítěte, příliš informací a pomoci nemá. Složitou životní situaci usnadní poradkyně Rané péče Diakonie. Pomáhají tam, kde je podezření či potvrzení opožděného vývoje, poruch autistického spektra, vývojové dysfázie a dalších potíží. Jsou styčným důstojníkem v množství informací. A rodiny na ně bohužel musí obvykle dlouho čekat.

Veřejnosti nepříliš známý antioxidant sulforafan je jednou z látek, které mají zatím stále ještě nedoceněný příznivý vliv na lidský organismus.

„Děje se něco, čemu nerozumíme,“ říká Pavel Theiner, který se specializuje na dětskou psychiatrii, sexuologii a léčbu ADHD. „V celém vyspělém světě je určitá epidemie, která souvisí s něčím, co se děje ve společnosti. Psychiatrická lůžka jsou přeplněna dospívajícími dívkami…“ Velmi významný je také zejména nárůst poruch autistického spektra.

Zkuste si představit, že byste cítili vůni barev, slyšeli tóny nebo viděli všechna čísla barevně. Tomuto propojenému smyslovému vnímání se říká synestezie.

Tereza Zajícová je sestra autistické Dorotky z celovečerního dokumentu Děti úplňku, který vloni uvedla Česká televize. O životě s těžkým autistou napsala a nazpívala písničku: „Nemůžeme ti pomoci, nemůžeme tě zachránit, ale jsme tady,“ zpívá sestře.

Počet dětí patřících do sféry poruch autistického spektra stále roste. Jeden zdánlivě typický příznak může být u dítěte důsledkem mnoha příčin. To, co mylně považujeme za poruchu autistického spektra, může být ledacos.

Autisté mezi námi byli vždy. Byli zavíráni do ústavů a do pomocných škol. Na stále rozšířených mýtech je vidět, jak moc tito lidé potřebují pomoc, potřebují včasnou a správnou diagnostiku, aby se s nimi mohlo pracovat, učit je sociálním dovednostem a nenechat je na pospas nepochopení, posměchu a šikaně.

Lidé trpící autismem, Aspergerovým syndromem, ale i ADHD (hyperaktivitou) mívají tzv. syndrom tulících se dikobrazů. Ti mají mnohé, velmi ostré ostny a velejemnou kůžičku. Stěží se mohou přitulit. Co mají tyto poruchy ještě společného a v čem se liší?

Albert Einstein, Isaac Newton, Carl Jung, Mark Twain a další… Co mají společného kromě toho, že se stali hvězdami ve svém oboru? Tvrdí se o nich, že mohli trpět Aspergerovým syndromem.

Chcete nahlédnout do světa „autíků“, dětí s Aspergerovým syndromem? Máte možnost. „Je to naprosto obohacující a inspirující,“ říká režisér Miroslav Janek.

Vrozená porucha některých mozkových funkcí děsí nejednoho rodiče a možná i vy jste si položili otázku: „Není moje dítě autista?“ Co by vás mělo varovat?

Autista se chová „jinak“ a rodiče často nevědí, jak na chování svého dítěte reagovat. Nevědí, jak s ním pracovat. Nerozumí nemoci. Do českého jazyka se překládá multimediální výukový manuál, který vznikl na vědeckých podkladech. Jak rodičům pomůže?

Hlavním tématem nového zpravodaje Státního ústavu pro kontrolu léčiv jsou nežádoucí účinky vakcín. Věnuje se také obavám z autismu ve spojitosti s očkováním.

V březnu 2016 vydala Společnost pacientů s následky po očkování, z.s. tiskovou zprávu. Tou vyzvala odbornou veřejnost a Ministerstvo zdravotnictví ČR k přehodnocení doporučování očkování těhotných žen proti černému kašli. Důvodem výzvy byl nový vědecký objev publikovaný v únoru 2016 v prestižním vědeckém časopise Science.

V České republice dosud nebyla odškodněna ani jedna jediná oběť očkování. Pravděpodobně vůbec žádné oběti očkování totiž v ČR nemáme…

I dítě nebo mladistvý může trpět schizofrenií. Příznaky klamou. Rodiče mívají nejčastěji podezření na autismus či na těžkou pubertu. Vše může být zcela jinak.

Nová steroidní hypotéza o možných příčinách autismu je poznatkem významným. Oslabuje dosavadní argumentaci o možné souvislosti autismu s očkováním?

Asistenční pes neslouží jen zrakově postiženým. Tam, kde končí síly lékařů, nastupují síly psí a ty dokáží doslova zázraky. Zvláště u autistů, kteří si žijí ve svém vlastním světě.

ROZHOVOR – Šišlání může být chvíli roztomilé. Podle klinické logopedky Ilony Kejklíčkové jsou už tři roky věku dítěte prvním milníkem, kdy je třeba věnovat pozornost úrovni jeho řeči.

Metoda, při níž rodič někdy i hodiny drží dítě proti jeho vůli v pevném sevření, není akreditována a výzkumy zatím chybí, ale psycholožka Jiřina Prekopová ji obhajuje svými výsledky.