Sociální izolace znamená o 40 procent vyšší riziko infarktu myokardu i mozkové cévní příhody. Zhruba o 40 až 50 procent je riziko vyšší v případě osamělosti,
říká Aleš Linhart, místopředseda České kardiologické společnosti a přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN).
Kardiologové na fenomén absence sociálních kontaktů a pocitu prázdnoty upozornili, protože se blíží období svátků spojených s Vánocemi a příchodem nového roku. A právě tento čas je pro některé tím nejosamělejším v roce.
Proč osamělost vadí
Osamělost poškozuje zdraví a v konečném důsledku může přispět k tomu, že člověk odejde z toho světa dříve, než stačí zestárnout. V tuzemsku je předčasná čtvrtina úmrtí. Dominantní příčinou jsou nemoci oběhové soustavy, konkrétně nejčastěji lidé umírají na ischemickou chorobu srdeční, tedy nedostatečné prokrvení srdečního svalu. Další příčinou je srdeční selhání, které má v ČR zhruba 400 tisíc lidí.
Právě k onemocněním oběhové soustavy přispívá výraznou měrou i osamělost, tedy izolace od společnosti jiných lidí a chybějící kontakty tváří v tvář. Proto podle kardiologů stojí za to jí věnovat pozornost. Britské databáze pacientů ukazuje, že s každým stupněm sociální izolace se zvyšuje i riziko propuknutí kardiovaskulární nemoci.
Jak se podepisuje na zdraví
To, že se člověk nemůže nikomu svěřit, nekomunikuje s druhým se propisuje do rizika poruch srdečního rytmu a zvýšených hodnot krevního tlaku. Jak upozorňují kardiologové, lidé ve středním a vyšším věku, kteří se cítí osaměle, mívají hodnotu krevního tlaku zvýšenou. Čím je člověk starší, tím je tento vztah mezi samotou a hypertenzí výraznější.
Osamělost se propisuje také do délky hospitalizací, které jsou delší. Souvislost má i s tím, jak trávíme každý všední den. „Při osamělosti se člověk obvykle méně hýbe, hůře se stravuje, jí méně ovoce a zeleniny, často kouří a neužívá předepsané léky,“ vyjmenovává profesor Linhart faktory, jež v důsledku mohou podstatně zhoršit zdraví nebo vést k předčasnému úmrtí.
Velmi těsný vztah je mezi duševním zdravím a kardiovaskulárním onemocněním. Duševní zdraví snižuje riziko kardiovaskulárního onemocnění a naopak – kardiovaskulární nemoc vede často k poruše duševního zdraví,
podotýká Petr Ošťádal, předseda České kardiologické společnosti a přednosta kardiologie ve FN Motol.
Podle psychiatra Martina Anderse při sociální izolaci a osamělosti člověku chybí interakce tváří v tvář, což je v lidské existenci pro mozek nejsilnější stimulační moment. Protože dochází ke kontaktu dvou lidských mozků – pohledem očí, mimikou, interakcí… To vše mozky čtou, reagují na ně a taková komunikace má velký dosah na neuroplasticitu a na jevy, které se promítají do činností mozku i jeho stárnutí,
popisuje Anders, jenž je přednostou Psychiatrické kliniky VFN. Absence mezilidské komunikace může vyústit třeba ve ztrátu hedonie, tedy schopnosti prožívat radost.
Spolu s kardiology upozornil na řetězení problémů – osamělost zvyšuje riziko kardiovaskulární nemoci a ta zase riziko duševních onemocnění. Ta se u kardiaků vyskytují třikrát častěji. „ Aktivní vyhledávání psychických potíží a jejich léčba je proto zásadní součástí péče o srdeční zdraví,“ podotýká Martin Anders.
Navíc, má-li pacient nemocné srdce či cévní systém, na periferii jeho těla je stále přítomný zánětlivý proces. Ten nutí imunitní buňky být neustále ve střehu. Část z nich se pak krevním řečištěm dostává do mozku a mění jeho fungování. V důsledku toho může přijít tzv. emoční dysregulace, tedy neschopnost své emoce kontrolovat a řídit. Emoční dysregulace pak vede k tomu, že život je podstatně kratší než u někoho, kdo ji neprožívá,
podotýká psychiatr.
Nejen osamělost
Ačkoliv kardiologové na poslední tiskové konferenci věnovali pozornost osamělosti, je jasné, že ta je jen jedním z činitelů, který podkopává zdraví. Dalšími jsou třeba životní styl, který vede k obezitě a minimu spánku i pohybu. Známá je i škodlivost kouření a popíjení alkoholu, u nichž neexistuje žádná zdravá dávka
.
Roli hrají také genetické predispozice k onemocnění. Známým faktorem toho, proč lidé umírají dříve, je duševní zdraví, tedy zejména neléčená deprese. Jsou u ní nejen vyšší sklony k sebevražednosti, ale zvyšuje také riziko opakovaného prodělání infarktu.
Riziko propuknutí nemoci, třeba ischemické choroby srdeční, souvisí také nepřímo také se vzděláním, příjmy domácnosti nebo hrubým domácím produktem.
Jak žijeme sami
V souvislosti s osamělostí lékaři zmínili také fenomén single domácnosti. Ne že by každý, kdo žije sám, byl osamělý, ale bydlení pro jednoho tomu nahrává.
Jak v červnu upozornil Český statistický úřad, velikost tuzemských domácností se zmenšuje a projevuje se to i nárůstem podílu těch jednočlenných. Mezi lety 2005 až 2024 vzrost podíl single domácnosti z 23 na 32 procent. Tvořily stejný podíl jako domácností, v nichž žijí lidé dva.
Osamělostí ale nejsou ohroženi jen singles. Velmi rychle se do sociální izolace může dostat třeba senior, jemuž zemře životní partner nebo je hůře pohyblivý kvůli vlastnímu zdravotnímu stavu. Jak jsme nedávno psali zde, samota je jednou z příčin, proč se senioři třeba rozpijí
na stará kolena, tedy zvýší už tak pravidelnou konzumaci alkoholu.
Kvůli závislosti na digitálních technologií se ale osamělost a sociální izolace mohou týkat i dospívajících a dospělých v produktivním věku. Někteří místo osobního kontaktu upřednostní spíše komunikaci na sociálních sítích a přes aplikace v mobilu. Pokud online světu věnují většinu času, o to méně jsou v osobním kontaktu se svými vrstevníky. Jenže jak ukázala i pandemie covidu-19, ten je nenahraditelný.
Vyplní samotu pes?
Zahnat osamělost lze setkáváním se. Třeba při volnočasových aktivitách v kolektivu, společenských událostech nebo v rámci rodiny. Podle lékařů z tohoto úhlu pohledu je dobré posedět i v hospodě, ale to je v dnešní době stále zřídkavější. Lidi odrazují ceny piva, jídla a hospod ubývá.
Osamělost se někteří lidé snaží zahnat chovem domácího mazlíčka. Nejčastěji psa. Podle Aleše Linharta ve Skandinávii vznikla studie, která doložila, že skutečně kontakt mezi člověkem a zvířetem má na zdraví pozitivní vliv. Vlastnictví psa snižuje riziko kardiovaskulárních nemocí a snižuje dokonce i celkovou úmrtnost, ale jen za předpokladu, že chovatelé psů žijí sociálně izolovaní a sami,
říká lékař.
Data jsou od více než tří milionů lidí a ukázala mimo jiné to, že nejlepší z pohledu zdraví je mít loveckého psa. Ale i akvarijní rybičky riziko nemocí snižují, a to o dvě procenta, zatímco se psem je riziko nižší až o třetinu.
Jak může pomoci medicína
Ačkoliv osamělost kardiologové nedokáží zahnat péčí, jsou přesvědčeni, že by se o ní mělo hovořit a měl by se na ni brát v léčbě zřetel. „Dostatečná síť sociálních kontaktů není jen příjemnou součástí života, ale faktor, který ovlivňuje celý kardiovaskulární systém. Při prohlídkách bychom se měli pacientů ptát i na frekvenci sociálních kontaktů a na to, zda jsou s touto úrovní kontaktů spokojení. Zvláště u těch, kteří prodělali mrtvici nebo se léčí se srdečním selháním,“ vysvětluje Petr Ošťádal. Pokud zjistíme, že sociální vazby nefungují, měli bychom se ve spolupráci s dalšími profesionály, třeba psychology či sociálními pracovníky, pokusit pacientovi pomoci i v této rovině,
míní lékař.
To, že je osamělost významným modifikátorem zdravotních rizik, nemusí samozřejmě platit vždy, protože každý z nás je jiný, ale na spoustu lidí negativní dopad má. Proto by tu měl být apel na minimalizaci sociální izolace, abychom žili v komunitách a špatnými mezilidskými vztahy si navzájem nedělali peklo na zemi,
doplňuje Aleš Linhart.