Navenek může syndrom spánkové apnoe znít prostě jako silné chrápání s občasnými pauzami. Kromě toho jej doprovází nadměrná únava přes den, sucho v ústech, bolesti hlavy typicky ráno po probuzení či poruchy koncentrace. Toto se může projevit i jako mikrospánky během dne, např. i při řízení motorového vozidla.
Co se dozvíte v článku
Neléčený syndrom spánkové apnoe může vést k závažným zdravotním komplikacím a k rozvoji onemocnění srdce a cév, jako je vysoký krevní tlak, srdeční arytmie, infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda. V poslední době je také studován vliv syndromu spánkové apnoe na vznik metabolických poruch, např. cukrovku 2. typu nebo obezitu. „Proto je důležité nepodceňovat příznaky a včas vyhledat lékaře,“ apeluje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.
Kam se vydat?
Při podezření na syndrom spánkové apnoe (například kvůli hlasitému chrápání, pauzám v dýchání během spánku nebo nadměrné únavě přes den) by měly první kroky vést k praktickému lékaři. Ten může kromě základního vyšetření provést v některých případech i screeningové vyšetření, a to formou domácího měření flow a saturace kyslíku.
„Pacient si vyzvedne přístroj, který si večer před ulehnutím nasadí. Během noci probíhá monitorace průtoku vzduchu a saturace se záznamem do přístroje. Ráno pacient přinese přístroj se záznamem k vyhodnocení. V případě podezření na onemocnění doporučí praktický lékař vyšetření u specialisty akreditovaného spánkového centra,“ popisuje Plívová.
Ve spánkovém centru čeká pacienta jedna noc s přístrojem, který sleduje dýchací pohyby, hladinu kyslíku v krvi, pohyby hrudníku a další parametry celonoční spánkové monitorace. Na základě těchto údajů lékař může určit, o jaký typ a jak závažnou formu apnoe se jedná. Toto vyšetření může probíhat v nemocnici nebo doma, výběr způsobu a typu vyšetření je plně v kompetenci lékaře spánkového centra.
„Každý pacient se syndromem obstrukční spánkové apnoe by měl také absolvovat vyšetření průchodnosti horních cest dýchacích otorinolaryngologem (ušní, nosní, krční). Na základě výsledků monitorace spánku a eventuálně dalších vyšetření je plánován léčebný postup,“ dodává mluvčí.
Hlavní typy spánkové apnoe
Obstrukční spánková apnoe (OSA) je nejčastější. Ve spánku dochází vlivem uvolnění svalů k zablokování dýchacích cest a tím k zamezení dýchání, přičemž aktivita mozkového centra pro dýchání zůstává aktivní. Příčinou bývá zúžení nebo kolaps tkání nejčastěji v oblasti kořene jazyka a měkkého patra. Nedostatečný přísun kyslíku do organismu s následným poklesem jeho hladiny v krvi mozková centra vyhodnotí a okamžitě aktivují krátké probuzení, aby se obnovilo dýchání. Tato probuzení bývají tak krátká, že si je pacient obvykle neuvědomuje. Celý proces se může opakovat mnohokrát během noci a brání tak dosažení hlubokého spánku, který je nezbytný pro regeneraci organismu.
Centrální spánková apnoe (CSA) je méně častá než obstrukční spánková apnoe. Pacienti s CSA mají poruchu centrálního nervového systému. Dýchací centrum v mozku nedokáže spustit dýchání, ačkoliv jsou dýchací cesty normálně průchodné.
Smíšená spánková apnoe představuje kombinaci obou předchozích.
Jaké možnosti má pacient při léčbě?
Léčba závisí na závažnosti a typu spánkové apnoe a její součástí by měla být vždy režimová opatření. Co si pod nimi představit? Při nadváze nebo obezitě snížení hmotnosti a také dodržování zásad zdravého životního stylu, tedy omezit alkohol, cigarety, léky na spaní a další návykové látky. Důležitá je také správná spánková hygiena.
„U středně těžkých a těžkých forem syndromu obstrukční spánkové apnoe se používá přístroj pro léčbu přetlakem (CPAP/BIPAP), který pomocí mírného tlaku vzduchu udržuje dýchací cesty během spánku průchodné. Je to dosud nejúčinnější léčebná metoda využívaná u pacientů s obstrukční spánkovou apnoe,“ přibližuje mluvčí Plívová.
Spát s dýchací maskou napojenou na přístroj může být pochopitelně někomu nepříjemné, nicméně odborníci ujišťují, že stačí vybrat správný typ. Po úspěšném nastavení přetlakové léčby pacienti sami popisují výrazné zlepšení kvality spánku, více energie a lepší koncentraci.
„Není-li nastavení přetlakové léčby úspěšné nebo se jedná o pacienta s lehkým stupněm syndromu spánkové apnoe, lze po zvážení příslušného ORL specialisty provést chirurgický zákrok ke zprůchodnění dýchacích cest. Tyto zákroky mohou také zlepšit toleranci používání přístroje pro léčbu přetlakem. Samostatná operace bez použití přetlakové léčby má však nižší účinnost,“ dodává mluvčí VZP.
Pokud není možné používat přetlakovou léčbu, existují i další postupy. Plívová zmiňuje polohovou léčbu nebo použití mandibulárního protraktoru, tedy zařízení, které je v ústech a předsunuje dolní čelist během spánku). U pacientů s centrální nebo smíšenou spánkovou apnoe či s prokázanou hypoventilací (stav, kdy dochází k vzestupu oxidu uhličitého a k poklesu kyslíku v krvi vlivem nedostatečného dýchání) jsou využívány ventilační přístroje vyšší řady.
Máte potíže se spánkem?
Kdy přístroj hrají pojišťovna?
Přístroje pro léčbu spánkové apnoe a jejich příslušenství (dýchací maska, hadice, filtry) jsou zdravotnické prostředky, které mají stanovenou výši úhrady z veřejného zdravotního pojištění zákonem. Lékař ze spánkového centra musí potvrdit diagnózu, následně je potřeba vybrat správný typ přístroje, nastavit ho, vyzkoušet, a to ve spánkové laboratoři nebo i doma, a vyhodnotit efekt. Až poté je možné zažádat o úhradu přístroje.
„Pojišťovna posoudí splnění všech stanovených kritérií a informace o schválení je následně předána lékaři spánkového centra. Dodavatel zdravotnické techniky poté připraví přístroj a příslušné kompletní příslušenství k předání. Při převzetí přístroje odborný personál pacienta zaškolí v jeho používání, údržbě a péči o příslušenství. Součástí předání je také podepsání potřebných dokumentů,“ uzavírá Plívová.
ČLÁNKY DO MAILU