Hlavní navigace

Šéfka Potravinářské komory: Naše potraviny patří mezi nejlepší na světě, říkáme to už dlouho

26. 4. 2021

Sdílet

 Autor: Ministerstvo zemědělství
ROZHOVOR – V žebříčku Global Food Security Index za rok 2020 Česká republika celosvětově obsadila 5. místo. Ze zemí východní Evropy jsme dokonce první. „Naším problémem ale je, že vyvážíme suroviny a dovážíme potraviny. Pořád je nutné vysvětlovat, proč jsou pro nás pro všechny české potraviny tak důležité,“ popisuje prezidentka Dana Večeřová.

Výzkumné středisko britského týdeníku The Economist porovnávalo kvalitu a bezpečnost potravin ve 113 zemích světa. Česko zde patří mezi nejlepší na světě, je v první pětce zemí s nejlepším indexem. Žebříček Global Food Security Index vede Finsko, naopak nejhůře jsou na tom v Jemenu. Celkový index sleduje celkem 59 faktorů. Zohledňuje nutriční normy a dostupnost mikroživin v potravinách, přístup výrobků na trh a jejich zásoby či kvalitu půdy a vody. Mezi naše silné stránky patří podle hodnotitelů například systém zajištění bezpečnosti potravin.

O umístění ČR informuje ministerstvo zemědělství, které při té příležitosti hovořilo o situaci v českém potravinářství s prezidentkou Potravinářské komory ČR Danou Večeřovou (rozhovor vyšel ve Zprávách z ministerstva zemědělství, s jehož souhlasem jej zveřejňujeme).

Vědecké pracoviště týdeníku The Economist zařadilo české potraviny mezi nejbezpečnější na světě. Co na tuto zprávu říkáte?

Je to výborná zpráva, páté místo ze 113 zemí je skvělý výsledek. Za námi skončilo například Německo, Francie, Velká Británie a další významné evropské země. Jsem ráda, že se potvrzuje to, co říkáme dlouhodobě, tedy, že naše potraviny patří mezi nejlepší na světě. V průzkumu máme výborné hodnocení i v oblasti národní strategie bezpečnosti potravin nebo v rozmanitosti jídelníčků Čechů a Češek.

Česko ve světové TOP 5 podle Global Food Security Index
Autor: Zprávy z ministerstva zemědělství

Česko ve světové TOP 5 podle Global Food Security Index

Propagují podle vás potravináři dostatečně český původ výrobků?

Možností, jak mohou potravináři podporovat svoje výrobky, je několik. A určitě mají co propagovat, ať už jde o čerstvost, kdy potraviny necestují přes celý svět, nebo lokálnost, kdy spotřebitel zná výrobce i původ suroviny. Existují samozřejmě také označení Regionální potravina, Klasa, Česká cechovní norma a další, které zákazníky informují o kvalitních potravinách českého původu.

Rozhodně je ale třeba, aby stát podpořil české výrobky. Je nutné vysvětlovat, proč jsou důležité pro ekonomiku, prosperitu, i to, že díky velmi dobře fungujícím dozorovým orgánům, jako je Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa, máme právě páté nejbezpečnější potraviny na světě. Jsme jednoznačně pro to, aby Česká republika systematicky a výrazně podporovala české zemědělce a potravináře, musí to být však koncepčně a efektivně. Navrhujeme dále pracovat na cílených dotačních programech, na propojení linky zemědělec – zpracovatel – obchodník, zaměřit se na zvyšování efektivity, snižovat byrokratickou zátěž, dělat efektivní marketingové kampaně a systematicky vzdělávat spotřebitele. To vše jsou vyzkoušené cesty i ze zahraničí. Jděme po nich a bojujme za skutečné české státní zájmy.

Změnily se spotřební návyky zákazníků v době pandemie?

Mimo jistou paniku na začátku pandemie, která se projevila předzásobením zejména trvanlivými potravinami, si Češi zvykli více nakupovat na internetu. Online prodeje se u jednotlivých komodit zvýšily průměrně o 30 %. K online nákupům se nyní přidala i starší generace, kterou do té doby tento způsob nakupování příliš nechytl. Lidé mají také větší zájem o čerstvé potraviny, ovoce a zeleninu, což souvisí také s posilováním imunity. Pandemie jednoznačně upozornila na důležitost zdravé výživy, a do popředí se tak dostávají potraviny s nižším obsahem cukru, soli, tuku atd.

Co si myslíte o tvrzení, že kvůli koronaviru lidé šetří, a sáhnou proto mnohdy po zahraničním výrobku, který může být i levnější?

Vždy bude skupina spotřebitelů, pro které bude rozhodujícím kritériem výběru cena. Není jich většina, ale jsou. Na druhé straně každý rok stoupá počet spotřebitelů, kteří si neváhají připlatit za kvalitní potraviny nebo bio potraviny. Bohužel, pokud jde o levnější zahraniční potraviny, bojujeme často s nerovným přístupem k českým a zahraničním potravinám ze strany obchodních řetězců, kdy jsou v mnoha případech na zahraniční potraviny dávány nižší obchodní přirážky než na výrobky domácí. Snažíme se to řešit, určitě nás čekají další jednání s obchodníky, aby se situace narovnala.

Jak stíhají výrobci potravin během pandemie doplňovat zboží. Byly nějaké výkyvy?

Doba pandemie koronaviru trvá již více než rok a za tu dobu jsme nezaznamenali žádné zásadní výkyvy v zásobování. Výroba je plynulá, spotřebitelé měli v nabídce všechny potravinářské výrobky po celou dobu pandemie v takovém sortimentu, na jaký jsou zvyklí. Určité problémy byly samozřejmě zejména loni na jaře, kdy vázl dovoz zeleniny a ovoce z jižních zemí kvůli kolonám na hranicích i nedostatku pracovní síly na sklizeň. Lokálně samozřejmě došlo k drobným výpadkům ve výrobě i u nás, ani ne tak z důvodu samotného onemocnění covid-19, ale spíše kvůli karanténám a čerpáním ošetřovného na člena rodiny z důvodu uzavření škol a školek. Pracovníky ve výrobě tak často nahrazovali třeba lidé z kanceláří. Myslím, že se tuto situaci podařilo potravinářům zvládat výborně.

V zemědělství chybí tisíce pracovníků, jaká je situace v potravinářských podnicích?

Situace v potravinářských podnicích není růžová a nedostatek pracovních sil se samozřejmě dotýká také potravinářské výroby. Již delší dobu tvoří část pracovníků v zemědělství a potravinářství cizinci, nejčastěji z Ukrajiny a dalších postsovětských zemí. V loňském roce byl vinou pandemie problém s jejich příjezdem k nám, s krátkodobými vízy apod. V letošním roce apelujeme na firmy, aby daleko více využívaly pro zahraniční pracovníky dlouhodobá pracovní víza, jejichž kapacita pro potravinářský a zemědělský sektor není vyčerpána. Díky těmto vízům není nutné řešit rotaci pracovníků po devadesáti dnech, což se samozřejmě zkomplikovalo proticovidovými opatřeními.

Jakým dalším obtížím čelí potravinářské firmy v době pandemie?

Prioritou nejen v době pandemie pro potravinářské podniky bylo a je dostatečné zabezpečení dodávek potravin. To se, myslím, podařilo splnit na více než 100 %, přes řadu obtíží zejména v počátcích pandemie. Loni na jaře chyběly zejména dezinfekční i osobní ochranné pomůcky, zde nám hodně pomohlo ministerstvo zemědělství svojí rychlou reakcí a zajištěním dodávek těchto prostředků. Mnoho lidí bylo také v karanténě nebo na OČR, tedy na ošetřování člena rodiny, výpadky pracovníků se mnohdy řešily navýšením počtu směn nebo zařazením administrativních pracovníků do výroby. Vše za jediným účelem – zásobit spotřebitele potravinami. Poté se samozřejmě přidaly problémy se zavřením gastroprovozů, ale i školních jídelen, což mělo vliv především na ty společnosti, které se na dodávky do těchto typů provozů specializují.

Jak zvládají pandemii především menší podniky, pomáhá jim podpora státu? Musely změnit svou prodejní nebo výrobní strategii?

Jak už jsem uvedla, velký problém měly a mají firmy, které dodávají svoje výrobky do restaurací, penzionů a hotelů. Tyto firmy mají stejné vybavení, stejný počet zaměstnanců a stejné výrobní kapacity, ale nemají odbyt, protože se specializovaly na gastrobalení potravin a není jednoduché změnit výrobu na balení spotřebitelská. Pokud se těmto firmám podařilo dodávat zboží do maloobchodu nebo prodávat přes e-shopy, mají vyhráno.


Autor: Ministerstvo zemědělství

 „Jsem ráda, že návrh na kvóty pro české potraviny neprošel,“ říká Dana Večeřová. Potravinářská komora dlouhodobě podporuje české potraviny i jejich vyšší zastoupení na pultech obchodů, ale ne cestou nařizování povinně prodaných podílů.

Funguje dotační program Agricovid na podporu podnikatelských subjektů působících v oblasti výroby potravin a dodávajících produkty provozovatelům stravovacích služeb, aby se zmírnily negativní ekonomické dopady opatření, která musely přijmout kvůli koronaviru. Od příspěvku se ale podle podmínky ministerstva financí odečítá jiná vládní pomoc, například program Antivirus nebo odpuštění odvodů na sociální pojištění. Rozhodně nejlepším způsobem, jak podpořit produkci kvalitních potravin, je nákup českých kvalitních potravin, ať už v obchodech, na e-shopech, nebo na farmářských trzích.

Jaké jsou poslední poznatky o možnosti nákazy koronavirem prostřednictvím potravin?

Nic takového se neprokázalo. Neexistuje žádný důkaz, že potraviny představují jakékoliv, byť minimální riziko pro zdraví spotřebitelů. Za hlavní způsob přenosu se považuje přenos kapénkami z dýchacích cest, a to výhradně z jedné osoby na druhou. Co se týče přenosu z obalů potravin, tak i když se v experimentálním prostředí prokázalo, že původce onemocnění covid-19 ulpí například na lepence 24 hodin a na tvrdých površích i několik dní, neexistuje žádný důkaz o přenosu infekce potravinami.

Senát odmítl povinné kvóty na české potraviny. Sdílíte tento přístup?

Ano, protože šlo o obtížně realizovatelný a prakticky nevymahatelný návrh, který by poškodil jak zpracovatele, tak spotřebitele. Potravinářská komora dlouhodobě podporuje české potraviny i jejich vyšší zastoupení na pultech obchodů, ale ne cestou nařizování povinně prodaných podílů. Již na začátku jsme upozorňovali, že neexistuje žádná analýza, která by ukazovala, v jakém časovém horizontu jsme schopni požadovaného konečného podílu prodaných potravin dosáhnout. Podle odhadů to například u zeleniny představovalo minimálně deset let a miliardové náklady. Rovněž jsme upozorňovali, že kvůli nedostatku suroviny a podle pravidel označování české potraviny by se celá řada výrobků nemohla označovat jako české. Znamenalo by to, že by se v řetězcích přestaly prodávat? To by ovšem vyústilo ve značné omezení nabídky pro spotřebitele.

Takových otázek byla v souvislosti s tímto pozměňovacím návrhem celá řada, takže jsem opravdu ráda, že návrh neprošel. Navíc, kvóty jsou v rozporu s principy jednotného vnitřního evropského trhu, a tedy i s našimi mezinárodními závazky v rámci EU – konkrétně s články 34 a 49 Smlouvy o fungování Evropské unie. A jejich schválení by samozřejmě mohlo vést k odvetným opatřením ze strany jiných států. Což by ovšem pro náš exportně orientovaný průmysl rozhodně nebyla dobrá zpráva.

Co z obsahu novely zákona o potravinách vítáte?

Vítáme nové nástroje na ochranu spotřebitele, zejména pokud jde o dvojí kvalitu potravin. Díky schválení novely zákona o potravinách bude stav, kdy se v různých zemích pod stejným názvem prodávají výrobky s různým složením, již doufám minulostí. Myslím, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce vypracovala skutečně efektivní metodiku kontroly, a pokud bude metodika jednotného postupu dotažena ve všech členských státech, pak snad můžeme říct, že v souvislosti s potravinami nebudou naši občané již občany druhé kategorie. Že skončí náhražky vepřového masa drůbežím separátem nebo nízký obsah ovoce či náhrada jahod jablkem.

Další významnou věcí je určitě možnost pro veřejné stravovací služby, jako jsou školy, úřady či nemocnice, upřednostnit při dodávkách potravin lokální výrobce. To je určitě velká pomoc pro regionální producenty, ale také přínos pro životní prostředí v podobě menší uhlíkové stopy a benefitů lokální potraviny včetně čerstvosti, optimální zralosti a neanonymity výrobce.

Jak by se měla podle komory posílit soběstačnost Česka v potravinách?

Je třeba rozlišit soběstačnost v rámci potravin vyrobených v ČR a soběstačnost ve výrobě zemědělských surovin. Například v produkci mléka, obilovin, hovězího masa je naše země přebytková, mléka se u nás vyrobí o třetinu více, než spotřebujeme, ale naproti tomu dovážíme přibližně 40 % tuzemské spotřeby sýrů. Tedy surovin k výrobě potravin až na výjimky, kterými jsou ovoce a zelenina a vepřové maso, máme dostatek. Problémem ale je, že vyvážíme suroviny a dovážíme potraviny. Určitě je potřeba se zaměřit na citlivé komodity, jako je právě ovoce a zelenina, na podporu jejich skladování a zpracování i na dlouhodobé kontrakty s odběrateli.

Pokud jde o vepřové maso, určitě je to zvýšení kapacit, například rekonstrukcí již nepoužívaných objektů, protože nové stáje na zelené louce se budou stavět jen stěží. Zároveň je velmi důležitá propagace a vzdělávání spotřebitelů, proč kupovat kvalitní české produkty, které patří mezi nejbezpečnější potraviny na světě.

V čem by nyní potravináři potřebovali nejvíc pomoc?

Potravináři by v této době nejvíce potřebovali hladkou a rychlou finanční pomoc od státu v rámci podpůrných programů, volný pohyb brigádníků a sezónních pracovníků ze zahraničí a klid na práci. Bez zbytečných nařízení, dalších testování a administrativní zátěže.

Potravináři požadují, zatím bohužel bezvýsledně, zařazení svých pracovníků do přednostní kategorie pro očkování proti onemocnění covid-19 jako součást tzv. kritické infrastruktury. Výrobu potravin a zpracování zemědělských surovin totiž zkrátka není možné přerušit. Z dotazování mezi našimi členy vyplývá, že větší potravinářské podniky jsou schopny zajistit pro své zaměstnance očkování přímo na pracovišti. Hlavním problémem v tuto chvíli zůstává, jako i v jiných oblastech, nedostatek očkovacích látek.

Na závěr bych chtěla poděkovat všem zemědělcům a potravinářům, jejichž zásluhou se k lidem potraviny dostávají včas a v dostatečném množství. Proto prosím všechny – vládu, státní správu, ale i vás, spotřebitele – až budete děkovat lékařům, sestřičkám, záchranářům, hasičům, policii, švadlenám, poděkujte i lidem v potravinářské výrobě a zemědělcům. A prosím vládu, aby na potravináře a zemědělce nezapomněla při restartu země po této krizi. Potravináři a zemědělci sice nestojí v první linii boje, jsou to však oni, kteří tuto první linii podporují a zásobují, aby vydržela. Možná zbytečně tiše a bez pompy, ale spolehlivě.

Ing. Dana Večeřová

Je prezidentkou Potravinářské komory ČR od roku 2020. Dlouhodobě se zaměřuje mj. na podporu českých potravin a jejich producentů. Absolventka Vysoké školy zemědělské v Brně byla v 90. letech vědecko-výzkumnou pracovnicí ve Výzkumném ústavu živočišné výroby. Následně nastoupila jako zástupce šéfredaktora do společnosti Strategie, která vydávala mimo jiné časopisy Krmivářství nebo Náš chov, který následně vedla coby šéfredaktorka. Na začátku tisíciletí přešla na ministerstvo zemědělství, působila pak také jako mluvčí Potravinářské komory ČR nebo Agrární komory ČR.

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).