Hlavní navigace

Sám seje a pleje. Za Prahou poli se zelím vévodí unikátní robot

30. 6. 2022

Sdílet

 Autor: Vitalia.cz/Karel Choc
Nikam nespěchá a je velmi přesný. Řeč je o novince jednoho z pěstitelů v Polabí. Unikátním robotovi, jenž využívá umělou inteligenci a energii ze slunce. Spatřit při práci jsme ho mohli díky exkurzi pro děti z Dětského domova Most. Pořádal ji Nadační fond Albert v rámci vzdělávacího programu Zdravá 5.

Zatímco na poli s obilím začnou brzy žně, kousek dál ve sklenících se zahradníci připravují na pěstování vánočních hvězd. Tak to vypadá u jednoho z velkých dodavatelů do prodejen Albert, společnosti G’s Marketing Central Europe, jež zastřešuje několik pěstitelů hospodařících jen v ČR na 2500 hektarech půdy. Pěstují mimo jiné salát, řapíkatý celer, cibuli, dýně, sladkou kukuřici nebo zelí. Část produkce tvoří také křehká krása květin.

Do zákulisí můžeme díky exkurzi pro děti

Je pátek dopoledne a z mikrobusu před zahradnictvím v Litoli vystupuje skupina dětí s „tetou“, jak říkají vychovatelce. Mají za sebou hodinu a půl cesty. Dorazily na pozvání Nadačního fondu Albert a jeho vzdělávacího programu Zdravá 5, aby se podívaly, jak se pěstují květiny a zelenina pro obchody.

Lektorky dětem z Dětského domova Most zpříjemní konec školního roku a po většinu dne se postarají nejen o občerstvení, ale především program. Ten dopolední si pro nás připravil pěstitel z Polabí. Společnost G’s Marketing Central Europe patří k velkým dodavatelům Alberta. Kromě jejího zázemí v Litoli navštívíme skleníky a pole v obci Ostrá na Nymbursku.

Zdravá 5

  • Celorepublikový vzdělávací program Nadačního fondu Albert pro základní i mateřské školy i neziskové organizace je zaměřený na zdravý životní styl, především v oblasti zdravé stravy.
  • Lektorky seznamují děti zábavnou a interaktivní formou se zásadami zdravého stravování. Cílem projektu je motivovat k automatickému přijetí zásad zdravé výživy a jejich přirozené implementaci do životního stylu.
  • Nadační fond Albert poskytuje školám vzdělávací program zcela zdarma a přihlásit se může každá základní i mateřská škola a také nezisková organizace.
  • Vzdělávací program Zdravá 5 je realizován společností Albert již od roku 2005 a za tu dobu vyškolil statisíce dětí ze základních i mateřských škol po celé České republice. Ročně proškolí až 60 000 dětí, což představuje více než 2000 výukových bloků.

Stroj za pár minut vyseje 150 semínek salátu

Jsme u Lysé nad Labem. V této oblasti má zelinářství letitou tradici a pěstování plodin se tu, nejen díky vodě z řeky, daří. Není proto divu, že tu v řadě je několik obřích fóliovníků a kousek od nich jsou také klasické skleníky se subtilní kovovou konstrukcí. Vedle nich stojící bagr naznačuje, že jejich sedmihektarová rozloha se brzy rozšíří.

Oblékáme si kvůli bezpečnosti reflexní vesty i kšiltovky a vstupujeme do dusného království květin a salátů. Těch tu nyní pěstují osm druhů. S jejich setím začínají už koncem ledna a končí v polovině srpna.

Uprostřed jedné z prosklených hal se rozléhá hluk stroje připomínajícího automatickou výrobní linku. Z jedné strany si podává mělké bedýnky z pevného plastu, převrátí je, čímž z nich vysype zbytky hlíny, a pak do nich postupně umísťuje kostičky slisovaného substrátu s důlkem. Do každého z nich stroj uloží jedno malé, kulovité semínko. „Jde o římský salát,“ vysvětluje dětem vedoucí střediska Ostrá Jiří Žaloudek. Po zasetí stroj zeminu se semínky mírně zalije, zasype slabou vrstvou světlého písku a bednu se 150 budoucími malými saláty přidá do štosu k ostatním.

Přečtěte si také:

Vysetí jedné bedýnky trvá díky automatizaci pár minut. Když je beden dost, zaměstnanci je přesunou pomocí malého čtyřkolového vozítka do skleníku. Tomu vévodí další, široce rozkročený stroj, jenž se halou s lehkostí pohybuje po kolejnicích dozadu a dopředu. Sledujeme, jak jej ovládá mladá žena. Bedýnku za bedýnkou s jeho pomocí úhledně rozmisťuje na určená místa, kde si pobudou do doby, než salátům vyrostou dva lístky. V současném teplém počasí to trvá pár dnů. Pak čeká rostlinky otužování a po dvou týdnech výsadba na pole.

Ve sklenících už začíná příprava na Vánoce

Ve sklenících je v letním dnu horko, děti proto viditelně pookřejí, když uvidí závlahu. Na nejmenší rostlinky se snáší vodní mlha, na větší dopadají malé kapky. Zavlažovací rampa je zavěšena nad bedýnkami a sama se každou chvíli posune, aby zalila další část rostlinek. Pečlivě překračujeme vzniklé louže. Část podlahy, po níž jdeme, připomíná lino, takže dost klouže. Z našeho osvěžení proto nebude nic, vodu si užijí jen rostliny.

Procházíme kolem bylinek a hádáme, jak se všechny jmenují. Kdo zvedne hlavu, vidí u stropu zavěšené převislé pelargónie. Ač jich tu je ještě dost, jde prakticky už jen o doprodej, protože hlavní sezóna muškátů pro místní zahradníky skončila. Dalšímu skleníku proto již vévodí podzim.

V květináčích se zabydlely malé krásnohlávky, lidově zvané drátovce. Kousek od nich v dlouhých řadách stojí květináče s chryzantémami, jež nám často zdobí dny babího léta a na Dušičky také hroby. Jejich pěstování nyní ve sklenících mezi květinami převládá. Zatím jsou ale k nepoznání, protože mají jen pár lístků. Abychom si je na podzim mohli z obchodu odnést v plném květu a dostatečně vzrostlé, musí je zahradníci začít pěstovat už nyní.

Podobné je to s velmi populárními pryšci nádhernými neboli vánočními hvězdami. Jak nám prozrazuje Jiří Žaloudek, těmto královnám zimních svátků se tady začnou věnovat už na začátku července. „Vánoční hvězdy nepěstujeme ze semínek, ale nakupujeme malé rostlinky, které následně dvakrát přesazujeme,“ popisuje vedoucí střediska s tím, že vypěstovat vzrostlou hvězdu dá hodně práce. „Jde o citlivou kulturu, která má dlouhou dobu vegetace,“ vysvětluje Jiří Žaloudek.

O co se tady měsíce starají, následně domácnosti zdobí maximálně pár týdnů. Pryšce doma zákazníci většinou nedokáží dostat do takové kondice jako zahradníci v Ostré. To, co zdobí vánoční hvězdu, nejsou květy, ale její barevné listy. Jejich syté zabarvení vzniká i díky částečnému pěstování v temnu, proto na část vegetačního období musí skleníky zatemňovat.

Galerie: Prošli jsme se skleníky v Ostré na Nymbursku

Všudypřítomné moderní technologie

Pokud vnějšího pozorovatele nepřekvapí přípravy na podzim a Vánoce, může ho zaujmou přítomnost moderních technologií, jež nás obklopují na každém kroku.

Vybavení skleníků doplňuje robot, jenž pomocí speciálních ližin pomáhá při přemísťování květináčů s malými chryzantémami. To největší překvapení nás ale teprve čeká na poli kousek od areálu se skleníky.

Než se k němu dostaneme, vezmou nás organizátoři exkurze podívat se na sklizeň srdíček odrůdy římského salátu nazvané Little Gem. Uříznout jen ty části salátu, které mají potřebnou kvalitu, sice stále musí lidé, se zabalením zboží už jim ovšem pomáhá mobilní linka v podobě velkého bílého kontejneru, která spolu s lidmi „jde“ pomalu polem.

Linka s pomocí košíčků čerstvě sklizený salát zvedne do výšky, tam jej pracovníci položí na pás. S jeho pomocí salát putuje přímo tady na poli do baličky, jež srdíčka zataví do sáčků po dvou či třech a opatří je etiketou. Záleží na přání odběratele. Následně jej další zaměstnanci naloží do beden, které z pole pojedou do skladovacího zázemí k šokovému zchlazení, aby mimo jiné z řezu v salátu přestala vytékat bílá hustá šťáva. Denně takto dokáží zpracovat 70 000 kusů. Než semínko doroste potřebné velikosti, trvá to 37 až 57 dnů.

Galerie: Podívejte se, jak se sklízí Little Gem

Když zelí seje a plečkuje robot

Zatímco u sklizně vládne ruch a pohybuje se tam skupina zaměstnanců, o kus dále při výsevu červeného zelí a následném plečkování malinkých rostlinek je ticho a klid. Lidi tam před třemi týdny nahradil unikátní robot dovezený z Dánska. Děti zajímá, jak se jmenuje. „Kolega ho pracovně pojmenoval Edík,“ odpovídá jim agronom Kryštof Sahula. V ČR je tento stroj zatím jen jeden, ve světě jich jezdí asi 250.

Edík jezdí po písčitém poli pomalým tempem (jeho rychlost je 720 m/h) na čtyřech malých kolečkách a pečlivě do půdy ukládá semínko po semínku. V jednom okamžiku v několika řadách. U každého semínka si zapamatuje jeho polohu, aby se k němu mohl několikrát vrátit při mechanickém odstraňování plevele. 

Robot připomíná velké lunární chodítko lemované vepředu a na bocích červeným lankem. To zajišťuje, že zastaví, pokud narazí na neočekávanou překážku. Robot občas stojí i bez toho, a to proto, aby si očistil senzory, jež se mohou zanést hlínou a pak z robota nepadají semínka.

Energii Edíkovi dodává pouze slunce. Paprsky mu dobíjí i baterii, takže jezdit může i po západu. Ostatně nevadí mu ani déšť, vítr a zvládnout by měl i kroupy. Chyby je schopen si sám zkorigovat díky umělé inteligenci, tedy softwaru, jenž robota učí a automaticky zdokonaluje jeho fungování.

I když robot, když vše funguje, je na poli sám, bez lidského parťáka se přece jen neobejde. Nejprve proto, že mu šikovný traktorista musí připravit půdu. Stroj ji potřebuje bez hrud, co nejvíce vyrovnanou. Pak je mimo jiné nutné, aby s Edíkem Kryštof Sahula celé pole prošel a zadal do něj GPS souřadnice některých bodů. Robot tak později ví, jak vypadá pole, po němž jezdí. Minimálně kde pozemek začíná, kde končí a kde na něm jsou sloupy elektrického vedení.

Galerie: Na poli v Polabí jezdí unikátní robot

Stroje jsou nutné, pěstitelům chybí šikovní pracanti

Podíváme se ještě, jak se Edík dokáže „na pětníku“ otočit, a ponecháme ho své práci. Ta je mimochodem velmi přesná, takže plocha pole je využita beze zbytku a pěstitelé si slibují vyšší výnos. Stejně jako to, že stroj uspoří lidské síly, protože sehnat šikovné zaměstnance a brigádníky je potíž. Díky strojům tady zvládnou provoz se dvěma stovkami stálých pracantů. K nim v sezóně přibývá i dvakrát tolik brigádníků, protože ročně tady dokáží vyprodukovat 17 milionů kusů salátů nebo 10 milionů kusů květin.

Neustále rostoucí náklady pěstitelům pomáhají krotit technologie v podobě solárních panelů na výrobu elektřiny a kogenerační jednotky na plyn, jež vyrobí teplo pro skleníky i elektřinu. Závlaha čerpá dešťovou vodu z nádrže o objemu 83 000 kubíků. V době, kdy je v nedalekém Labi dostatek vody, ji doplňují také z řeky.

Zemědělci ale ví, že i přes všechnu technologii jsou stále závislí na přírodě. Kvalitu sklizně ovlivňuje počasí a to zatím žádný robot změnit neumí. Pěstitelé dobře vědí, jak jim úrodu dokáže kompletně zničit krupobití a celou úrodu zeleniny utopí silné lijáky. Pro skleníky je pohromou silný vítr nebo vysoké vrstvy sněhu.

Ani jedno se ale v den exkurze nekoná. Po více než dvouhodinové procházce děti čeká překvapení v podobě zmrzliny z místní cukrárny. Ta je součástí zahradnictví, jež prodává i místní květinové výpěstky. Nad vychlazeným džusem pak s lektorkami vzdělávacího programu Zdravá 5 Nadačního fondu Albert diskutují, kam by se mohly podívat po obědě.

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a v iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářské ceny Psychiatrické společnosti ČLS JEP za rok 2021.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).