Kde dobře léčí rakovinu slinivky, plic a prsu? Venku jsou první onkologická data kvality

Dříve data kvality veřejná nebyla a pokud se některé statistiky ven dostaly, byly anonymizované, tedy bez uvádění konkrétních názvů zdravotnických zařízeních. Teď jsou poprvé adresná. Mimo pozitivní trendy z nich lze vyčíst i to, v čem si české zdravotnictví vede špatně. Nemocné to přitom může stát šanci na vyléčení nebo přežití delší než pět let od diagnózy. Třeba u karcinomu plic je patrné, že více než polovina pacientů se nedostane ke své léčbě včas, tedy do osmi týdnů, říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. 

Druhá vlna dat se týká rakoviny

Prvními zveřejněnými adresnými daty byla v únoru léčba mrtvic (jak je číst, jsme popsali zde). Překvapila mimo jiné tím, že v části Prahy, ač je v metropoli šest fakultních nemocnic, se pacienti nedostali na sál do hodiny. Ministerstvo to vyřešilo tím, že Fakultní nemocnici Bulovka uložilo zřízení iktového centra.

V březnu rezort představil data léčby tří onkologických nemocí, konkrétně rakoviny slinivky, plic a prsu. Spojuje je to, že jde o tzv. fast track diagnózy. Tedy takové, u nichž je nutné nasadit léčbu co nejdříve. A protože jsou mezi nimi nádory, které dokáží rychle růst a u nichž k nevyléčitelnosti stačí i pár milimetrů navíc, je také důležité zachytit je včas. 

Data neanalyzovalo ministerstvo samo. Hlavním garantem je Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT. Jeho odborníci spolu s dalšími (Ústav zdravotnických informací a statistiky nebo Kancelář zdravotního pojištění) nastavili parametry, kterými kvalitu péče posuzují. 

Vyhodnocením prošla a budou procházet opakovaně všechna komplexní centra onkologické péče (KOC). V tuzemsku je jich patnáct. Rozdíly mezi nimi jsou poměrně dramatické. Některá fungují velmi dobře, řekl bych až excelentně, někde ale vidíme rezervy, dodává Adam Vojtěch. Řešením je práce koordinátorů (více jsme o nich psali zde) a ministerského týmu, který centra postupně navštěvuje a pracuje s nimi na tom, aby péče byla kvalitní napříč celou ČR a nebyly v ní regionální rozdíly.

Výsledky ale necílí jen na samotné nemocnice. Zpozornět by měli také pacienti a jejich blízcí. Data totiž potvrzují, že jakmile jde o podezření zejména na rakovinu slinivky a plic, nelze s návštěvou lékaře nebo jím vyžádanými vyšetřeními otálet. Ani dokonale fungující systém péče nedokáže pomoci někomu, kdo léčbu odsouvá nebo odmítá. Proto i pacienti sami o sobě musí spěchat, být aktivní a nenechat se odbýt. Např. v situacích, kdy si musí sami zajistit rychlý termín MR, CT nebo bronchoskopie. Nyní to často funguje tak, že musí obvolat řadu pracovišť, aby zjistili, kde je vezmou nejdřív. Lhůty se velmi liší.

Přečtěte si také:

Vyšetření neukázalo rakovinu, v ordinaci měla pocit, že obtěžuje. Ztratila tím měsíce léčby

Jak data číst, aniž byste byli odborníky

Adresná data neslouží jen ministerstvu, číst v nich může každý, protože jsou bez omezení přístupná online na portálu Indiko.cz. Ostatně, rezort počítá s tím, že zajímat budou jak samotné nemocnice, tak i krajské politiky nebo širokou odbornou veřejnost, na kterou cílí především, a proto jsou komentované řadou termínů.

Začte-li se do dat někdo mimo zdravotnictví, je dobré vědět, že na kvalitu léčby se analytici nedívají ze všech úhlů pohledu. Vybraly několik ukazatelů, z nichž pro širokou veřejnost jsou zajímavé hlavně tři. 

Kolik pacientů KOC léčí

Užitečné je podívat se na ukazatel označený písmenem A a nazvaný Epidemiologická kohorta. Jde o celkové počty léčených pacientů. Sledovat je můžete v letech 2017 až 2024. Jsou to tedy nejširší a nejvíce aktuální data v celém přehledu, protože ostatní vycházejí maximálně z roku 2023. Novější zatím vyčíst nelze, i protože Indiko data zveřejňuje minimálně s půlročním zpožděním, kdy je mají k dispozici zdravotní pojišťovny.

Z tohoto ukazatele můžete odvodit, kde se jaká rakovina léčí nejčastěji, a proto tam lékaři mají zvládnutou rutinu péče včetně řešení komplikací. Pokud se jedná o vysoce specializovanou léčbu, je vždy dobré se léčit tam, kde ji dělají často, protože s ní mají větší zkušenosti, míní datový analytik Ministerstva zdravotnictví Marian Rybář.

Incidence léčených říká, kolik v daném tzv. komplexním onkologickém centru (KOC), tedy nemocnici vybavené pro léčbu určité nemoci tak, že získala od ministerstva akreditaci, odléčili nových pacientů. Naopak prevalence uvádí, kolik pacientů tam za léčbou dochází celkem. Mezi nimi nejsou jen ti s novou diagnózou, ale ti, kteří se léčí už několik let.

Nejkomplexnější je pruhový graf u sdružených KOC. To jsou centra, kdy se na léčbě spolupracuje více zdravotnických zařízení. Pokud u některého pruh chybí, znamená to, že ve sledovaném období neměl žádného pacienta v daném stádiu nemoci.

Jak rychle se dostanou k léčbě

Druhým, stěžejním ukazatelem je ten označený B a nazvaný v rozcestníku jako Doba léčby. Sledovaná je zatím až od prvního zobrazovacího vyšetření, což je třeba CT, protože to je nyní první okamžik, kdy se diagnóza rakoviny začíná prokazatelně propisovat do systému. Stát ještě neumí sledovat dobu léčby od vystavení žádanky, protože tyto doklady nejsou povinně elektronické, což se nejspíš příští rok změní (více o eŽádankách jsme psali zde).

Neposuzujte grafy jen podle zelených nebo modrých pruhů, spíš si všímejte těch tmavě červených. Platí totiž, že pacient by se do léčby neměl dostat překotně, protože to může znamenat, že není dobře provedená diagnostika, radí Marian Rybář.

Na červené pruhy se dívá i ministerstvo a chce, aby v grafech byly pro příště kratší, ideálně z nich zmizely a přehled končil maximálně žlutou barvou. Právě proto do nemocnic vysílá konzultační tým.

Grafy si ale v tomto případě obohaťte o tabulky. Přiložené jsou hned po nimi. Dívejte se v nich na ta malá písmena n, protože ta ukazují počet měření. Pokud některé KOC má jednoho nebo tři pacienty, z graficky zobrazeného výsledku nejde dělat nějaké závěry, dodává Rybář.

Kde se do léčby vloží tým lékařů

Dalším ukazatelem, který je zajímavý i pro laiky, je ten pod písmenem E neboli Zastoupení MDT. Zkratka v tomto případě znamená, že léčbu prokonzultoval, třeba i krátce, multidisciplinární tým. Ten by se měl poradit minimálně u všech pacientů, které čeká operace.

Zda se tak děje, lze sledovat ideálně hned v prvních čtyřech pruhových grafech, které zachycují konzultace týmu u pacientů v jednotlivých stádiích a to ve sdružených KOC. I tady platí, že čím více je v grafu červené barvy, tím si stojí nemocnice v tomto ukazateli hůře.

Aby bylo hodnocení komplexní, musíte se kromě grafu opět podívat do tabulek. Může se stát, že graf je u konkrétní nemocnice celý nebo z velké většiny červený, ale z tabulky vyplyne, že v daném stádiu tam ošetřili jen jednoho pacienta. V takovém případě mohou nastat situace, kdy tým léčbu konzultoval, ale nemocnice konzultaci nevykázala zdravotní pojišťovně, takže se do dat nepropsala.

Umíme rakovinu zachytit včas?

Nahlédnout lze také do F nazvaného Poměr stádií. V těchto grafech se odráží, jak moc či málo je české zdravotnictví schopné zachytit nádory včas. V prvním nebo druhém stádiu jsou dobře léčitelné. Ve chvíli, kdy jde o pokročilé onemocnění (stádium tři a čtyři), je onemocnění nevyléčitelné.

Do tohoto ukazatele se prolíná nastavení screeningových programů, délka putování systémem k diagnóze i to, zda lékaři potíže pacienta nepodceňují, či nepřehlíží. Roli hraje také chování pacienta. Třeba to, zda je schopen si vyšetření zařídit, jak rychle a že na obíhání ordinací nerezignoval.

Z grafů vyplývá, že nejlépe se daří zachytit nádory včas u rakoviny prsu, hůře u rakoviny plic a nejvíce bývá nemoc pokročilá v době léčby, nepřekvapivě, u rakoviny slinivky. 

Prsa mají jako orgán tu výhodu, že rakovinu v nich si žena dokáže nahmatat i sama. Diagnostika je u nich navíc jednoduchá. Přiložíme sondu, jehlu, píchneme a v naprosté většině se trefíme, takže histologie je výtěžná, popisuje odběr vzorku nádoru Zuzana Bielčíková, lékařská specialistka v oboru klinické onkologie, vedoucí onkologické ambulance VFN a Nemocnice Na Františku. 

Oproti tomu rakovina slinivky vyžaduje většinou endoskopický ultrazvuk, kterým je třeba dostat se složitým a nepříjemným vyšetřením přes ústa až do tenkého střeva. U plic je zase náročné to, že nádory se stále častěji vyskytují na periferii, kde už třeba jsou jen velmi tenké průdušinky, do kterých se endoskop ani nedostane, takže odběr tkání se musí dělat opakovaně, protože první pokusy bývají neúspěšné.

Nový přístup k roli komplexních center

Autoři všechna data předkládají rozdělená po stádiích. Podle Mariana Rybáře je jinak prezentovat nelze, protože každé stádium je co do léčby téměř jinou nemocí. Pokud má pacientka rakovinu prsu v prvním stádiu, jde k chirurgovi a za několik dnů se vrací domů. Když je nemoc ve čtvrtém stádiu, léčí se zdlouhavěji, jinak a léčba stojí miliony korun.

Zveřejněná data mají podpořit nový přístup v péči, který říká, že KOC jsou nejen centra léčby, ale také hlavní organizátoři onkologické péče v celém regionu. Musí se naučit sledovat a organizovat i to, co se děje ještě před jejich dveřmi, upozorňuje na ministerstvem nově prosazovaný koncept Marian Rybář. 

Pokud má KOC koordinátora (minimálně jednoho musí mít povinně od ledna 2026) a ten svoji práci dělá dobře, dokáže nemocného péčí provést ještě dříve, než se stane pacientem centra. 

Pacient by se ke koordinátorovi měl v ideální situaci dostat přímo od specialisty, třeba pneumologa, který má podezření na onkologickou diagnózu. Cílem je, aby se pacient do KOC dostal dříve a měl vyšší šanci přežít. Aby to KOC při současném i budoucím náporu dokázala, je podle ministerstva nezbytné část zaléčených onkologických pacientů převést do péče regionálních onkologických center.