Hlavní navigace

Je to 30 let, co u nás otvíraly první supermarkety. Jak se proměnil český maloobchod?

Sdílet

 Autor: Vitalia.cz
Porevoluční období přineslo pro potravinářství a maloobchod obecně řadu změn. Ty naprosto zásadní se udály před třiceti lety, kdy na našem území začaly vyrůstat první supermarkety. Jak se vyvíjel maloobchod v ČR a kam směřuje dnes?

Vůbec první supermarket v někdejší České a Slovenské Federativní Republice otevřela nizozemská společnost Ahold ve čtvrtek 6. června 1991, jmenoval se Mana. Obyvatelé Jihlavy se tehdy stali zákazníky prvního zahraničního řetězce, který v tuzemsku začal podnikat. A právě dnes je tomu třicet let, co u nás zahájil prodej první obchod rakouské společnosti Billa. Stalo se tak v Brně-Žabovřeskách, kde je supermarket dodnes. Ale řadu let už není sám.

Pokud jde o Billu, v Česku za poslední tři dekády vyrostlo dvě stě čtyřicet obchodů s červeno-žlutým logem, ať už díky expanzi, nebo fúzi s Delvitou a diskontem Plus. Na události dávno minulé, proměny maloobchodu i výhledy do budoucna se zaměřila nedávná diskuze s účastí řady odborníků v pražském paláci Žofín. Billa na této akci nazvané 30 let maloobchodu v České republice současně oslavila svoji první třicítku v Česku. Hovořilo se mimo jiné o porevolučních začátcích prodejců i tuzemských producentů.

Hleděli jsme k Západu, ale chyběl nám kapitál

„Jaký byl rok 1991? Inflace byla 56,6 %, člověk nadšeně vzhlížel k první kuponové knížce a vrcholem komunikační technologie byla telefonní budka na náměstí. Ale některé věci byly stejné, Jaromír Jágr byl již tehdy lídrem v udávání trendy účesů a již tehdy hrál hokej,“ trefně započal moderátor akce Libor Bouček. Jaké ale bylo období po roce 1989 pro maloobchod?

„Každý, kdo jel před rokem 1989 do západní Evropy, odvážel si nejsilnější zážitek, a tím byly obchody plné kvalitního zboží. To lidé chtěli i u nás. Chyběl ale domácí kapitál, bylo třeba zafinancovat podinvestovanou obchodní síť a přilákat firmy ze Západu,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOČR), s tím, že změna prodeje potravin byla symbolem transformace Československa. Podle něj šlo o rozloučení se starým režimem.

Prodavač: atraktivní zaměstnání

Zahraniční řetězce využily příležitosti, podle Tomáše Prouzy právě u nás začaly testovat své prodejní koncepty, s nimiž následně dobývaly střední Evropu. „Jsme jakousi laboratoří, kde se zkouší nové věci,“ říká prezident SOČR.

A v těchto nových pořádcích museli začít fungovat i prodavači. „Myslím, že začátkem devadesátých let to byla pro lidi velmi atraktivní pracovní pozice. My jsme tady znali jen podobu státního obchodu, takže i zařízení prodejen, styl práce i řízení práce bylo pro zaměstnance zajímavé,“ vzpomíná prezidentka Unie zaměstnanců obchodu Renata Burianová. I když přiznává, že začátky nebyly úplně růžové a proběhlo i bouřlivé období. Zaměstnavatelé i odbory se totiž musely naučit náročnému sociálnímu dialogu.

Galerie: První supermarket v ČR – jmenoval se Mana

Novinky byly pro nepřipravené zemědělce málem fatální

Před revolucí si zákazník v obchodě nevybíral to, co chtěl. Obchod prodával jen to, co mu přivezli, a dodavatelé dodávali jen to, co měli. To se mělo změnit.

Jenže v roce 1991, kdy do Česka vstoupili zahraniční investoři a obchody se začaly plnit zahraničním zbožím, ukazovalo se stále jasněji, že našim producentům chybí moderní technologie, které byly pro Západ standardem. Aby se mu vyrovnali, bylo třeba ve velkém inovovat, investovat a modernizovat, což komplikoval fakt, že v té době byl podporován hlavně rozvoj malého podnikání. A tak chyběly finance.

Ani české zemědělství na tom nebylo o moc lépe. „Pro zelináře byl vstup řetězců na trh nárazem do zdi,“ říká natvrdo předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka. Standardem pro tuzemské pěstitele tehdy nebyla ani praná či tříděná zelenina, producenti jednoduše vůbec nebyli připraveni vstoupit na evropský trh. Postrádali moderní stroje, znalosti i distributory. Nebyli tehdy pro zahraniční podnikatele příliš dobrým partnerem. Výměra, na níž se pěstovala zelenina, tak spadla z třiceti tisíc hektarů na osm, popsal Petr Hanka.

A situace prý není růžová ani dnes, kdy je produkce zeleniny pěstována na jedenácti a půl tisících hektarech. Nejvíce zemědělce tíží fakt, že zeleninu nemají kde uchovávat. „V tuto chvíli jsme schopni zásobovat čerstvou zeleninou trh v pěstebním období do konce roku, největší problém pociťujeme v jarních měsících, protože nemáme vybudované dostatečné množství skladů, a jsme tak odkázání z velké části na dovoz,“ přiznává Petr Hanka.

Obchodníci začali pomáhat producentům

Dnes, kdy se u nás již řetězce zabydlely, naučily se více investovat i do výroby, čímž producentům pomáhají rozložit náklady. „Obchody totiž o české potraviny velmi stojí,“ zdůrazňuje Petr Prouza. Podle něj se řetězce snaží producentům pomáhat třeba tím, že jim nabízejí dlouhodobé kontrakty, aby měli jistotu odbytu, když budou investovat do expanze.


Autor: Vitalia.cz

Akce 30 let maloobchodu pořádaná Billou v Praze na Žofíně

To potvrdili i zástupci Billy, kteří akci na Žofíně pořádali. Tento řetězec byl vždy aktivní v podpoře domácí produkce a podporoval nejrůznější projekty. Důkazem je již deset let fungující značka Vocílka, která garantuje maso z českých chovů, nebo projekt Česká farma. Pod tímto označením najdete jen české a obvykle sezonní ovoce a zeleninu. Zákazníky byl dobře přijat i projekt Billa regionálně, kde jsou v jednom regálu nabízeny výhradně potraviny místního původu, typicky z daného kraje.

I zákazník se mění. Chce víc

Výše uvedená podpora lokálních zemědělců a dodavatelů je jen jedna z proměn, k nimž v maloobchodě od časů překotného startu v devadesátých letech došlo. Na setkání odborníků zaznělo mimo jiné i to, že velkou změnou prošla i očekávání a požadavky zákazníka. Už nechce jen základní potraviny a nízkou cenu, hledá vysokou kvalitu za přiměřenou hodnotu. A nakupuje méně často. Což lze odvodit od koronavirových opatření.

Zákazníky se tak obchodníci snaží vrátit k nákupům prostřednictvím tzv. nových médií; používají sociální sítě, webové stránky i aplikace. Posílají personalizované slevové kupony, lákají na slevové akce, vaří se známými osobnostmi ze surovin ze své nabídky nebo vracejí peníze za nákupy.

Podle odborníků mají tuzemští zákazníci dnes vyšší nároky jak na kvalitu prodávaného zboží, tak na úroveň prodeje.

Budoucnost je v hezkých prodejnách a na internetu

„Připomeňme si, co se prodávalo před patnácti lety pod pojmem šunka, to by dnes bylo naprosto neprodejné, kvalita se velmi posunula. A to i v mlékárenství. Češi jsou dnes velmi nároční zákazníci,“ okomentoval situaci Tomáš Prouza. „Proto zůstává hlavním tématem kvalita, doručení regionální produkce a pohodlí nákupu,“ zmiňuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu hlavní výzvy pro prodejce. S pohodlím nákupu souvisejí také změny v konceptech prodejen, které se více přibližují tržištím, ale i investice do online prodeje.

Nejzběhlejší z řetězců je v tomto ohledu pravděpodobně Tesco, které kompletní servis e-shopu zajišťuje už devět let, zpátky se drží třeba Globus, který umožňuje nákupy jen objednat, vyzvednou si je ale musíte sami na prodejně, a Lidl, který prodává na internetu jen nepotravinářské zboží. Kaufland e-shop nemá vůbec, ale nabízí své vybrané produkty přes Košík.cz.

Do online prostředí vstupuje i Albert a Penny Market. Zatímco Albert spustil zkušební provoz e-shopu letos na jaře, zatím jen v Brně, Penny Market začne dle deníku E15 svůj internetový obchod testovat v Plzni letos na podzim. V příštím roce se do online prostředí přesune i Billa. Nejčerstvěji se do komplexní služby e-shopu, tedy objednání s rozvozem, zapojuje i síť prodejen COOP, která se spojila s rozvozcem DoDo. V rámci rozvozu se COOP zatím chce soustřeďovat především na venkovské oblasti a menší města, kde má nejsilnější pozici a kde rozvozy velkých hráčů často váznou.

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz se zaměřuje zejména na kvalitu potravin a kvalitu jejich prodeje. Věnuje se také zdravotní problematice.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).