Aspirin má zajímavou historii a stále patří mezi léky, které se objevují v mnoha domácích lékárničkách. Jen se od jeho vynálezu mnohé změnilo a má velkou konkurenci: další účinné látky, zejména paracetamol. A i když už se Aspirin nesmí dávat dětem, stále je velmi oblíbený, a to nejen pro své antipyretické a protizánětlivé účinky, ale také protože ředí krev a je tak prevencí žilní trombózy. Jak to s Aspirinem bylo napříč časem?
Zázrak jménem vrbová kůra
Začněme u vrbové kůry. Kůra z vrby bílé (Salix alba) se odedávna používala k léčbě horečky, bolestí všeho druhu a revmatických potíží. V době, kdy jiné léky neexistovaly, to byl zázrak. Užíval se přímo prášek z jemně drcené vrbové kůry, anebo odvar z kůry, listů a mladých větviček. Hlavní účinnou látkou v rostlině jsou salicyláty a použití takového přírodního prostředku bylo pro zdraví mnohem šetrnější než první pokusy o výrobu syntetických salicylátů.
Ty totiž doprovázely četné nežádoucí účinky a podráždění žaludku včetně krvácení žaludeční sliznice, závratě nebo třeba hučení v uších. Bylo těžké určit správnou dávku a odhadnout množství, které by pacientovi neuškodilo. Cílem tak bylo vyvinout lék proti bolesti a horečce s protizánětlivými účinky, kterým se nakonec stal Aspirin obsahující kyselinu acetylsalicylovou.
Galerie: Pamatujete si na tyhle léky?
Čistou kyselinu salicylovou poprvé vyrobili vědci na konci 19. století. Lék se dále zkoumal a dávkoval, protože nežádoucí účinky a silné dráždění žaludku se prozatím nepodařilo nikomu eliminovat. Kyselý prášek chutnal odporně, nutil pacienty ke zvracení a v žaludku se choval jako toxická kyselina. Teprve v roce 1897 mladý německý chemik Felix Hoffmann syntetickou kyselinu acetylsalicylovou vylepšil natolik, že se dala bezpečně používat jako lék.
Lék dostal název Aspirin a Felix Hoffmann byl považován za jeho vynálezce. Zkoumaný salicylát vylepšil tak, že k němu přidal zásaditou molekulu kyseliny octové, což vyrovnalo přehnaně kyselý a dráždivý účinek. Nežádoucí účinky se tak výrazně zmírnily.
Kdo to vlastně vymyslel?
Ale objevil se i spor o autorství léku. Kdo vlastně takový vzácný lék vynalezl? Byl to opravdu Felix Hoffmann, anebo někdo jiný? Jeho nadřízeným v továrně Bayer byl židovský chemik Arthur Eichengrün, který se proslavil už tím, že vymyslel lék na kapavku s názvem Protargol. Od roku 1943 až do konce války žil v Terezíně. Válku přežil a později, nedlouho před svou smrtí, tvrdil, že za objev Aspirinu je zodpovědný on-
Lék od jeho objevu začala vyrábět německá firma Bayer. Název Aspirin vznikl odvozením od německého slova znamenajícího Acetylová kyselina (Acetyl Spirsäure). Tak byl na úplném počátku 20. století lék patentován a začal být předepisován na spoustu nemocí, například se velice brzy ukázalo, že skvěle léčí krevní sraženiny, ředí krev a funguje jako prevence i léčba trombózy nebo také infarktu. Časem ale byly zjištěny i jiné příznivé účinky, například vliv na prevenci demence a karcinomu tlustého střeva.
Když přišla druhá světová válka, byl Aspirinu nedostatek a tak se začal už od počátku 20. století falšovat. Později ho krom Bayeru začaly vyrábět i další firmy. V Českloslovensku od roku 1925 coby Acylpyrin. I tento název odkazuje na obsaženou učinnou látku, kyselinu acetylsalicylovou. Slovo pyrin pak bylo zase odvozeno od latinského názvu pro oheň (pyros), tady myšleno horečku. Též se traduje, že Acylpyrin byl oblíbeným lékem prezidenta Masaryka. A pro zajímavost, za první republiky v roce 1930 stál 7 Kčs.
Riziko pro děti a těhotné
Dnes kyselinu acetylsalicylovou najdeme pod mnoha názvy, Aspirin, Acylpyrin nebo třeba Anopyrin, v účinné látce a účincích ale není žádný rozdíl. Mnoha lidem vyhovuje i jeho dlouhodobé užívání, je volně dostupný v lékárnách, ale třeba přece jenom dávat pozor na nežádoucí účinky.
Kyselost léku stále zůstává a někomu může podráždit žaludek, navíc může způsobovat i alergické reakce. Není vhodný u osob se žaludečními vředy nebo u pacientů, kteří trpí poruchou srážlivosti krve a rozhodně také zesiluje účinek zároveň užívaného Warfarinu. Je třeba počítat s tím, že když budete pravidelně užívat Acylpyrin, zvýší se u vás riziko krvácení, například u žen zesiluje menstruační krvácení.
Připomenout je třeba také to, že užívání Acylpyrinu se nedoporučuje dětem a mladistvým minimálně do 16 let, protože zesiluje riziko vzácného, avšak život ohrožujícího Reyeova syndromu, který se projevuje záchvaty, křečemi, zvracením, průjmy, dezorientací až bezvědomím. Dochází při něm k otokům mozku a jater. Hrozí riziko poškození mozku i bezprostřední riziko smrti. Acylpyrin by neměly užívat ani těhotné ženy.
ČLÁNKY DO MAILU