Hlavní navigace

Bezplatnou prevenci rakoviny plic využily již stovky kuřáků. Jak se do ní lze zapojit?

8. 8. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
V Česku běží od ledna nový, pojišťovnami hrazený preventivní program zaměřený na rakovinu plic. Dosud se do něj zapojilo více než tisíc zájemců a další přibývají. Prevence ale není určena každému.

Nový plošný preventivní program zaměřený na včasný záchyt nádorů plic odstartoval v lednu. Na Vitalia.cz jsme o něm informovali v předstihu. Prevence není určena všem, ale jen silným kuřákům nebo těm, kteří v minulosti mezi ně patřili. Na konci července Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) informovala o počtu zájemců a plicní lékaři na tiskové konferenci zopakovali, pro koho je prevence určena a jak se do ní lze zapojit.

Programem dosud prošlo více než tisíc zájemců

První vyhodnocení říká, že do prevence rakoviny plic se zapojily už stovky zájemců. „Účast ve screeningovém programu byla lékařem nabídnuta za prvních pět měsíců téměř dvěma tisícům (1979) klientů, kteří splňují daná kritéria, téměř 60 % oslovených (1152) pacientů účast v programu přijala,“ informovala v tiskové zprávě mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Devět z nich si vyslechlo diagnózu rakoviny plic. Číslo ale není konečné, protože část zájemců čekají další vyšetření kvůli tomu, že jejich nález byl nejasný. U VZP je pojištěno zhruba 60 % obyvatel, počet těch, kteří prošli prevencí v celé České republice, je proto nepochybně ještě vyšší.

Odborná společnost plicních lékařů na tiskové konferenci zveřejnila údaje o 400 lidech zapojených do prevence rakoviny plic. „Jejich průměrný věk činil 63 let. U 5,2 % výsledek ukazoval na riziko nádoru, u 25,9 % vykázalo vyšetření zatím neurčitý výsledek a 68,8 % bylo v první vlně negativní,“ shrnula dosavadní zkušenosti předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP Martina Koziar Vašáková.

„Program se teprve rozbíhá, zatím na našem pracovišti provádíme v průměru čtyři vyšetření týdně. Celkem jsme vyšetřili 40 lidí, nádor měl jeden z nich,“ popisuje zkušenost radiolog Hynek Mírka, primář Kliniky zobrazovacích metod Fakultní nemocnice (FN) Plzeň. 

Lékaři očekávají, že do několika let by mohli vyšetřit desítky tisíc rizikových kuřáků, protože podmínky plošné prevence může splnit až půl milionu obyvatel ČR.

Do programu ministerstvo zdravotnictví zařadilo současné či bývalé silné kuřáky (viz box níže) ve vyšším věku. Právě tito lidé jsou z hlediska rakoviny plic nejrizikovější.

Kdo má nárok na prevenci rakoviny plic

  • kuřák či bývalý kuřák
  • kouření min. 20 let / 20 cigaret denně nebo 10 let / 40 cigaret
  • věk 55 až 74 let
  • ochota setrvat v preventivním programu 5 let

Jak ale podotýká plicní lékařka Ivana Čierná Peterová z Českého občanského spolku proti plicním nemocem, z pravidel existují výjimky. „Do programu můžeme zařadit i pacienta, který nemá vykouřeno tolik, ale pracuje třeba s azbestem,“ podotýká pneumoložka.

Zároveň se do něj nemůže dostat starší silný kuřák, jenž trpí závažnou formou jiné nemoci. „Například těžkými komplikacemi diabetu, mezi které patří selhání ledvin či diabetická noha. Do programu nemohou být zařazeni ani pacienti v terminálních stadiích plicní či onkologické nemoci nebo ti se závažným srdečním selháním. Je to z toho důvodu, že u nich není jisté, zda přežijí 5 let,“ dodává Ivana Čierná Peterová. Minimálně tolik let bude preventivní program trvat.


Pneumologové varují: pacienti mají strach navštívit ambulance. Neodhalíme včas choroby plic
Přečtěte si také:

Pneumologové varují: pacienti mají strach navštívit ambulance. Neodhalíme včas choroby plic

Nezařazením do programu pacient není nijak poškozen – o léčbu nepřijde. „Tito pacienti jsou vyšetřeni pro jiné své potíže, a pokud mají podezření na nádor, provedeme jim také CT. Jen se v jejich případě nejedná o prevenci, protože ta by pro ně neměla význam,“ podotýká Ivana Čierná Peterová s tím, že překážkou jsou také závažné stavy demence.

Prevence je pro ty, kteří se cítí zdravě

Účast v preventivním programu znamená, že pojišťovna zájemci uhradí vyšetření u ambulantního plicního lékaře a dále vyhotovení CT snímku plic. Zájemce je navíc takto vyšetřen opakovaně. Jak často, záleží na tom, co ukáže CT snímek.

„Vyšetření jsou zcela bezbolestná. U pneumologa jde o klasické popovídání nad anamnézou, funkční vyšetření spirometrem a rentgen hrudníku,“ popisuje Ivana Čierná Peterová. „Radiologické vyšetření je velmi rychlé, na našem pracovišti trvá řádově minuty a není před ním třeba žádné přípravy ze strany vyšetřovaného,“ doplňuje Hynek Mírka z FN Plzeň.

Protože jde o prevenci, vyšetření jsou hrazena těm, kteří na sobě nepociťují žádné příznaky nemoci. Právě v tom je rakovina plic záludná. Nemocný ji může léta přehlížet, protože se neprojeví. A jakmile na sobě něco pozná, na uzdravení je pozdě. Nejvyšší šanci totiž má ten, jehož nádor lze ještě operativně odstranit. Plicní lékaři se ale shodují, že většina pacientů chodí s nádory v pokročilém stádiu a chirurgická metoda už u nich není proveditelná.

Ve čtvrtém, tedy nejpokročilejším stadiu rakoviny plic, u poloviny pacientů už léčba není možná. Respektive léčbu karcinomu nahrazuje léčba paliativní, která má za cíl mimo jiné tlumit bolest. Druhá část je sice léčena, ale téměř jistě na rakovinu nakonec zemře. U nich lékaři hrají o čas a moderní léčba jim v tom pomáhá. 

Ještě v roce 1970 bylo u pacientů s rakovinou plic a metastázemi přežití 2 až 5 měsíců, dnes, pokud je vybrána správná léčba, přežívají nemocní v letech a z nemoci se stává v podstatě chronická choroba,“ podotýká pneumoložka Jana Skřičková. Od preventivního programu si lékaři slibují, že úmrtnost na rakovinu plic, jež se v ČR pohybuje kolem 5400 zemřelých ročně, dokáže snížit o 24 %.

Zájemci musí za vyšetřením cestovat

Účast kuřáka či bývalého kuřáka v programu je dobrovolná. Výhodou je, že zájemci v rámci něj podstoupí zdravotní pojišťovnou hrazené vyšetření počítačovou tomografií (CT). V případě prevence jde o nízkodávkové CT. To je na rozdíl od běžného vyšetření k organismu o něco šetrnější.

„Zájemci o prevenci nejsou ozářeni takovou dávkou, jaká se používá ve chvíli, kdy už víme, že je pacient nemocný,“ uvádí Ivana Čierná Peterová. 

Člověk se ale musí připravit na to, že za touto zobrazovací metodou, která využívá rentgenové záření, bude muset cestovat. Někdy i desítky kilometrů. Nízkodávkové CT v rámci preventivního programu mohou poskytovat jen akreditovaná radiologická pracoviště. Těch je nyní v ČR 22, ale počet stále narůstá.

Snahou iniciátorů preventivního programu je, aby síť odborných pracovišť byla rovnoměrně rozložená. Od července má akreditaci proto dalších 9 z nich. Nicméně v Karlovarském kraji dosud akreditováno není žádné. „Pracuje se na tom, aby i tam bylo brzy akreditované centrum otevřeno,“ komentuje situaci primář Hynek Mírka.

Podle Martiny Koziar Vašákové je právě v tomto a Ústeckém kraji nejvyšší výskyt rakoviny plic i úmrtnosti na ni v přepočtu na 100 000 obyvatel. „Plicní péče je v těchto dvou krajích nejslabší, proto se ji snažíme dlouhodobě podpořit,“ upozorňuje předsedkyně odborné společnosti.

Mapa akreditovaných radiologických pracovišť, kde v rámci prevence provádí nízkodávkové CT.

Autor: Prezentace doc. Hynka Mírky

Lékaři díky prevenci odhalí i další plicní nemoci

Negativní výsledek znamená další preventivní vyšetření za rok. Neurčitý a pozitivní nález při preventivním CT pro pacienta znamená další vyšetření a sledování zdravotního stavu v čase. V případě pozitivního výsledku diagnostiku a další vyšetření provádějí lékaři v jednom ze 7 speciálních pneumoonkochirurgických center. Ani pozitivní nález ale nutně neznamená, že člověk má onkologické onemocnění. Podle lékařů falešný výsledek může vyjít např. v případě léze, což je abnormální změna v tkáních plic.

Lékaři také při prevenci často vidí plicní uzly, tedy výrůstky, jež mohou vzniknout třeba po prodělané infekci. „Našli jsme je přibližně u tří čtvrtin ze 40 vyšetřených. Většinou šlo o drobné a nezhoubné plicní uzly. To ale neznamená, že některý z nich nemůže být zatím neodhaleným počátečním stadiem nádoru, proto sledujeme jejich vývoj na kontrolních vyšetřeních,“ popisuje primář Hynek Mírka.

„U kuřáku je výskyt uzlů častější. V případě, že je uzel větší než jeden centimetr nebo roste, riziko malignity stoupá a je třeba provést podrobnější a náročnější vyšetření, které upřesní jeho podstatu, například biopsii,“ vysvětluje lékař.

Lékaři ale u zájemců diagnostikovali i jiné plicní choroby. Například na Plicní klinice FN Hradec Králové zaznamenali respirační neduhy u 60 % vyšetřených. Za půl roku tam preventivně vyšetřili 29 lidí a žádný z nich nepřišel kvůli tomu, že by pociťoval zdravotní potíže.

„U dvou pacientů jsme nově diagnostikovali plicní nádor určený k rychlé operační léčbě, u tří pacientů jsme objevili bronchiektázie – zánětlivou destrukci stěny průdušek. Pět osob má nejasný nález nevylučující drobný nádor plíce či jiné plicní postižení, u deseti se nově nalezlo chronické onemocnění průdušek typu astma nebo CHOPN a u dvou pacientů postižení pohrudnice. U jednoho pacienta byly nalezeny zvětšené lymfatické uzliny v hrudníku, jejichž příčina se nyní akutně došetřuje. Nově zjištěná onemocnění respiračního systému se různě kombinovala,“ popsal přednosta plicní kliniky Vladimír Koblížek.

Jakými způsoby je možné se do programu dostat

Do screeningu se dosud zapojilo 323 plicních a 500 praktických lékařů. Právě přes ně je možné se k bezplatným vyšetřením dostat.

Kdo splňuje kritéria, může o zařazení do prevence požádat svého praktického lékaře. Další cestou je, že mu lékař účast v programu nabídne sám například při preventivní prohlídce. 

Protože je program plošný, podnět k zařazení pacienta do něj může podat teoreticky jakýkoliv praktický lékař. Obrátit se proto lze i na jiného, než u kterého je silný kuřák či bývalý kuřák registrován.

Pacienty, kteří splňují podmínky, praktický lékař doporučí do plicní ambulance. Pneumolog jej vyšetří a případně stvrdí jeho zařazení do preventivního programu, což pro něj v prvé řadě znamená návštěvu u radiologa. Systém je nastavený tak, že zájemci mohou k pneumologovi přijít rovnou bez doporučení praktického lékaře. Není ovšem možné přijít přímo k radiologovi bez návštěvy plicního lékaře.

V tuto chvíli v ČR běží pilotní fáze programu. To znamená, že ministerstvo zdravotnictví bude s odstupem času zvažovat, zda v něm pokračovat, nebo jej ukončit. „Pilotní screeningový program je vypsán na 5 let. Jestli bude zrušen, či nebude, se následně rozhodne po evaluaci sesbíraných dat po uplynutí této doby,“ upozorňuje mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Od preventivního programu si všichni zúčastnění slibují, že na rakovinu přijde u řady lidí včas a pacient bude mít vyšší šance na uzdravení. Navíc jeho léčba bude méně nákladná.

Podívejte se na spot, který vysvětluje význam a průběh preventivního programu:

Odborná spolupráce:

doc. MUDr. Hynek Mírka, Ph.D.

Primář Kliniky zobrazovacích metod Fakultní nemocnice Plzeň a zástupce Radiologické společnosti ČLS JEP pro plošný preventivní program rakoviny plic.


MUDr. Ivana Čierná Peterová

Členka výboru Českého občanského spolku proti plicním nemocem, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.


prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc.

Předsedkyně pneumoonkologické sekce České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. 


prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D.

Předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice.

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a v iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářské ceny Psychiatrické společnosti ČLS JEP za rok 2021.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).