Příroda ženám po porodu dopřává malé hormonální tornádo: v ženském těle po porodu dojde k dramatickému poklesu estrogenů, které dominovaly během těhotenství. Naopak nahoru poskočí hladiny hormonů oxytocinu a prolaktinu, které zodpovídají za laktaci a zavinutí dělohy, tedy za její návrat do původního stavu.
I tyto docela bouřlivé hormonální změny stojí za určitou emoční labilitou žen v šestinedělí. Pocit štěstí a radost z narození dítěte může vystřídat smutek, pláč, nejistota, zda vůbec všechno zvládne.
Narození dítěte, zejména prvního, je převratná událost a adaptovat se na ni musí nejen někdy dost zmordované tělo, ale i psychika. Je to normální a zase to bude lepší, je to zkrátka jen období, které je potřeba překonat.
Žena v šestinedělí je přecitlivělá, plačtivá. K tomu přispívá i vyčerpanost z nočního vstávání k miminku a nutná poporodní rekonvalescence, která je náročnější po porodu císařským řezem. Během dvou týdnů se však žena většinou emočně stabilizuje,
říká Kateřina Klímová, lékařka v soukromé gynekologické ambulanci Gynclin s.r.o. na pražském Proseku.
Co se dozvíte v článku
Každá druhá matka si tím projde
Poporodní blues se projevuje pocity smutku, často s plačtivostí, rychlými změnami nálad, pocity neschopnosti zvládnout mateřskou roli, pociťováním velkého přepracování a ztráty energie, zvýšenou podrážděností, úzkostí, nespavostí, ztrátou chuti k jídlu. Na druhou stranu, na rozdíl od poporodní deprese matka zvládá běžně fungovat.
Příznaky začínají obvykle pár dní po porodu a většinou poleví přibližně do týdne. Podle lékařů trápí víc než polovinu maminek, některé statistiky udávají až osmdesát procent. Negativní pocity a sebevýčitky často způsobují problémy s kojením, maminky trápí zejména představa, že kvůli nim dítě strádá, protože nemají dost mléka, nebo se jim mléko nezdá kvalitní, což je zpravidla omyl.
Jak překonat poporodní blues
Poporodní blues je důsledek momentální frustrace základních potřeb (jste totálně nevyspalá, v úplně nové roli, máte rozhašenou hormonální hladinu, nemáte ani chvilku pro sebe a nemůžete se ani normálně posadit, pravidelné jídlo je cosi úplně mimo reálné možnosti). V zásadě ale víte, že tahle krize brzy přejde – a skutečně to tak je, frustraci dokážete za pár dní vykompenzovat, zejména s pomocí lidí kolem vás.
Jak se u vás projevily hormonální změny po porodu?
Nebojte se chtít větší podporu okolí. Přebalit a podat vám ke kojení miminko v noci může i tatínek. A návštěvy požádejte, ať přinesou raději oběd nebo večeři pro vás než x-té úžasné dupačky. S kojením spolehlivě pomůže laktační poradkyně, uklidní zbytečné obavy a naučí vás správnou techniku. A hlavně: vydržte, zase bude dobře! Pokud ale příznaky poporodního blues nepoleví do 14 dní, může se jednat o závažnější stav.
Poporodní deprese je mnohem horší než blues
U každé páté až desáté maminky u nás se po porodu rozvine poporodní deprese, typicky 6.–12. týden po porodu. Rozdíl mezi poporodním blues a depresí je velký. Jednoduše řečeno, deprese je jiný a větší kalibr. Poznáte ji podle toho, že její příznaky přetrvávají dlouhodobě – a mohou se i zhoršovat.
Poporodní deprese se může objevit i až do jednoho roku po porodu. Projevuje se hlavně nadměrnou únavou až vyčerpaností, podrážděností, sebevýčitkami, úzkostí, pocity nejistoty a strachu. Původně jen „smutná nálada“ se postupně může rozvíjet do deprese různé hloubky. Schopnost postarat se o dítě značně klesá. Postižená maminka se odsuzuje za to, že necítí nic k dítěti, je přesvědčena, že jako matka selhala, obává se, že ji partner opustí a zanechá s dítětem samotnou, začíná se vyhýbat kontaktu s okolím, uzavírat v bytě, ztrácí potěšení z věcí, které ji dříve bavily.
Obvykle ztrácí také chuť k jídlu a trpí úpornou nespavostí, často bezdůvodně pláče. Většinou zůstává deprese na mírné nebo středně hluboké úrovni. Biologickými rizikovými faktory jsou předchozí epizoda deprese, depresivní epizoda po minulém porodu a depresivní porucha u pokrevních příbuzných. Mezi psychosociální rizikové faktory patří nedostatečná sociální podpora, negativní životní události, nestabilita partnerského vztahu a ambivalence týkající se těhotenství.
Jak se léčí poporodní deprese
S příznaky deprese neváhejte navštívit lékaře (praktika, psychologa nebo psychiatra). Na psychologa nebo psychiatra se někde dlouho čeká, takže když budete mít pocit, že je zle, obraťte se na centrum krizové intervence, pomohou vám. Aby se vám ulevilo co nejdříve, nejspíš dostanete i nějaké léky. Bez konzultace s lékařem ale nepřestávejte kojit.
Laktační psychóza se projevuje i bludy
Rozbouřené hormony mamince ve vzácných případech mohou způsobit laktační psychózu, což je velmi závažné duševní onemocnění. Ona sama je sice zoufalá, ale těžko rozpozná, co se děje, a sama si nemůže pomoci. Tento psychický stav doprovází extrémní výkyvy nálad, výpadky paměti i poruchy soustředění. Zpravidla vzniká v reakci na traumatický porod a silné hormonální změny, které ho provázejí.
Přesná příčina vzniku ale známá není. Pacientky ztrácí kontakt s realitou a často trpí bludy a halucinacemi. Je tedy nutné co nejrychleji zahájit potřebnou léčbu. První symptomy se zpravidla objevují během prvních dvou týdnů po porodu. „Laktační psychóza se ale často začíná rozvíjet už v porodnici a personál by měl lékaře upozornit na nestandardní chování matky,“ říká Linda Zítová, zkušená dětská sestra a laktační poradkyně, která pracuje v Nemocnici Mělník.
Jak se léčí laktační psychóza
Především je nutná včasná diagnostika, a pokud onemocnění potvrdí, léčba začne hospitalizací v psychiatrické léčebně. Je tedy důležité, aby okolí ženy její podivné chování nepodceňovalo a včas zareagovalo. Základem samotné léčby je pak farmakoterapie antipsychotiky.
Velmi důležitá je podpora rodiny a nejbližšího okolí pacientky. Cesta k uzdravení je totiž složitá a žena se během ní cítí v depresi, bojuje s pocity viny, studu i se ztrátou sebevědomí. Dobrá zpráva je, že ačkoli se jedná o akutní a vážnou situaci, která si žádá okamžitý zásah lékaře, většina žen se díky odborné pomoci vrátí do původního stavu, a to zhruba do šesti měsíců až jednoho roku od vypuknutí problémů.
ČLÁNKY DO MAILU