Hlavní navigace

Kdo teď sází rajčata, dobře dělá

6. 5. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
I když zahrádkářská tradice praví, že zakládat sazenice rajčat je vhodné až po ledových mužích (a ti teprve za pár dní přijdou), řada lidí sází rajčata do truhlíků za okny nebo na balkóně už v současné době. A dělají dobře.
Co se dozvíte v článku
  1. Nabídka a ceny
  2. Pěstování rajčat, ideálně bez chemie
  3. Rajčata ze skleníků
  4. Vyšlechtěná rajčata nejsou GMO
  5. Nezralá rajčata: raději nejíst

Nabídka a ceny

Přichází čas pěstování rajčat. Jedno balení semen rajčat lze přitom pořídit od dvaceti do zhruba padesáti korun. V nabídce jsou i speciální balkónová rajčata, tyčková rajčata a mnohá exotická nebo jinak atraktivní rajčata různých barev, tvarů i velikostí.

Vzrostlou sazenici pak pořídíte od deseti do dvaceti korun, podle odrůdy a stáří. Což se, při pohledu na ceny rajčat v maloobchodech, vyplatí.

Vysoké ceny rajčat se totiž podle všeho v maloobchodech udrží delší dobu, a i když budou stejně jako ceny prakticky veškeré zeleniny a ovoce v průběhu roku kolísat, budou letos, ale zřejmě i v následujících letech, v porovnání s minulými roky o dost vyšší. Pěstování vlastních rajčat je nejen proto žádoucí.

Pěstování rajčat, ideálně bez chemie

Rajčata přitom patří mezi nejkonzumovanější druhy zeleniny a ovoce v naší zemi a tradice jejich pěstování na zahrádkách (a v poslední době také na balkónech) je velká. Také proto, že rajčata jsou poměrně odolná vůči chladu.


Autor: Nina Havlová

Obchody nabízejí semena i sazenice různých odrůd rajčat

Výhodou vlastního pěstování je přitom možnost sklízet je v době optimální zralosti a také možnost vypěstovat si je bez použití chemie, a mít tak kvalitu rajčat pod kontrolou. Ovšem ani pěstitelům se nevyhýbají problémy s využitím syntetických pesticidů, jak upozorňuje Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze: „Větší riziko je asi u zahrádkářů než profesionálních zemědělců a hned vysvětlím proč. Jsme zahrádkářská velmoc, každý něco pěstuje. Na záhonu, nebo alespoň za oknem, či mají nějaký ten skleníček a v něm alespoň ta rajčata a okurky, které střídají neustále dokola. Tím, že zahrádkáři nedodržují osevní postupy, a mnohdy to ani nejde, tak se jim postupně namnožují choroby a škůdci. A nutno podotknout, že pokud napadené rostliny něčím neošetří, dokáží velmi rychle zlikvidovat celou úrodu. Takže tlak na použití různých přípravků je u zahrádkářů vysoký,“ popisuje v rozhovoru vědec, který je autorem botanických pesticidů.

Rajčata ze skleníků

Kdo možnost vlastního pěstování nemá, je a bude odkázán na nákup rajčat. A kdo chce rajčata konzumovat po celý rok, musí se spolehnout na nákup rajčat ze skleníků. Právě skleníková produkce byla léta považována za nepřirozenou, chuťově ne tak výraznou a byla a je také předmětem úvah, „co do toho ti pěstitelé sypou“. Doba se ale změnila.

Galerie: Čerstvě utrženo uspělo i v řetězcích

Rajčata se dnes ve sklenících pěstují bez použití pesticidů a zalévána jsou jímanou dešťovou vodou, jako třeba v Haňovicích nebo farmách projektu Čerstvě utrženo. V případě tuzemských pěstitelů rajčat odpadá riziko „podtržení“ plodů, a mohou se tedy také sklízet v optimální zralosti, protože doba od sklizně k vlastnímu prodeji spotřebiteli se počítá na desítky hodin. Rajčata lze také pěstovat hydroponicky, každopádně ale platí, že v současné době je produkce rajčat ze skleníků často ekologičtější než z přírody, a naopak neplatí, že je taková produkce bez chuti. Skleníkové produkce tak netřeba se bát.

Galerie: Hydroponie – rajčata pěstovaná bez půdy

Vyšlechtěná rajčata nejsou GMO

Bát se ale není třeba ani rajčat vyšlechtěných prostřednictvím biotechnologií. Jako celosvětově často konzumovaný produkt jsou rajčata mnoho let předmětem vědeckých výzkumů a šlechtění, v posledních letech pak prostřednictvím editace genů (CRISPR), což si mnozí pletou s genetickou modifikací.

Není to ale totéž, při editaci se do rostliny nevkládá „cizí“ gen, ale pracuje se jen s původním genomem. Výsledkem jsou rajčata, která mají intenzivnější chuť nebo třeba vyšší obsah kapsaicinu (takzvaná pikantní rajčata), což je látka způsobující pálivost paprik, ale také příznivá pro lidský organismus v procesech trávení. „CRISPR“ rajčata na našem trhu zatím nejsou – ale jistě budou. A budou podle všeho zdravější i odolnější vůči škůdcům nebo například vůči suchu.

Nezralá rajčata: raději nejíst

O příznivých účincích konzumace čerstvých rajčat na lidský organismus bylo napsáno mnoho textů, a není třeba se tedy jimi zabývat. Dvě poznámky jsou ale možná na místě.

Jednak že rajčata patří mezi plody, které není radno konzumovat nezralé, neboť mohou způsobit otravu organismu přítomností solaninu a tomatinu. K otravě by ale bylo nutné sníst spíše několik kilogramů takových rajčat. Za nezralá rajčata se přitom v minulosti považovala rajčata, která byla ještě zelená – to už ale také neplatí, některé odrůdy rajčat jsou i ve stadiu zralosti zelené nebo žíhané, a proto je třeba vědět, jakou odrůdu konzumujeme.

Kromě toho ale také patří rajčata mezi produkty, které mají z určitého hlediska vyšší nutriční hodnotu po tepelném zpracování. Týká se to především lykopenu, který se tepelným zpracováním z rajčat ve větším množství uvolňuje, přičemž jde o látku, která je považována za prevenci rakoviny prostaty. Nejen čerstvá rajčata, ale i kvalitní, skutečně z rajčat vyrobený kečup, jsou tak vhodnou složkou našich jídelníčků.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).