Lékaři už dávno vědí, že neléčí jen samotná farmaka, u onkologických pacientů jsou klíčové také pohyb a rehabilitační péče. Jenže zatímco třeba u rakoviny prsu vývoj léčiv pádí kupředu jak koňský dostihový šampion, další okolnosti provázející léčbu jsou, co se dostupnosti týká, spíše pomyslným hlemýžděm. A to přesto, že v zemi díky pokrokům v léčbě žije podle České onkologické společnosti již téměř 100 tisíc zejména pacientek, jež tuto chorobu překonaly, nebo se s ní léčí.
Co se dozvíte v článku
Proč je důležité přijít včas
Změnit kvalitu života při léčbě a po ní se už delší dobu snaží onkologové a někteří fyzioterapeuti, nutriční specialisté či ti, kteří dokáží vést kondiční aktivity. Třeba Masarykův onkologický ústav ve spolupráci s Masarykovou univerzitou připravil projekt Onkofit, web i konkrétní kurzy cvičení přizpůsobené onkologickým pacientům.
Muž, nebo žena?
Péče o muže po rakovině prsu je ze strany fyzioterapeutů stejná jako o ženy. U pacientek je ale časté, že si jako terapeuty raději volí ženy. Pro některé je péče fyzioterapeutky příjemnější s ohledem na ošetřovanou oblast i to, že čerstvě přišly o jedno či obě prsa.
V rámci České onkologické společnosti nedávno vznikla také sekce nazvaná Česká kooperativní skupina pro léčebnou rehabilitaci, jejímž cílem je, aby se kvalitní fyzioterapeutická péče dostala k pacientům včas a plošně. Proč je to důležité, popsali odborníci právě na příkladu onemocnění prsu.
Pacientky mají velmi omezený přístup k rehabilitaci. Přitom může být klíčem ke zlepšení kvality života, protože dokáže předcházet řadě věcí – omezení rozsahu pohybu kloubů, vznik lymfedému, destabilizace páteře… U nás možnost této péče pacientky většinou nemají, protože pořád platí pravidlo, které se točí u všech, kdo se rehabilitaci věnují, a to že onkologický pacient je tabu, na něj se nesahá. A my to chceme změnit,
popisuje onkoložka Petra Tesařová, jež se o zlepšení podmínek zasazuje.
Přesvědčení, že na onkologického pacienta fyzioterapeut za žádných okolností nemá sahat, je z pohledu lékařů překonané a ve školách by něco takového budoucí fyzioterapeuti slýchat neměli. Navíc u rakoviny prsu zdravotní pojišťovny nenastavují fyzioterapeutům limity úhrad. Péči je tedy možné mít na pojišťovnu (pokud má zdravotník smlouvy) a čerpat ji dlouhodobě. Přesto situace není stále růžová, protože rehabilitačních odborníků, kteří by se ženám věnovali, není dostatek.
S čím může pomoci
Často se nám stává, že pacientky se dostanou do péče fyzioterapeuta až v rámci lázeňské péče, kterou mohou čerpat do jednoho roku po ukončení onkologické léčby. To už je na účinnou fyzioterapii ale pozdě, protože změny, které již nastaly, mohou být nevratné,
říká fyzioterapeutka Petra Holubová, jež má s péčí o ženy např. po ablaci prsu zkušenosti. Kvůli rakovině prsu léčí také muže.
Terapii si u ní pacienti platí ze svého, protože nemá smlouvy s pojišťovnami. Některé z nich ale péči fyzioterapeuta proplácí za určitých podmínek zpětně ve formě příspěvku z fondu prevence.
Seznam fyzioterapeutů, kteří pracují s onkologickými pacienty, a to i na pojišťovnu, najdete tady.
Petra Holubová působí v Praze, kde spolupracuje s některými lékaři. Ženy se k ní proto zpravidla dostávají už pátý týden po operaci.V tu chvíli jde především o edukaci (poučení, pozn. red.). Řekneme si, jaká je péče o jizvu, prevence lymfedému, co se smí a co se nesmí, když jsou operované uzliny, a jak se připravit na léčbu ozařováním,
popisuje. Další schůzku mají většinou až po radioterapii. V tu chvíli se radíme, jak pečovat o tkáně, udržovat si rozsah pohybu a jak se vrátit k pohybovým aktivitám,
dodává.
U jizev se dozví, nejen jak, čím a jak často je má mazat, ale především to, že o každý typ jizvy je nutné pečovat trochu jinak. Nejde ale jen o ošetření u fyzioterapeuta, pro ženy je klíčové, že ví, jak se o sebe mají postarat doma. Bez domácího ošetřování se uvolňování jizvy neobejde.
Správně opečovaná jizva pomáhá ženě se nejen smířit se změnou svého těla, ale předchází také zdravotním problémům a hrudník připraví na rekonstrukci prsu.
Podívejte se, jak mohou jizvy vypadat při správné péči:
Před radioterapií může fyzioterapeut pacientce pomoci, aby měla dostatečný rozsah pohybu ramenních kloubů. Pokud ji čeká ozařování, bude to třeba, protože terapie zpravidla probíhá v leže na zádech s rukama za hlavou pacientky. Společně si mohou nacvičit také potřebné dýchání, protože při ozařování jsou chvíle, kdy je třeba dech zadržet.
Fyzioterapeuti se věnují také lymfedému, tedy otoku vycházejícímu z mízních uzlin. Toho se ženy velmi obávají a my bychom potřebovali, aby k nám přicházely, když ještě otok není viditelný, protože stavy v pozdějším stádiu, konkrétně jde o druhé ze tří, už jsou, bohužel, nevratné,
vysvětluje Petra Holubová. Dodává také, že ne každý otok musí nutně být lymfedémem. I jiné typy si ale zaslouží pozornost co nejdříve. Můžeme nabídnout instruktáž, kompresní terapii, a pokud to dovolí onkolog, tak i tejpování,
dodává s tím, že ne vždy je při léčbě včasných stádií nutná lymfodrenáž.
Velmi nepříjemné dokáží být také neléčené projevy tzv. Axillary web syndromu. Jde o vznik struny
v podpaží, kterou doprovází pocity tíhy, bolesti i omezení rozsahu pohybu ruky. Přitom při správné péči stačí k protažení i jen 14 dnů a potíže díky protahování a uvolňování výrazně ustoupí. Později vymizí zcela. Podle Petry Holubové se proto ženy trápí zbytečně. Často neví, jak s projevy syndromu pracovat,
podotýká fyzioterapeutka. Některé zůstávají vůči nepříjemnostem odevzdané, zatímco jiné se snaží projevů syndromu zbavit s takovou razancí, že jim může i ublížit.
Dalším onemocněním, které ženy postihuje, je radiační fibróza. Ta může vést i k tomu, že každé prso má odlišný tvar. Změnit jej nemůžeme, ale dokážeme, aby se prsní tkáň změkčila, takže se uleví od tlaku a bolesti,
popisuje onkofyzioterapeutka. Důležité také je u těchto změn předejít destabilizaci páteře kvůli jejímu nerovnoměrnému zatěžování.
Na co je třeba dávat pozor
To, že fyzioterapie je pro onkologické pacienty prospěšná, ovšem neznamená, že terapeut s nimi musí a má dělat vše. Kontraindikací je elektroléčba a vodoléčba, protože stále chybí data, která by doložila, že jsou bezpečné,
vysvětluje Petra Holubová.
Fyzioterapeut neprovádí u onkologických pacientů také magnetoterapii. Co se týká použití laseru, tak to je individuální záleží a je na onkologovi, co pacientovi doporučí. Podobné je to třeba i u rázové vlny. V blízkosti primárního nádoru jsou všechny vyjmenované procedury kontraindikované. Pokud ale žena s rakovinou prsu přijde třeba s patní ostruhou, je to na zvážení ošetřujícího lékaře,
dodává fyzioterapeutka.
Provést třeba pacientovi, který má metastázy ve skeletu, trakci (tah kloubů, pozn. red.), je něco, čím pacienta nenávratně poškodíte – bolestní, nemožností se hýbat… Takto strašným způsobem mu můžete zkomplikovat jeho krátký zbytek života,
říká Petra Tesařová, přednostka Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka a členka výboru České onkologické společnosti. Proto je pdle ní důležité, aby snahou bylo péči zpřístupnit, ale v rámci nějakého řádu a pravidel, nikoliv divoce.
Šli byste při léčbě rakoviny či po ní k fyzioterapeutovi?
Nová doporučení léčby
Sešli jsme se s klíčovými odborníky, přizvali do skupiny osoby, které se této oblasti věnují, a chceme, aby ten výstup nebyl jen papírem, který někam zapadne, ale měl formu takových doporučení, které rehabilitaci skutečně změní a učiní ji dostupnou a bezpečnou pro všechny onkologické pacienty. K tomu je ale ještě dlouhá cesta,
podotýká Petra Tesařová.
Na té cestě ale brzy budou vidět konkrétní kroky onkologické společnosti. Do poloviny příštího roku poupraví doporučení pro léčbu zhoubných nádorů tak, aby při nefarmakologické léčbě mysleli také na vystavování poukazů k fyzioterapeutovi.
Zároveň ale lékařka podotýká, že toto nebude finální řešení situace, proto síť pracovníků nyní nemá tak velkou kapacitu, aby naráz zvládla až sto tisíc nových pacientů. Technická a praktická část úsilí by proto měla vést k tomu, aby fyzioterapeut byl součástí každého komplexního onkologického centra a byl dedikován jen pro onkologické pacienty, kteří rehabilitaci budou potřebovat,
uvádí Petra Tesařová s tím, že péče by měla být hrazená pojišťovnami.
Je třeba ale vzít také v potaz, že do rehabilitace při onkologické nemoci a po ní patří také cvičení pro udržení kondice, péče o psychiku, výživové poradenství nebo třeba odvykání kouření. K onkologickým pacientům by se proto neměla dostat jen fyzioterapie, ale celý balík zdravotnických služeb.
ČLÁNKY DO MAILU