Hlavní navigace

Obaly potravin dostanou jednotnou tvář. Má to ale háček

Sdílet

 Autor: Isifa.com
Už nebudeme luštit hmotnost ani výživové údaje. Vše důležité bude na přední straně obalu potravin. Má to ale pár nedostatků. Třeba přesnou zemi původu v rámci EU se stále nedozvíte.

Potravinářská komora ČR představila novinky v označování výrobků, kterými budou muset výrobci označovat své výrobky. Jedná se především o výživové tabulky, takzvané GDA. Což je jakýsi soubor informací širší než obvykle uváděná základní data, jež stanoví jen množství energie a základních živin.

Na mnohých výrobcích už se s nutričními údaji setkáváme, ale chybí jednota, údaje nebývají na přední straně a hlavně mohou být vytištěny naprosto nečitelným fontem písma. Případně bývají označovány neintuitivními symboly, viz přebaly společnosti McDonald´s. Sjednocení v označování a hlavně povinnost tak činit, si vzalo za jeden z úkolů Nařízení Evropského parlamentu a rady EU č. 1169/2011. To vešlo v platnost sice už na konci loňského roku, ale protože je k němu celá řada připomínek, povinné pro výrobce bude až od 13.12. 2014 (vyjma povinnosti uvádět nutriční značení). Do té doby by se měly zpracovat připomínky všech členských států. 

„Smyslem tohoto nového nařízení je posloužit zájmům vnitřního trhu, informovat spotřebitele o tom, z čeho se potravina skládá, jakou má nutriční hodnotu. Bohužel však už nepřichází vstříc zájmům průmyslu a výrobcům komplikuje situaci,“ nastiňuje nedotaženost nařízení Markéta ChýlkováPotravinářské komory ČR. Toto nařízení totiž není ve většině ustanovení podrobné a odkazuje na právní akty, které Evropská komise teprve musí zpracovat. De facto se odkazuje, na něco, co ještě neexistuje.

Co je to GDA

  • Guideline daily amounts, nebo-li denní doporučené množství
  • Poskytuje spotřebitelům jednoduchou informaci o tom, jaký podíl tvoří jedna porce dané potraviny z doporučeného denního příjmu energie, případně živin (bílkovin, sacharidů, cukru a dalších významných látek – vlákniny, tuků, nasycených mastných kyselin a sodíku) na osobu.
  • Doporučený denní příjem energie je pro údaje GDA stanoven ve výši 2 000 kcal.

Zdroj: GDA.cz, provozuje Potravinářská komora ČR

Čtěte dále: Jsou sacharidy zabijákem zdraví?

Co je špatně, a co dobře?

Nová legislativa nahrazuje všechna dosavadní nařízení, která dosud platila a platí. „Naše evropská konfederace vypracovala k tomuto nařízení metodický dokument pro provozovatele potravinářských podniků. Naším zájmem je tímto dokumentem přesvědčit Evropskou komisi, že naše připomínky mají opodstatnění,“ říká Markéta Chýlková.

Potravinářská komora připomínkuje například

  • sjednocení ikonek GDA 
  • uvedení obsahu nutričních hodnot v porci – nařízení nedefinuje, co to porce je. 
  • čitelnost písma – informace mají být pro konzumenta čitelné, ale dokument už nestanoví žádná další kritéria. Co je čitelné pro mě, nemusí být pro mou babičku.
  • značení země původu – může být EU, nebo musíme znát konkrétní zemi?

Pojďme si přiblížit některé ze zajímavých skutečností, které nařízení obsahuje i pohled Potravinářské komory, která v něm našla díry.

Už žádná data schovaná ve sváru

„Povinné údaje musí být umístěny vždy na viditelném místě, aby je spotřebitel dobře viděl a snadno přečetl. Nesmí k nim mít zastřený přístup,“ uvádí dokument. Zde už ale narážíme na jednu z potíží. Mnoho výrobců, zvláště pak zahraničních, nedokáže dát na výrobek všechny potřebné údaje ve všech jazykových mutacích. Jednoduše proto, že obal výrobku nedisponuje tak velkou plochou. Povinné údaje tak „schovává“ do leporela, skrytého pod nálepkou na obale. Bude takové označení považováno za zastřený přístup? I to je jedna z otázek, které čeští potravináři položí Evropské komisi. 

Přečtěte si také: Spotřebujte do, použitelnost, trvanlivost… Co znamenají data na obalu potravin?

„Některé údaje musí být uváděny ve stejném zorném poli, čímž je míněna jedna strana. Jedná se o název potraviny, údaj o čistém množství a údaj o skutečném obsahu alkoholu – je-li vyšší než 1,2 %,“ popisuje Markéta Chýlková další povinné značení, které vyplývá z nového nařízení. Už by se vám tak nemělo stát, že hmotnost výrobku nemůžete najít, protože je důmyslně „zašita“ do sváru. 

Významnou roli hraje i velikost písma. Je definována poměrně složitě a podrobně, nicméně zapomíná řešit různé tvary obalů. Velikost písma povinně uváděných údajů se totiž vztahuje k největší ploše potraviny, resp. jejího obalu. Kde je největší plocha u krabicového mléka asi není těžké odhalit, ale u kde je u kónické láhve či nanuku typu Cornetto, ptají se potravináři?

Nové značení se týká i masa či jogurtů a upozorňuje na alergeny

Alergeny musí být uváděny v obsahu složek, aby byly jasně odlišeny o ostatních ingrediencí. Tady můžeme bohužel narazit na další nedostatek. Zde se totiž nehovoří o tom, jakým způsobem má být alergen označen, jestli tučně, nebo barevně či kurzívou,“ říká odbornice, ale dodává: „Naštěstí se však naši potravináři sami sjednotili a dohodli se na tučném písmu.“ Nicméně pevně tento styl definován zatím není, teoreticky ho potravináři mohou uvádět žlutou na zeleném podkladu.

Přečtěte si dále: Víte, kolik vody si kupujete ve filé? Budete překvapeni!

Novinky se týkají také označení masa. Už by se neměla opakovat situace, kdy Státní veterinární správa odhalila šest let zmrazené maso, které bylo po rozmražení prodáváno jako čerstvé. Tomu by měla předejít nová pravidla. „U masa a mastných polotovarů by mělo být uvedeno datum prvního zmrazení,“ říká Markéta Chýlková.

Množství potraviny má být uvedeno jako čisté množství. Zde se rozlišuje, jestli se jedná o tekutý výrobek, pak se uvádí objemové jednotky, u ostatních v jednotkách hmotnostních. „Trošku jsme ale narazili na problém u jogurtů. Některé se tváří jako tekuté či polotekuté a výrobce by tak mohl uvádět údaj nesprávný,“ pokračuje ve výčtů nepřesností zástupkyně Potravinářské komory. Další fakt, který je třeba u Evropské komise připomínkovat, je nutnost uvádět hmotnost výrobku bez polevy. Jak by si s takovým oříškem pohrál výrobce sušenek v čokoládě nebo nanuků a k čemu by takový údaj spotřebiteli byl? To se zatím nedozvíme.

Čtěte dále: Loga na potravinách: Průvodce zmateného spotřebitele

Země původu EU? Může být

„Povinné značení země původu je zatím přesně definováno pouze pro všechny druhy masa, kromě masa hovězího a rybího, pro které to už v současné době platí,“ říká Markéta Chýlková.

Pokud byste rádi z obalu výrobků vyčetli, v jaké konkrétní zemi byla potravina vyrobena, pak se nejspíš nedočkáte. Pokud je stát součástí Evropské unie, jeho výrobce už dále nemusí specifikovat, jestli je výrobek z Polska nebo z Německa. Zhruba polovina států by chtěla zavést povinnost uvádět zemi původu, ale druhá část je ostře proti. Možné důvody asi každého napadnou při vzpomínce na solné aféry.

Pro koho nařízení neplatí

Potraviny, které jsou osvobozeny od požadavku na uvádění povinných výživových údajů (uvádíme ty nejzajímavější):

  • Nezpracované produkty obsahující jedinou složku nebo skupinu složek 
  • Produkty zpracované pouze zráním, které obsahují jedinou složku nebo skupinu složek 
  • Vody určené k lidské spotřebě včetně vod, do kterých nebyly přidány jiné složky než oxid uhličitý nebo aromata 
  • Byliny, koření nebo jejich směsi 
  • Sůl a náhražky soli 
  • Stolní sladidla 
  • Celá nebo mletá kávová zrna a celá nebo mletá kávová zrna bez kofeinu 
  • Bylinné a ovocné čaje, čaj, čaj bez kofeinu, instantní nebo rozpustný čaj nebo čajový extrakt, instantní nebo rozpustný čaj nebo čajový extrakt bez kofeinu, které neobsahují jiné přidané složky než aromata, která nemění výživovou hodnotu čaje 
  • Kvasné octy a náhražky octa, včetně octů, jejichž jedinými přidanými složkami jsou aromata
  • Aromata 
  • Potravinářské přídatné látky 
  • Pomocné látky 
  • Potravinářské enzymy 
  • Želatina 
  • Želírující složky 
  • Kvasnice (droždí) 
  • Žvýkačky 
  • Potraviny v obalech nebo nádobách, jejichž největší plocha je menší než 25 cm2 
  • Potraviny, včetně řemeslně vyrobených potravin, dodávané výrobcem v malých množstvích přímo konečnému spotřebiteli nebo do místních maloobchodů přímo zásobujících konečného spotřebitele

Zdroj: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169 (PDF)

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz se zaměřuje zejména na kvalitu potravin a kvalitu jejich prodeje. Věnuje se také zdravotní problematice.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).