Pět barev, pět písmen, od zelené po červenou, od A do E. To je semafor zvaný Nutri-Score, který měl usnadnit výběr potravin a upozornit na ty, kterých bychom měli jíst méně. Evropská komise teď povinnému systému označování potravin však dala definitní vale.
Nutri-Score podporovaly Nestlé i STOB
Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyen pod tlakem potravinářského průmyslu ustupuje,
píše německý deník Die Presse. Že by to bylo proto, že producenti potravin nechtějí mít na svých výrobcích semafor, na němž svítí červená barva a upozorňuje, že jejich výrobky obsahují větší množství živin, které bychom měli ve stravě omezovat?
Spíše ne, mezi největšími podporovateli Nutri-Score je kromě například České obezitologické společnosti, Svazu obchodu a cestovního ruchu nebo iniciativy zaměřené na hubnutí STOB i společnost Nestlé, které systém označovaní nutričních hodnot na přední straně obalu začalo používat už před šesti lety. A jakožto výrobce pestré palety výrobků má na svých obalech označení jak v zelených, tak i méně příznivých barvách.
Co je to Nutri-Score
Systém, který vznikl ve Francii a vytvořila jej agentura pro veřejné zdraví. Jeho základem je rovnice vyvinutá týmem vědců – tzv. Rynerovo skóre. To zohledňuje jak cenné složky potravin, tak ty, které by naopak měly ve stravě vystupovat omezeně. Čím nižší je Raynerovo skóre, tím vyšší hodnotu získá product v Nutri-Score.
Nutri-Score mělo řadu zádrhelů
Důvodů proč povinné označování potravin barevnou stupnicí neprošlo, je hned několik. Odborníci poukazovali na to, že systém nebere v potaz například způsob zpracování potravin. Některé vysoce zpracované potraviny totiž byly označeny příznivým hodnocením, naproti tomu čistě přírodní produkty s přirozeně vyšším množstvím tuku či soli měly hodnocení horší. Přitom ze studií vyplývá, že konzumace vysoce zpracovaných potravin zvyšuje pravděpodobnost vzniku srdečních i jiných chorob.
Nutri-Score je systém označování potravin na přední straně obalu formou loga s pětibarevnou škálou.
Ministerstvo zemědělství systém používaný už nyní v Česku považuje za dostatečný a zavádění jednotného označování by podle něj zavádějícím způsobem rozdělovalo potraviny na dobré a špatné. Podobně smýšlí i Potravinářská komora - jednoduchost systému označování potravin považuje za jeho největší slabinu.
„Vůbec nelze navzájem srovnávat výrobky z jiných kategorií. Pokud by si chtěl spotřebitel vybírat výrobky jen z kategorií A či B (zelené kategorie), nemusí být strava vyvážená a může být z hlediska některých živin i deficitní. Význam kategorie, do níž je výrobek zařazen, nelze absolutizovat. Spotřebitel by neměl nabýt dojmu, že si vystačí v rámci stravy jen s výrobky v zelených kategoriích A a B. To je hlavní nevýhodou systému,“ stojí v dokumentu, který zpracovala odborná skupina (PK) pod vedením docenta Jiřího Bráta, kde se odborníci pokusili shrnout silné a slabé stránky celého systému a navrhli možná zlepšení.
Chtěli byste na potravinách Nutri-Score?
Ztratili jsme dvacet let
Nutri-Score vzniklo už v roce 2005 a teď, po dvaceti letech od představování, obhajování, vysvětlování a diskuzí, už víme, že ho povinně na potravinách mít nebudeme. Zůstane na dobrovolné bázi. Mohlo ulehčit rozhodování řadě lidí, možná mohlo zploštit rostoucí křivku lidí s obezitou, možná. Ale to už se nedozvíme. A protože Evropa potřebuje nějaký rozumný klíč k určování vhodných a méně vhodných potravin v jídelníčku, budeme nejspíš čekat na další systém.
ČLÁNKY DO MAILU