Hlavní navigace

Mléko není „bílý jed“, ale spíše „bílý lék“

12. 7. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Mléčné výrobky jsou dle expertů nejen vhodnou potravinou, v případě aktivních dětí prakticky nezbytnou. Mléko je pro svůj antibiotický potenciál také zkoumáno coby určitá alternativa antibiotik.

Hned několik výhod má pro spotřebitele a zejména pro děti konzumace mléčných výrobků. Uvědomit bychom si to přitom měli také o prázdninách, jednak proto, že v tomto období nefunguje dotační program „Mléko do škol“, zejména ale kvůli tomu, že prázdniny a dovolené jsou obvykle spojené s vyšší pohybovou aktivitou dětí, a tedy i s nutností vyššího přísunu pro tělo potřebných látek. Lepší vstřebávání mnohých z nich přitom podporuje právě konzumace mlékárenských výrobků.

Děti se vrací ke sportu a mléko potřebují, říká odborník

„Právě v současnosti se děti vrací po roční přestávce k intenzivnímu sportování, a tak je kvalitní výživa s dostatkem mléčných výrobků velmi důležitá,“ zdůrazňuje garant nutričních poraden FitBee a spoluzakladatel Institutu dietologie a výživy Pavel Suchánek. S vyšší pohybovou aktivitou je podle něj totiž spojena zvýšená potřeba vápníku.

A navíc platí, že více sportu znamená v dětském věku rychlejší růst, a tedy opět vyšší potřebu konzumace mléčných výrobků. „Ideálně čtyři porce mléčného výrobku na den,“ konstatuje Pavel Suchánek.

Mléko – důležitý zdroj vápníku

Optimálním zdrojem vápníku jsou podle experta právě mléčné výrobky, pro vstřebávání vápníku je ale také důležitý vitamín D – při nízké hladině tohoto vitamínu se do organismu vstřebává jen 10 až 15 procent vápníku.

Galerie: Potraviny obohacené vitamínem D na českém trhu 

Důležitá je ale i vstupní surovina – zatímco z mléčných výrobků dokáže organismus vstřebat 30 až 35 procent vápníku, z rostlinných zdrojů je to podle Pavla Suchánka pět a méně procent. „Mléčné výrobky dodávají organismu 50 až 70 procent celkového příjmu vápníku, je ale také třeba vědět, že mléko a mléčné výrobky se významně podílejí na denním vstřebávání železa, a to asi 10 procenty,“ podotýká nutriční expert.

Mléčné výrobky mají ale i další, dosud plně nevyužitý potenciál, a to coby zdroj peptidů.

Místo antibiotik peptidy z mléka?

Mléčné výrobky navíc nejsou jen zdrojem pro tělo důležitých látek a podpůrným prostředkem pro jejich vstřebávání, ale jsou také zdrojem peptidů, které mají významný a pozitivní vliv na imunitní systém.

Vědci i nutriční experti proto již několik let zkoumají možnost využití takzvaných peptidových štěpů na bázi mléka, které by mohly nahradit v současné době hojně užívaná (spíše nadužívaná) umělá antibiotika. Toto téma již před deseti lety otevřel v ČR v časopise Vesmír absolvent Přírodovědecké fakultě UK v Praze Václav Čeřovský. Ten již tehdy mimo jiné konstatoval:

„Neuvážené používání antibiotik vedlo ke vzniku rezistentních kmenů patogenních bakterií. Infekční onemocnění se tak stávala obtížněji léčitelná a v současné době jsou na druhé příčce žebříčku úmrtnosti. Možnost objevení nových antibiotik je stále menší, neboť jejich výzkum není pro farmaceutické firmy rentabilní. Je proto důležité zrevidovat používání tradičních antibiotik, ale zároveň se věnovat výzkumu principiálně jiných antimikrobiálních látek s odlišným mechanismem zabíjení mikrobů. Jedním z možných a slibných kandidátů jsou antimikrobiální peptidy,“ uvedl Václav Čeřovský.

Mléko má antibiotický potenciál

Samotné peptidy jsou v praxi sloučeniny organického původu a jsou součástí vrozené imunity všech organismů. První antimikrobiální peptid cecropin byl izolován v roce 1980, dnes je známo už více než tisíc těchto sloučenin – ne všechny jsou ale jako náhrada antibiotik vhodné.

Nejen podle Pavla Suchánka patří ovšem mezi vůbec nejvhodnější peptidy ty odvozené od mléčných proteinů. „V současné době je hlavní důraz kladen na objev nových peptidů, které mohou být generovány ze stávajících mléčných proteinů. Předpokládáme budoucí příspěvky z této oblasti výzkumu jako příležitost vyvinout účinné nové terapie, které budou použity při léčbě infekčních nemocí a podpoře zdravotních výhod,“ uvádí například jedna z mnohých zahraničních studií na toto téma.

To vše v praxi znamená, že mléko občas označované některými aktivisty jako „bílý jed“ je, a v budoucnosti ještě více bude spíše „bílým lékem“ nahrazující syntetická antibiotika.

Vzhledem k tomu, že jde o surovinu, která má v sobě vědecky doložený antibiotický potenciál, je proto vhodné nejen o prázdninách a nejen pohybující se a rostoucí mládeží mléčné výrobky pravidelně konzumovat. Pozitivní potenciál peptidů je téměř nekonečný, i když samozřejmě nemusí jít vždy o peptidové štěpy z mléka. Jak ale vyplývá z předchozích údajů, konzumace mléka a mléčných výrobků zdaleka není jen o peptidech.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).