Hlavní navigace

Med podraží, včely jsou zdecimované

17. 4. 2020

Sdílet

KOMENTÁŘ – Nemoci výrazně snížily počet včelstev. Za vůbec nejdůležitější příčinu úhynů považují odborníci některé hobby včelaře, případně i „městské včelaře“, kteří z neznalosti či pohodlnosti zanedbali péči o včelstva a prevenci jejich chorob. Včel tedy bude málo a med bude o dost dražší.

Prakticky každý rok se veřejnost v nějaké formě dozvídá o klesajících počtech včel a včelstev, obvykle s odkazem na nadměrné používání zemědělské chemie. přestože v posledních několika letech počty včelstev rostly a včely začali chovat i lidé ve městech, například i na střechách paneláků nebo sídel různých podniků. Letos ale je a bude situace odlišná.

Méně včel, méně medu

Včel a včelstev je a bude oproti stejnému období loňského roku méně, a méně tak bude logicky i medu, jehož ceny se tak výrazněji zvednou. Podle některých odhadů až k hranici dvou set korun za kilogram – ovšem od včelaře, při nákupu v maloobchodech to bude v přepočtu na kilo patrně ještě více.


Autor: Photo by Alexander Mils on Unsplash, podle licence: Public domain

V maloobchodě se aktuální ceny medu pohybují okolo dvou set korun na kilogram, podle druhu, původu a dalších aspektů

Včelstva ovšem nezničila chemie (i když se zřejmě na oslabení včel podílela, a tím se nepřímo podílela na expanzi včelích nemocí a škůdců). Příčinou úhynu včel byl totiž jednak mor včelího plodu a jednak roztoč způsobující nemoc varroázu. Meziročně významný nárůst těchto nemocí v loňském roce pak způsobil u některých včelařů pokles stavů včelstev až o osmdesát, nebo dokonce o sto procent. V rámci celé naší země pak činí kvalifikovaný odhad poklesu počtu včelstev minimálně o třicet procent, spíše ale ještě více.

K produkci medu tak budou letos chybět stovky tisíc včelstev, a to i přesto, že jarní počty včelstev po přezimování jsou každoročně nižší a následně se v průběhu „včelí sezóny“ včely namnoží. Základ pro množení je ale letos o dost nižší.

Ještě loni jsme byli druhou „nejzavčelenější“ zemí na světě

Kardinální otázkou přitom je, proč k expanzi výše jmenovaných nemocí došlo. A poněkud překvapivá odpověď je, že jednou z hlavních příčin může být příliš mnoho včel (jejich stavy byly v posledních dvou letech v ČR na v zásadě historicky nejvyšší úrovni) a také příliš mnoho včelařů. I pro včelaření tak v obecné rovině platí rčení, že všeho moc škodí.


Autor: Photo by Eric Ward on Unsplash, podle licence: Public domain

Včel neubývalo, ale byly oslabené

Až do loňského roku byla přitom ČR druhou „nejzavčelenější“ zemí na světě, více včel na kilometr čtvereční mělo a má jen Řecko. To samozřejmě snižuje dostupnost potravy pro včely, na stejné ploše s rostoucími bylinami je větší včelí konkurence, a včely si tak mimo jiné musí shánět potravu dále a déle a vydat k tomu více sil. Na řadě míst ubylo také pro včely vhodných planě rostoucích bylin, mírně dokonce poklesly i plochy řepky, která je zejména na konci jara pro včely důležitým zdrojem potravy.

I když je situace v různých regionech ČR odlišná, považuje většina odborníků za vůbec nejdůležitější příčinu úhynů některé hobby včelaře, případně i „městské včelaře“, především proto, že buď z neznalosti, nebo z pohodlnosti, nebo z kombinace faktorů „nebýt včas a na správném místě“ zanedbali péči o včelstva a prevenci rizik zmiňovaných chorob. Obě se přitom kontaktem mezi včelami velmi snadno šíří, a vzhledem k tomu, že v některých lokalitách létají na stejnou pastvu včely od několika místních včelařů, přenese se nákaza velmi snadno. Právě proto uhynula včelstva i těm, kteří se o ně starali zodpovědně.


Autor: Photo by REVOLT on Unsplash, podle licence: Public domain

Zanedbání péče o včelstvo může mít fatální následky

I med po zdražení se vyplatí

Med se tak letos zařadí mezi rostoucí spektrum zemědělských surovin a potravin, u nichž lze očekávat minimálně meziročně zdražení i o desítky procent.

KL24

Na druhou stranu je ale vhodné připomenout, že med je tradiční přírodní tuzemské sladidlo s mnoha dalšími doprovodnými účinky (například antibakteriálními, med je v řadě ohledů pro člověka lepší než antibiotika), a tedy že průměrná cena dvě stě korun není zas tak vysoká. Kromě toho byla dosud taková cena obvyklá i v rámci Evropy, ale i tam lze předpokládat růst cen medu.

Možné sice je, že med dovážený ze zahraničí, například z Asie (a často třeba z Číny), bude levnější; i když i to je otázka, neboť obchodní prostupnost světa jako celku se i kvůli pandemii koronaviru snižuje. Kromě toho by měli tuzemští spotřebitelé preferovat český med s velkým „Č“, třeba i proto, že parametry kvality jsou u nás nastaveny výše, než vyžaduje legislativa EU. Med původem „ze zemí EU“ je tak nutričně, a dokonce i alergologicky horší volbou než pravý „Český med“.   

Galerie: Med roku 2019

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).