Prakticky každý rok se veřejnost v nějaké formě dozvídá o klesajících počtech včel a včelstev, obvykle s odkazem na nadměrné používání zemědělské chemie. přestože v posledních několika letech počty včelstev rostly a včely začali chovat i lidé ve městech, například i na střechách paneláků nebo sídel různých podniků. Letos ale je a bude situace odlišná.
Méně včel, méně medu
Včel a včelstev je a bude oproti stejnému období loňského roku méně, a méně tak bude logicky i medu, jehož ceny se tak výrazněji zvednou. Podle některých odhadů až k hranici dvou set korun za kilogram – ovšem od včelaře, při nákupu v maloobchodech to bude v přepočtu na kilo patrně ještě více.
V maloobchodě se aktuální ceny medu pohybují okolo dvou set korun na kilogram, podle druhu, původu a dalších aspektů
Včelstva ovšem nezničila chemie (i když se zřejmě na oslabení včel podílela, a tím se nepřímo podílela na expanzi včelích nemocí a škůdců). Příčinou úhynu včel byl totiž jednak mor včelího plodu a jednak roztoč způsobující nemoc varroázu. Meziročně významný nárůst těchto nemocí v loňském roce pak způsobil u některých včelařů pokles stavů včelstev až o osmdesát, nebo dokonce o sto procent. V rámci celé naší země pak činí kvalifikovaný odhad poklesu počtu včelstev minimálně o třicet procent, spíše ale ještě více.
K produkci medu tak budou letos chybět stovky tisíc včelstev, a to i přesto, že jarní počty včelstev po přezimování jsou každoročně nižší a následně se v průběhu „včelí sezóny“ včely namnoží. Základ pro množení je ale letos o dost nižší.
Ještě loni jsme byli druhou „nejzavčelenější“ zemí na světě
Kardinální otázkou přitom je, proč k expanzi výše jmenovaných nemocí došlo. A poněkud překvapivá odpověď je, že jednou z hlavních příčin může být příliš mnoho včel (jejich stavy byly v posledních dvou letech v ČR na v zásadě historicky nejvyšší úrovni) a také příliš mnoho včelařů. I pro včelaření tak v obecné rovině platí rčení, že všeho moc škodí.
Včel neubývalo, ale byly oslabené
Až do loňského roku byla přitom ČR druhou „nejzavčelenější“ zemí na světě, více včel na kilometr čtvereční mělo a má jen Řecko. To samozřejmě snižuje dostupnost potravy pro včely, na stejné ploše s rostoucími bylinami je větší včelí konkurence, a včely si tak mimo jiné musí shánět potravu dále a déle a vydat k tomu více sil. Na řadě míst ubylo také pro včely vhodných planě rostoucích bylin, mírně dokonce poklesly i plochy řepky, která je zejména na konci jara pro včely důležitým zdrojem potravy.
I když je situace v různých regionech ČR odlišná, považuje většina odborníků za vůbec nejdůležitější příčinu úhynů některé hobby včelaře, případně i „městské včelaře“, především proto, že buď z neznalosti, nebo z pohodlnosti, nebo z kombinace faktorů „nebýt včas a na správném místě“ zanedbali péči o včelstva a prevenci rizik zmiňovaných chorob. Obě se přitom kontaktem mezi včelami velmi snadno šíří, a vzhledem k tomu, že v některých lokalitách létají na stejnou pastvu včely od několika místních včelařů, přenese se nákaza velmi snadno. Právě proto uhynula včelstva i těm, kteří se o ně starali zodpovědně.
Zanedbání péče o včelstvo může mít fatální následky
I med po zdražení se vyplatí
Med se tak letos zařadí mezi rostoucí spektrum zemědělských surovin a potravin, u nichž lze očekávat minimálně meziročně zdražení i o desítky procent.
Na druhou stranu je ale vhodné připomenout, že med je tradiční přírodní tuzemské sladidlo s mnoha dalšími doprovodnými účinky (například antibakteriálními, med je v řadě ohledů pro člověka lepší než antibiotika), a tedy že průměrná cena dvě stě korun není zas tak vysoká. Kromě toho byla dosud taková cena obvyklá i v rámci Evropy, ale i tam lze předpokládat růst cen medu.
Možné sice je, že med dovážený ze zahraničí, například z Asie (a často třeba z Číny), bude levnější; i když i to je otázka, neboť obchodní prostupnost světa jako celku se i kvůli pandemii koronaviru snižuje. Kromě toho by měli tuzemští spotřebitelé preferovat český med s velkým „Č“, třeba i proto, že parametry kvality jsou u nás nastaveny výše, než vyžaduje legislativa EU. Med původem „ze zemí EU“ je tak nutričně, a dokonce i alergologicky horší volbou než pravý „Český med“.
Galerie: Med roku 2019
ČLÁNKY DO MAILU