Hájila ženská práva, kvůli lásce se chtěla zabít. Nakonec zemřela po porodu druhé dcery

Britská spisovatelka a feministka Mary Wollstonecraft (1759–1797) po sobě zanechala cenné literární a filozofické dílo plné feministických myšlenek. Mezi její zásadní spisy patří Obhajoba práv ženy, kde propaguje právo na vzdělání a na mateřství s tím, že žena se sama může rozhodnout, zda chce, či nechce, sex a zda chce, či nechce, stát se matkou.

 Zdůrazňuje ve svém textu, že požadavek muže na sex nemá být samozřejmý. Kritizuje tradiční rozdělení mužských a ženských rolí a nahlíží na ženu jako na svéprávnou, racionální a rozhodnou bytost, která by neměla být se samozřejmostí považována za dětinskou, bez názoru a automaticky submisivní. Letos v dubnu uplynulo 266 let od jejího narození.

Chránila matku před ranami otce

Britka Mary Wollstonecraft  se narodila do problematické rodiny opilce a násilníka, který rozhazoval peníze a rodina tak postupně jen chudla. Mary byla druhá ze sedmi dětí. Od dětství viděla, jaký trpký osud čeká dívku ve světě, v němž vládnou muži. Měla tendence s tím vším bojovat a stavět se proti takovému údělu. Už v době dospívání chránila matku před ranami otce, později se ujala péče o svou sestru Elizu, kterou přesvědčovala, aby opustila nešťastné manželství, čímž se však Eliza nakonec stala společenským vyděděncem a byla nucena živořit v chudobě.

Přečtěte si také:

Slavná šansoniérka vyrostla na ulici, stala se závislou na morfinu a zemřela mladá

Mary si později poněkud romantizovala vztahy s muži a doplatila na to. Nepřála si osud matky a svých sester, přesto se zamilovávala do nevhodných mužů. Protože byla velmi intelektuálně a umělecky založená, dávala přednost podnětnému prostředí umělců. 

Když odešla z domu, navázala několik obohacujících přátelství se ženami, s nimiž si rozuměla, jednou z nich byla Jane Ardenová. Mary, protože se nechtěla vdávat a přijmout tradiční osud ženy, začala pracovat jako společnice u vdovy Sarah Dawson, nakonec se vrátila domů postarat se o svou umírající matku. Další její život po smrti matky byl veskrze dobrodružný.

Smrt nejlepší kamarádky

V roce 1784 se Mary rozhodla společně se svou sestrou a kamarádkou, ilustrátorkou Fanny Blood, založit školu pro dívky, aby tak podpořila vzdělávání žen. Jenomže osud dívkám zrovna nepřál. Jednak se vše zkomplikovalo z finančních důvodů, jednak Fanny, která se mezitím provdala a otěhotněla, zemřela při porodu. 

Mary byla ze smrti blízké kamarádky naprosto zdrcená, ale život musel jít dál. Živila se tedy jako guvernantka a věnovala se psaní. V době, kdy se starala o děti v jedné rodině, napsala a vydala svou jedinou knížku určenou dětem. Jejím cílem bylo prosadit se jako spisovatelka, překládala také knihy, psala recenze románů a setkávala se s tehdejšími umělci. V té době se scházela se ženatým umělcem Henrym Fuselim a navrhla jeho manželce otevřený vztah. To však bohužel nedopadlo dobře a dvojice se rozešla.

Jako odpověď na politicky konzervativní kritiku Francouzské revoluce napsala spis Práva mužů, a to ji vyneslo přes noc nahoru. V tuto chvíli bylo vidět, že se jako žena dokáže do světa mužů s přehledem zařadit. Byla jí věnována pozornost, ať už šlo o kritiky jejího díla, tak o ocenění. V době revoluce Mary Wollstonecraft pobývala ve Francii, i když to nebylo bezpečné, a v podstatě se začlenila do politických kruhů. 

Někteří z jejích francouzských přátel přišlo o hlavu pod gilotinou. V době, kdy už napsala Obhajobu práv ženy, se bláznivě zamilovala do amerického dobrodruha Gilberta Imlaye. Navázali spolu nemanželský intimní poměr. Imlay se ji snažil chránit, aby nebyla v době revoluce zatčena, její sestry tehdy ani nevěděly, co s Mary je a věřily, že byla uvězněna.

Toxický vztah a pokus o sebevraždu

Vztah Mary s Gilbertem sklidil své plody, Mary otěhotněla a porodila dceru, kterou pojmenovala po své zesnulé kamarádce Fanny. Bohužel zůstala sama s dítětem uprostřed běsnící revoluční Francie v zimě a chudobě, protože Imlay se nakonec rozhodl Mary opustit a žít si dál svůj dobrodružný život. 

Stále na něj čekala, nakonec se vrátil, ale odmítl ji, zoufalá Mary se pokusila o sebevraždu předávkováním laudanem, což byl tehdejší lék na všechno obsahující alkohol a opiáty. Imlay ji tehdy sice zachránil život, ale jejich vztah byl všelijaký. Mary o něj dále bojovala, avšak marně. Na svých dalších cestách s dcerkou po Skandinávii mu psala dopisy, po návratu do Anglie o rok později se znovu kvůli němu pokusila o sebevraždu skokem do Temže, ale opět jí to nevyšlo a jeden kolemjdoucí ji zachránil.

Přečtěte si také:

Vlastenka s křehkým zdravím, která milovala okultismus. V Národním ji nechtěli, v New Yorku ano

V dopise na rozloučenou své lásce psala. Nech mé křivdy odejít se mnou! Brzy, velmi brzy, budu mít klid. Až dopis dostaneš, moje horká hlava už bude studená… Ponořím se do Temže, kde je nejmenší šance, že budu vytržena ze smrti, kterou hledám. Bůh ti žehnej! Kéž nikdy sám neprožiješ to, co jsi mě přiměl vytrpět. Pokud se tvé city někdy opět probudí, výčitky svědomí si najdou cestu k tvému srdci; a uprostřed smyslného potěšení se před tebou zjevím jako oběť tvého odklonu od poctivosti…

Mary všem tvrdila, že byla za Imlaye provdaná, ale opak byl pravdou. Nakonec tuto ztrátu a zradu muže přežila a znovu se vášnivě zamilovala do svého budoucího manžela, filozofa a spisovatele Williama Godwina.

Jen krátká láska

Když už se zdálo, že konečně nalezla své štěstí, osud jí opět nepřál, její láska netrvala dlouho. Jedenáct dní po porodu druhé dcery Mary zemřela na silnou poporodní infekci. Bylo jí osmatřicet. Její manžel byl naprosto zdrcen. Dcerku však vychoval v hojnosti a lásce. Když jí byly čtyři roky, přivedl ji macechu, s níž si však nikdy příliš nerozuměla. 

Maryina první nemanželská dcera Fanny spáchala sebevraždu ve svých 22 letech a zanechala po sobě tuto zprávu. Nejlepší věc, kterou jsem mohl udělat, bylo ukončit existenci bytosti, jejíž narození bylo nešťastné.

Kvíz: Syfilis, tuberkulóza, otrava, nehoda. Co zabilo slavné osobnosti?

Zatímco smrt některých slavných osobností je opředena tajemstvím, u některých je příčina toho, nač zemřeli, nezpochybnitelná. Nejspíše většinu příběhů z našeho testu znáte – schválně si udělejte náš kvíz, ať vidíte, jak jste na tom. 

Spustit kvíz

A ani osud druhé dcery Mary Godwin Shelley nakonec nebyl o moc šťastnější. Stala se sice uznávanou spisovatelkou a autorkou Frankensteina, ale její životní příběh byl velmi dramatický. Byla manželkou známého bouřliváka, básníka a filozofa Percyho Bysshe Shelleyho, a to ji stahovalo do hlubin. Percy byl nejprve ženatý, když si s mladičkou Mary začal a ona otěhotněla, navíc byla ve hře ještě další žena.

S Mary se nakonec vzali, ale až sebevraždě její sestry Fany a sebevraždě jeho manželky Harriet, která se utopila. Percy však rozhodně nebyl vzorný manžel a slovo věrnost mu nic neříkalo. Oba s Mary sice zastávali volnou lásku, ale jediný, kdo na to doplácel, byla ona.

Měli spolu několik dětí, přežilo však pouze to poslední, navíc Percy se během jedné bouře utopil při cestě na plachetnici ve svých 29 letech a Mary se stala vdovou. Za svůj mladý život toho oba zažili opravdu hodně. Mary nakonec zůstala s jediným přeživším dítětem sama a naplno se věnovala psaní.