Hlavní navigace

Co dělat, když senior ztrácí chuť k jídlu

19. 11. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Ztráta chuti k jídlu je v pokročilém věku běžná a mnohdy vede až k podvýživě. Opatření jsou jednoduchá, ale někdy musí zasáhnout lékař. Podceňování pak vede až k vážným zdravotním problémům, prodlužuje také léčbu a hospitalizaci.

Stáří s sebou nese spoustu zdravotních potíží, které někdy vedou i nepřímo k nechutenství. Nemusíme hned mluvit o vážných, třeba onkologických onemocněních, ačkoli i k nim se později dostaneme.

Čeho si všímat v domácím prostředí

Senior ani nemusí být nějak vážně nemocný, natož hospitalizovaný, aby se ho týkala tzv. malnutrice, tedy dlouhodobý nedostatek, respektive nevyváženost příjmu některých živin. Ony i zdánlivě nevinné, ovšem s vyšším věkem často spojené tělesné změny, jako například ztráta zubů, snížená sekrece trávicích kyselin nebo třeba zhoršení čichu a obecně ztížené polykání, mohou vést k tomu, že jíme jednoduše méně a s menší chutí.

Vzhledem k tomu, že v důsledku malnutrice dochází zejména k úbytku svalové hmoty, patří k nejběžnějším příznakům neúmyslná ztráta hmotnosti během posledních třech až šesti měsíců.

Buď sám senior, nebo někdo z jeho blízkého okruhu, by si tedy měl všímat toho, že mu jsou jeho šaty, prsteny nebo zubní náhrady volnější. Dalším průvodním znakem je ztráta chuti, úbytek energie, letargie nebo i deprese.

Co to je malnutrice

Stav výživy, který je způsoben nedostatečným, nadměrným nebo nevyváženým příjmem energie, bílkovin a dalších živin a/nebo poruchou vstřebávání živin z již přijaté potravy:

  • má nepříznivý vliv na složení a funkci těla i celkový zdravotní stav,
  • způsobuje úbytek svalové hmoty,
  • zvyšuje náchylnost k onemocněním,
  • zhoršuje průběh již existujících onemocnění,
  • způsobuje komplikace, v extrémním případě i smrt.

Ohroženou skupinou jsou senioři

Senioři jsou z hlediska rizika malnutrice jednou z nejohroženějších skupin společnosti. Včas nerozpoznaná a neléčená malnutrice vede dál ke ztrátě pohyblivosti a soběstačnosti, k opakovaným infekcím, zápalům plic, srdečnímu selhání, proleženinám, demenci, nehojení ran, a v konečném důsledku ke zvýšené úmrtnosti.

Pokud v průběhu péče o seniory není malnutrice rozpoznána, má negativní dopad na zdravotní prognózu seniora a kvalitu jeho života.

Co můžeme udělat sami?

Při jakémkoli podezření je vhodné obrátit se na praktického lékaře, který pacienta vyšetří a doporučí vhodnou terapii. Nižší chuť k jídlu může být způsobena konzumací určitých léků, proto by měl lékař znovu zkontrolovat, které léky pacient pravidelně užívá. Také může doporučit speciální přípravky v tekuté formě, které jsou určeny k pokrytí potřeby výživy u seniorů a nemocných.

Předtím ale můžete vyzkoušet doporučované tipy, ke kterým patří jak zaměření se na oblíbená jídla, tak i zkoušení nových receptů. Strava by měla být pestrá a bohatá hlavně na bílkoviny – to znamená zařadit do jídelníčku třeba i luštěniny.

Spíš než předkládat velké množství jídla naráz je vhodnější rozdělit stravu do pěti až šesti porcí denně. Výborné je zavedení tvarohových nebo jogurtových svačin.

Vzhledem k mnohdy problematickému kousání a polykání se jako vhodná úprava jídla doporučuje vařená, případně dušená strava, která je měkká a zároveň i zdravější než jídla smažená. Pomůže také krájení na malé kousky, mixování, případně strouhání ovoce a zeleniny.

Velkou roli muže sehrát i psychika. Proto by mělo být jídlo spojené s příjemnou atmosférou. Třeba při poslechu oblíbené hudby, při pěkném stolování v čisté a vyvětrané místnosti. S jídlem by se také nemělo spěchat.

Téměř polovina hospitalizovaných má problémy s podvýživou

Pokud je příčinou vzniku nebo zhoršení podvýživy přítomnost nemoci, hovoří se o malnutrici při nemoci. Týká se to zejména pacientů s onemocněním dlouhodobého charakteru nebo chronickým progresivním onemocněním, jako například rakovinou.

Není to zdaleka ojedinělým problémem dlouhodobě nemocných pacientů. Podle Aliance pro nutriční péči se to týká až 40 procent hospitalizovaných pacientů, přičemž 30 procent z nich bylo již s malnutricí do nemocnice přijato.

Častým důsledkem malnutrice je zpomalení léčby. S tím i související prodloužení pobytu v nemocnici a horší prognóza pacientů. Dle přehledové studie Institutu sociální a preventivní medicíny v Lausanne vede malnutrice v evropských zemích k nárůstu délky pobytu v nemocnici o 2,4 až 7,2 dne.

Speciální skupinou jsou onkologičtí pacienti, u kterých je výživa klíčovým faktorem, jelikož jim pomáhá nemoc, ale i terapii lépe snášet. Často ale bývá během léčby zanedbávána.

„Jídlo především“

Ke zvrácení negativního vývoje nutričního stavu mohou stačit jednoduchá opatření, která jsme již zmiňovali v úvodu. Léčba by pak měla být vždy individuálně přizpůsobena potřebám jedince, ale obecně lze konstatovat, že pokud je osoba schopná jíst a nemá
sníženou chuť k jídlu, volí se přístup „jídlo především“.

Pokud jednoduchá opatření nestačí nebo pokud má pacient sníženou chuť k jídlu, může nutriční terapeut nebo lékař provést cílené vyšetření nutričního stavu a na jeho základě doporučit navíc tzv. perorální nutriční doplňky, což jsou výživné potraviny pro zvláštní lékařské účely, buď tekuté, nebo krémovité konzistence s definovaným složením.

Lékař nebo nutriční terapeut může také doporučit tzv. sipping, což jsou rovněž výživné potraviny pro zvláštní lékařské účely tekuté nebo krémovité konzistence s přesným složením.

Autor článku

Své profesní působení v médiích zahájila v týdeníku Reflex. Pracovala v kreativním týmu TV NOVA a vedla sekci Sport a relax serveru Vitalia.cz vydavatelství Internet Info. Podílela se také na jeho dalším projektu, serveru 120na80.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).