Hlavní navigace

Jsme to, co si pamatujeme? O co všechno člověk přichází se ztrátou paměti

6. 11. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Demence je termín do hovorové češtiny přeložitelný nelichotivým slovem zblbnutí. Přesněji jde o s věkem získanou – ne tedy vrozenou – poruchu kognitivních (tj. poznávacích) funkcí. Jde o masivní devastaci dříve třeba i výrazně nadprůměrných schopností.

Bohužel masový je i výskyt tohoto postižení. U osob starších pětašedesáti let jím trpí každý desátý. Po osmdesátce každý čtvrtý a to je ještě spíše optimistický odhad.

Nemoci, kvůli nimž ztrácíme paměť a mentální schopnosti

Za nejčastější – ne však zdaleka jedinou – příčinu onoho stavu bývá považována Alzheimerova choroba, zhruba třetina případů připadá na vaskulární demenci, což je skleróza mozkových tepen.

Častá je i demence s Lewyho tělísky. Tento druhý nejčastější případ demence je mozková porucha s progresivním poklesem mentálních schopností. Bývá zaměňována s mezi laiky známějším a populárnějším „Alzheimerem“. Dle svého objevitele nazvaná Lewyho tělíska jsou nepatrné shluky bílkovin v nervových buňkách mozku. V určitém – již patologickém – množství působí velmi negativně na myšlení, paměť, pohyb. Samozřejmě i na náladu a chování vůči sobě a zejména vůči druhým lidem. Jako první se objeví pohybová postižení, velmi brzy i poruchy spánku. Leč pozor – pokud špatně spíte a pokulháváte, rozhodně (s využitím internetu) sami u sebe nediagnostikujte postižení, jež jako první popsal německý lékař Lewy před více než sto lety.

Demence s Lewyho tělísky

Mezi výrazné příznaky tohoto postižení patří:

  • problémy při rozhodování, posuzování vzdáleností, dělání více věcí najednou, plánování, organizování nebo zapamatování si něčeho,
  • ztráta koncentrace,
  • halucinace,
  • pomalá chůze,
  • problémy s vyvážením těla,
  • tuhé svaly,
  • třes rukou,
  • špatné držení těla,
  • obtížné usínání večer, přitom spavost ve dne,
  • poruchy chování při REM fázi spánku včetně násilných pohybů během spánku nebo i vypadnutí z postele,
  • nutkání pohybovat nohama, tzv. syndrom neklidných nohou,
  • deprese, nezájem o to, oč se postižený dříve zajímal,
  • úzkost.

Medikace nedokáže odstranit kauzální příčiny. Jen tlumí příznaky. Musí být odlišná od léků předepisovaných k léčbě Parkinsonovy choroby i choroby Alzheimerovy.

Další příčiny: úrazy i alkohol

Demence nás ovšem může postihnout i v souvislosti s následky poranění mozku i se stavy po mozkových příhodách. Velmi výrazný vliv mívá alkohol a jiné drogy.

Před mnoha lety – v době, kdy oblíbená „desítka“ byla skutečně levná a vedoucí soudruzi ctili zásadu „v Čechách nelze zdražit pivo – to by padla vláda“, napsal psychiatr Miroslav Plzák článek „Dejte si na ně pozor – pijí šest piv denně.“ Popsal, jak těch šest piv – rozložených po celý dlouhý den – vlastně pro chlapa nic moc není. Dvě po obědě a dvě po večeři, jedno jako šláftruňk na usnutí. No a svačina také vyžaduje tu trochu tekutiny… Jenže takovou konzumací nejen vznikne návyk, ale i odborně řečeno larvovaná degradace mentálních funkcí.

Na počátku to na demenci nevypadá. Spíše jde o jakési zhrubnutí, zploštění zájmů, zprimitivnění přístupu ke světu. Pokračování je pozvolné, leč co do výsledku krušné. Zkrátím to citací jiného významného psychiatra, docenta Jaroslava Skály: „Alkoholismus začíná jako zábava, pokračuje jako darebáctví a končí jako choroba.“

Zhoršuje se nejen paměť…

Demence – a to nejen alkoholická – nenarušuje zdaleka jen paměť, schopnost učení a logického úsudku. Negativně nepůsobí jen na řečové schopnosti a projevy. Nekomplikuje pouze umění plánovat své aktivity a plány realizovat. Drtivé jsou důsledky v sociální a emoční oblasti. Změny emotivity – samozřejmě k horšímu – jsou nápadné na první pohled.

Nastávají poruchy nálady i deprese, jakož i jejich málem „rodná sestra“ agrese. Mohou nastat halucinace a bludy, tj. mylné, reálným podnětem zcela nepodložené vnímání a nevývratná „bludná“ přesvědčení. Často mají paranoidní (vztahovačné) zaměření. Nemocný se cítí pronásledován, systematicky okrádán. Občas i pozvolna jedy či například rentgenovými paprsky otravován.

V zaměstnání to snad ani nejde od desíti k pěti. Spíše rychle k nule, přesněji řečeno – schopnost systematicky plnit pracovní úkoly se limitně blíží k nule. Brzy již při řízení auta či motocyklu nejde o pouhé ohrožování sebe a okolí. Nemocný totiž nedokáže dopravní prostředek ani nastartovat. Zapomene i to, jak se obsluhují běžné domácí spotřebiče. Tím debakl ještě nekončí. Posléze již postižení nezvládají ani běžnou sebeobsluhu, ani základní zásady dodržování hygieny. Moč a stolici lze zvládnout jen pomocí plen…

Jak se určuje míra demence

Orientační, leč poměrně kvalitní posouzení míry demence umožní několik psychologických testů. Nejčastěji jde o test MMSE – Mini Mental State Exam. Jeho znění je dostupné na internetu v různých variantách. Zde můžete vyzkoušet jednu z verzí.

Z takřka nepřeberné zásoby různých nestandardizovaných zkoušek uvedu některé, vycházející z určení míry vštípivosti paměti:

Zkouška sluchová

Řekneme názvy několika běžných předmětů, hodnocený má názvy opakovat ve shodném pořadí.

Zkouška zraková

Napíšeme několik čísel, posuzovaný si je přečte. Poté nám napsané vrátí a řekne, jaká čísla předtím četl.

Poznámka: U zdravého dospělého platí „magická sedmička“. Zapamatuje si řadu sedmi číslic.

Retenční zkouška

Tj. zkouška schopnosti udržení informace v paměti: Posuzovanému řekneme slovo, které se v našem jazyce nevyskytuje příliš často. Poté řekneme několik čísel. Nejprve požadujeme, aby čísla zopakoval. Poté se tážeme, jaké to bylo slovo, které jsme řekli ještě před číselnou řadou.

Prstový test

Nejprve ukážeme prsty na ruce, eventuálně na obou rukách. Každý prst označíme vyřčeným číslem. Může jít o banální řadu od jedničky po pětku či desítku. Lze ovšem zvolit i složitější varianty. Poté ukážeme hodnocenému jednotlivé prsty a on má sdělit příslušné, daný prst symbolizující číslo.

Trénink je všechno…

I květák je jen dobře vycepované zelí aneb nacvičená funkce atrofuje. První část předchozí věty je aforismus polského humoristy Stanisława Jerzy Lece. Druhá část je mnohokrát ověřený medicínský poznatek. Atrofie česky znamená zmenšení, ztenčení normálně vyvinutého orgánu, tkáně, buňky.

Trénink mozkových kognitivních funkcí je potřebný postup, nechceme-li zbytečně brzy splakat nad výsledkem. Může jít například o různá mentální cvičení, hry, slovní fotbal, zvládání křížovek, sudoku, kvízů, slovního i jiného puzzle. Doporučeníhodné je nebýt otrokem sociálních sítí, umět alespoň občas odložit mobil a do přírody zajít za jiným cílem než je pořízení selfíčka. Můžeme využívat i rozličné mnemotechnické pomůcky. Namátkou:

Červená Opice Žrala Zelený Meloun Indickému Fakírovi

poporodni_deprese

Proč zrovna tuhle? Pomáhá k zapamatování zklidňujícího, relaxačního a antistresového postupu, o němž jsme psali nedávno. Jde o autohypnózu, při níž si vybavujeme barvy duhy v přesném pořadí.

Postup je následující: zklidníme se, pohodlně ulehneme, necháme myšlenky volně plynout – jak přišly, tak i odejdou… Představujeme si barvy. Dýcháme přitom klidně, „dýchá nám to“. Při nádechu si představíme vždy jednu z níže uvedených barev. Nejsou voleny náhodně. Jde o barvy duhy v přesném pořadí. Jde také o barvy provázející lom světla ve vodních kapkách.

Postupně jde o následující barvy:

  • Červená
  • Oranžová
  • Žlutá
  • Zelená
  • Modrá
  • Indigo, lila – modrofialová
  • Fialová

Zachovat uvedené pořadí je nutné, leč díky výše zmíněné mnemotechnické pomůcce poměrně snadné. 

Po představě pohroužení do barev lze vychutnat celkové zklidnění, můžeme si i v duchu opakovat obdobné formulky, jako používáme u autogenního tréninku.

Stres a napětí totiž neprospívá – a to nejen kognitivním funkcím.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).