Hlavní navigace

Lepek, dříve zakázaný, se vrací do výživy nejmenších dětí

1. 12. 2011

Sdílet

 Autor: Copyright © 123RF Stock Photos
Zatímco před deseti lety se považoval lepek ve stravě kojenců hlavně kvůli celiakii za zlo, dnes se přímo doporučuje, aby ho ochutnali dřív, než jim bude půl roku. Proč a v jaké podobě?

Bojíte se, aby vaše malé dítě nemělo celiakii, a proto ho chcete chránit před výrobky z pšeničné mouky nejméně do roka? Pak děláte chybu, protože tohle doporučení už nějaký čas neplatí, byť na něj před několika lety kromě matek přísahali i mnozí dětští lékaři. Pozor však, jeho zavádění musí být postupné.

Co je celiakie

Chronické onemocnění způsobené přecitlivělostí na lepek. Trávicí soustava postiženého není schopna strávit potraviny obsahující lepek… více.

Co je lepek

Označení pro směs bílkovin obsaženou v mnoha druzích obilí, zejména v pšenici, žitě a ječmeni. V případě pšenice představuje až 80 % z bílkovinového obsahu.


Autor: SXC

Pro zavádění lepku do stravy dítěte je 4. až 6. měsíc věku

„Na základě nejnovějších poznatků a odborných studií je vhodné podávat dětem lepek ještě dříve, než jim bude půl roku – ideálně po dokončeném čtvrtém měsíci života, samozřejmě v malém množství,“ vysvětluje dětská lékařka Jana Vondráková. Právě tento postup, zvláště děje-li se tak v době, kdy je dítě jinak víceméně plně kojeno, snižuje riziko, že později onemocní celiakií neboli nemocí, která se projevuje právě nesnášelivostí lepku. To, že dítě lepek snese snáze, pokud je ještě kojeno, přesvědčivě ukázala například švédská studie z roku 2002. Množství takto zaváděného lepku by mělo být spíše nízké, když se to bude přehánět, celiakie by naopak hrozila o to více.

Ideálně mezi čtvrtým a šestým měsícem

Vlivem toho, jakým způsobem se lepek v dětské stravě ocitne, se zabývala například americká studie z roku 2005, která se zaměřila na nejohroženější děti, tedy ty, které měly v rodině celiakii a cukrovku prvního typu (projevuje se často již v dětství, její vznik nelze ovlivnit životosprávou).

Pokud děti poprvé konzumovaly lepek dokonce už před třetím měsícem života, bylo riziku vzniku celiakie pětkrát vyšší než u těch, které se s ním poprvé setkaly mezi čtvrtým a šestým měsícem věku. U dětí, které měly bezlepkovou dietu až do ukončeného sedmého měsíce, zase riziko začalo mírně stoupat.

Zkuste kaši, rohlík raději ne

V jaké podobě lepek dětem dát? Nabízí se samozřejmě legendární rohlík, který děti vesměs milují, ale ze dvou důvodů se pro ně moc nehodí – jednak je příliš slaný, navíc kojenci by si s ním neporadili a hrozilo by, že jim zaskočí. Nechte si ho raději pro batolata. Mimochodem to, že je z bílé mouky, naopak nevadí, pro malé děti se tmavé pečivo rozhodně nedoporučuje kvůli obtížné stravitelnosti, navíc se v něm ve srovnání s bílým mnohem častěji objevují plísně.


Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Lepek můžete malým dětem podávat ve formě kaší

Lepek dětem ale raději zaveďte jinak – ideálně ve formě instantních pšeničných kaší, volte pokud možno ty nepřislazované. Není třeba hned dělat plnou misku kaše, ale přidejte třeba lžíci pšeničné kaše do zeleninového poledního příkrmu.

Můžete rovněž zkusit mléčnou krupicovou kaši nebo krupici, kterou zavaříte do doma připravovaných zeleninových příkrmů, dříve se k tomu používala také jíška z hladké mouky, což rovněž můžete zkusit. Naplno dětem lepek do jídelníčku – třeba také v podobě těstovin a pečiva – zaveďte až kolem devíti měsíců, tehdy už by se případně projevily projevy celiakie a mohlo by se začít s její léčbou. Pokud by dítě celiakii mělo, v tomto věku už s prevencí beztak nic nezmůžete.

Jak se vyhnout riziku vzniku alergie?

Celiakie je jedna věc, riziko vzniku potravinových a dalších alergií jiná. Zatím se jim předchází mimo jiné tak, že se malým dětem se zvýšeným rizikem jejich vzniku, protože mají alergické rodiče, dává hypoalergenní mléko – buď v případě potřeby místo kojení nebo se jim mateřské mléko nahrazuje postupně. „Mělo by se podávat zhruba do šesti až osmi měsíců, pak ho lze nahrazovat běžným umělým mlékem, samozřejmě s výjimkou dětí, u nichž se alergie projeví,“ vysvětluje lékařka Vondráková. Do dvou nebo dokonce tří let je lepší, když se děti vyhnou mléku kravskému. Sušené umělé mléko se sice také většinou vyrábí z kravského, ale je upravené tak, aby bylo lépe stravitelné.

Alergie na potraviny

Vůbec nejčastější potravinovou alergií v dětském věku, hlavně v tom kojeneckém a batolecím, je v Česku alergie na kravské mléko. Následuje alergie na vaječný bílek, ořechy a pak méně významné alergie na obiloviny, ovoce, zeleninu nebo ryby… více

Jiným případem jsou samozřejmě děti, u kterých se záhy projeví alergie přímo na bílkovinu kravského mléka (například úpornými průjmy či dokonce krve ve stolici), takové potřebují speciální umělé mléko určené pro zvláštní výživu, obyčejné hypoalergenní nestačí, to má sloužit především jako prevence.

Je však otázkou, zda má preventivní podávání hypoalergenního mléka vůbec smysl. Nová studie australských vědců vydaná letos v časopise Journal of Allergy and Clinical Immunology tvrdí, že je jedno, zda dítě dostává umělé mléko hypoalergenní nebo obyčejné. Podle jejich pozorování na tom byly obě sledované skupiny dětí, z nichž jedna měla stravu hypoalergenní a druhá běžnou, zdravotně stejně a to po dobu několika let. Výhodu naopak v tomto směru představovalo alespoň půlroční kojení. Zatím je však potřeba, aby se výsledky Australanů prověřily i dalšími studiemi, do té doby se raději řiďte nynějšími doporučeními týkajícími se předcházení alergiím.

Hlavní doporučení týkající se výživy kojenců

  • lepek se zavádí mezi 4. a 7. měsícem života, pokud je dítě v této době zároveň kojeno, tím lépe,
  • kolem půl roku se rovněž zavádí zeleninové a posléze i maso-zeleninové příkrmy,
  • s ovocem a mléčnými výrobky by se mělo začít až ve druhé polovině prvního roku života, kvůli riziku vzniku alergie a horší stravitelnosti,
  • z mléčných výrobků se nejvíce hodí bílý a ničím neupravovaný bílý jogurt, naopak zcela nevhodný je tvaroh, protože jde takřka o čistou bílkovinu, která by byla pro organismus dítěte velkou zátěží,
  • piškoty, dětské sušenky a podobně zavádějte opatrně, jsou zbytečně sladké a dítě se bez nich obejde,
  • pamatujte na to, že kojenci nevyžadují velké množství chutí, klidně jim můžete podávat každý den to samé, pomalé zavádění nových potravin se beztak doporučuje kvůli riziku vzniku alergie.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Pro tištěná i webová média píše od poloviny 90. let. Ve svých textech se věnuje zejména rodinné problematice, výchově dětí, zdraví a životnímu stylu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).