Hlavní navigace

Konečně naděje na léčbu Huntingtonovy choroby?

Pavel Houser

Mutace mitochondriální DNA a umělé oplodnění. 20 let pozitronové emisní tomografie v ČR. Pokroky magnetické rezonance. Budoucnost elektronického zdravotnictví. Medicínské konopí, těhotenství mrtvé ženy, bezpečná moderní metoda proti nadměrnému pocení…

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Přinášíme pravidelný přehled novinek akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.

Elektrodami proti pocení

Ionoforéza se ukazuje jako velmi bezpečná metoda proti nadměrnému pocení. Jedná se o aplikaci stejnosměrného proudu o nízké intenzitě do postižené oblasti. Pacientovi jsou na problematické místo přes vodou napuštěnou gázu přiloženy elektrody, jimiž je aplikován elektrický proud o malé intenzitě. Výsledky terapie se obvykle dostaví již po jednom až třech týdnech používání a efekt přetrvává i několik týdnů nebo měsíců. Účinnost metody je ovšem omezena na případy, kdy nejde o pocení po celém těle, ale vázané na konkrétní místa. (K pocení po celém těle může docházet při cukrovce, poruchách štítné žlázy, některých nádorových onemocněních apod.)

Fakultní nemocnice U Svaté Anny: Nadměrné pocení? Lze se ho částečně zbavit

Spotřeba medicínského konopí roste

Lékaři z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně letos za prvních osm měsíců vydali na 550 receptů medicínského konopí 180 pacientům.

Galerie: Vaporizace – inhalace léčebného konopí ve FN u sv. Anny v Brně

Celkem se jednalo o tři kilogramy léčebného konopí (v celé ČR 9 kg, meziroční nárůst asi 300 %). Konopí mj. snižuje spotřebu opiátů.

Fakultní nemocnice U Svaté Anny: Konopí využívá k léčbě bolesti čím dál více lidí

Mozková smrt a těhotenství

Lékaři v Brně 117 dnů udrželi vitální funkce u těhotné ženy ve stavu mozkové smrti. Poté porodila zdravou holčičku. Podle všeho se jedná o unikátní proceduru/zákrok, který celosvětově nemá obdoby.

Podrobnější text na serveru Vitalia.cz si můžete přečíst zde: Matku s mozkovou smrtí udržovali při životě 117 dní. Narodila se zdravá holčička.

Fakultní nemocnice Brno: Lékaři a zdravotní sestry FN Brno přepsali dějiny medicíny

Přenos mutací mitochondriální DNA na potomky

Nová studie přináší poznatky o přenosu genetických nemocí vyvolaných mutacemi v mitochondriální DNA (dědí se pouze po matce). Na výzkumu se podíleli také vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, kteří pracovali s myšími modely. Hlavním cílem bylo zjistit, jak souvisí pravděpodobnost přenosu mutací v mitochondriální DNA s věkem matky. Odpovědět na tuto otázku může pomoci plánování rodičovství a klinická terapie.

Ukázalo, se, že alespoň u myší s věkem matky roste ve vajíčkách zastoupení různých typů DNA. Pravděpodobnost přenosu nějaké extrémnější vlastnosti u starších matek se tedy zvyšuje. Vyšší variabilita ale současně znamená, že některá z vajíček starších matek mohou být naopak s nižší mutační zátěží (význam při umělém oplodnění). U starších matek se závažnými mutacemi mitochondriální DNA je důležité vybírat vajíčka i při umělém oplodnění „ze tří rodičů“, protože i zde může dojít k přenosu malého množství DNA na potomky.

Akademie věd ČR: Nová studie osvětluje přenos genetických nemocí

Poznámka autora: Jak to alespoň laicky chápu – u starších matek se od sebe vajíčka více odlišují, pravděpodobnější zde bude závažná porucha. Pokud je však již nějaká porucha diagnostikována a mezi vajíčky se vybírá, lze zde současně s vyšší pravděpodobností najít zdravé.

Platinou na rakovinu

Cisplatina se již používá poměrně široce při léčbě nádorů vaječníků a metastázující rakovině varlat. Nový výzkum ale ukazuje, že by mohla být účinná i proti jiným typům rakoviny, především v její metastázující fázi.

Centrum Biocev: Review týmu Michala Masaříka o neočekávaných terapeutických účincích cisplatiny

Software pozná, co mrtvice provedla v mozku

Lékaři v Ostravě mají k dispozici speciálně vyvinutý software, který dokáže přesně určit rozsah prokrvení mozkové tkáně. Díky tomu lze lépe diagnostikovat cévní mozkovou příhodu a poznat, která část mozkové tkáně je již odumřelá, a která je naopak schopná se po otevření cévy uzdravit. Je to důležité hlavně u pacientů, kteří přicházejí do nemocnice pozdě. (Software barevně zobrazí, které části mozku jsou nezasažené, které mrtvé a které jsou částečně poškozené a mohly by se dát obnovit, dle toho se pak volí léčba.)

Fakultní nemocnice Ostrava: Lékaři z FNO mají jako jediní v Moravskoslezkém kraji software, který bezpečně odhalí cévní mozkovou příhodu

Ještě modernější magnetická rezonance

Institut klinické a experimentální medicíny uvádí do provozu magnetickou rezonanci, která představuje technologickou špičku na poli MR tomografů. Výkonnější systém umožní nejen zkrátit jednotlivá měření, ale také zvýšit kvalitu obrazů. Nový systém má zabudované fyziologické senzory přímo ve vyšetřovacím stole, což usnadňuje vyšetření v hrudní a břišní oblasti, které jsou synchronizovány s dechem pacienta. Otvor magnetu je o 15 cm širší, což nejen umožní vyšetřit i obéznější pacienty, ale je také přijatelnější pro nemocné s klaustrofobií.

V IKEM byl v roce 1987 instalován vůbec první československý tomograf magnetické rezonance.

IKEM: IKEM otevírá nejmodernější magnetickou rezonanci: pro pacienty z celé ČR, ale i pro vědu a výzkum

Budoucnost elektronického zdravotnictví

Nově bylo zřízeno státní kompetenční centrum pro elektronické zdravotnictví, vznikne ze stávajícího Národního telemedicínského centra při FN Olomouc.

Cílem zřízení kompetenčního centra pro elektronické zdravotnictví je sjednocení aktivit na poli eHealth pod jednu organizační strukturu. Mezi jednotlivé aplikace telemedicíny patří například konzultace mezi vzdáleným pacientem a lékařem, dálkové monitorování zdravotních a diagnostických parametrů, přenos dat od pacienta k lékaři a konzultace dvou a více lékařů.

Fakultní nemocnice Olomouc: Ministr Adam Vojtěch a ředitel FN Olomouc podepsali smlouvu o zřízení kompetenčního centra pro elektronické zdravotnictví

Poznámka autora: Zatím skoro všechny pokusy o elektronizaci zdravotnictví (IZIP, elektronické recepty…) bohužel provázely nějaké kontroverze, podezření na korupci/tunelování, odpor nějaké skupiny proti povinnosti se do systému zapojit (třebas i odůvodněný vzhledem k problémům s funkčností). Ovšem s podobnými problémy se nejspíš potýkají ve světě prakticky všude. Technologie nabízí obrovské možnosti, ale z řady důvodů (včetně rozumných, např. ochrany citlivých dat) se ne všechny přísliby podaří naplnit, nebo to alespoň v regulovaných oborech typu zdravotnictví bude trvat déle.

Výročí pozitronového zobrazování

25. srpna 1999 provedli lékaři v pražské Nemocnici Na Homolce první vyšetření pacienta pomocí pozitronové emisní tomografie. Jednalo se o vůbec první využití této metody nukleární medicíny v postkomunistické Evropě. PET centrum Praha, které Homolka vybudovala ve druhé polovině devadesátých let ve spolupráci s Ústavem jaderného výzkumu Řež, bylo unikátní tím, že šlo o modelový projekt podporovaný Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.

Pacientovi se při PET do žíly injekcí aplikuje velmi malé množství mírně radioaktivní látky, kterou jednotlivé buňky v těle hromadí v různé míře, např. nádorové a zánětlivé buňky jí nasají mnohem více než buňky zdravé. Poté se snímá záření vycházející z těla pacienta pomocí skeneru a sleduje se rozložení radioaktivity v těle. Místa, která „více svítí“, jsou podezřelá.

Nemocnice Na Homolce: Před 20 lety byla v ČR zavedena pozitronová emisní tomografie

Poznámka autora: Pozitrony jsou antihmota. S ohledem na kampaně třeba proti GMO je možná div, že příslušná technologie se etablovala bezproblémově („je to nepřirozené / proti přírodě“; „je to nebezpečné / všechno to může vybouchnout“).

Transgenní prasata a Huntingtonova choroba

Před deseti lety, v létě 2009, se ve výzkumném Centru PIGMOD v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově narodila první transgenní samice miniaturního prasete. Do její genetické informace byl začleněn mutovaný, tedy nesprávně tvarovaný lidský gen způsobující nevyléčitelnou Huntingtonovu chorobu. Na prasnici Adéle a na jejím potomstvu pak vědci ověřovali koncept nové genové terapie. Ta nyní úspěšně vstupuje do fáze klinických studií.

Na vývoji nové metodiky genové terapie Huntingtonovy choroby se spolu s Centrem PIGMOD podílí také firma uniQure. Americký vládní úřad na kontrolu potravin a léčiv FDA (Food and Drug Administration) metodiku genové terapie nyní nejen schválil, ale udělil jí prioritu, která umožnila zahájení první klinické studie, zatím v USA. Dosud nevyléčitelnou Huntingtonovou chorobou trpí v ČR asi 1000 lidí.

Akademie věd ČR: Nová metoda léčby Huntingtonovy choroby vstupuje do klinických studií (soubor .doc)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).