Hlavní navigace

Hrozí vám těžší průběh COVID-19? Spočítá to online dotazník zdarma

14. 1. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Kdo má v souvislosti s COVID-19 nejvyšší riziko hospitalizace a úmrtí? Koho očkovat přednostně? Měla by vakcínu jako první dostat sportovně založená šedesátnice, nebo její třicetiletý obézní kolega? Odpovědi na tyto otázky přiblíží online dotazník, který vznikl díky českým vědcům.

Podklady pro dotazník pocházejí z Velké Británie. Vědci z Oxfordské univerzity analyzovali šest milionů nakažených a přišli s unikátní studií, která spočítá riziko hospitalizace a úmrtí na následky COVID-19. Pro české pacienty je teď na základě výsledků k dispozici online dotazník QCovid.

Za pár vteřin spočítá riziko

V aplikaci Medevio ho připravila technologická firma Cogvio Medical a zabere pár minut času. Na základě osobních charakteristik a zdravotního stavu umí odhadnout riziko vzniku komplikací v případě, že onemocníte COVID-19. Stačí vyplnit pár základních údajů, ihned poté se dotazník automaticky vyhodnotí a spočítá konkrétní míru rizika komplikací COVID-19. Může tak sloužit nejen k větší obezřetnosti u rizikovějších pacientů, ale třeba i k rozhodování, zda se proti nemoci nechat očkovat.

Komplikace nehrozí jen seniorům

Dotazník využívá zkušeností, které se za minulý rok nasbíraly u milionů pacientů. V počátku pandemie to vypadalo, že úmrtí jsou nejčastější u nejstarší populace. Postupně se však ukazovalo, že věk není jediným rozhodujícím faktorem. Mezi komplikující faktory se nejprve přidala závažná chronická onemocnění či poruchy imunity. 

Nyní se mezi rizikové faktory počítají hlavně cukrovka prvního a druhého typu, chronická obstrukční plicní nemoc, chronické selhání ledvin (pacienti na dialýze nebo po transplantaci), různé formy nádorového onemocnění a léčba chemoterapií, neurologická a duševní onemocnění a také některá kardiovaskulární onemocnění. Vyšší riziko mají také osoby žijící v pečovatelských domech. Plicní astma představuje například při onemocnění COVID-19 menší rizikový faktor než léčba některých nádorů.

Co přesně řekne dotazník

Vyplněný dotazník QCovid velmi přesně vyjádří rizikovost COVID-19 pro konkrétní skupiny lidí. Například diabetici 1. typu mají čtyřnásobně a diabetici 2. typu až šestinásobně vyšší riziko úmrtí na COVID-19 než lidé bez této diagnózy. Ještě hůř jsou na tom pacienti po transplantaci ledvin (mají devítinásobně větší riziko komplikací) a onkologicky nemocní, kteří podstoupili léčbu určitými typy chemoterapie (riziko je zde dokonce sedmnáctinásobně vyšší).

„Už jen fakt, že je někdo klientem domu seniorů, zvyšuje jeho riziko složitého průběhu nemoci COVID-19 3,5násobně, zatímco riziko pacientů s ischemickou nemocí srdce nebo jeho vrozenými vadami je jen mírně vyšší, o cca 20 %, tj. 1,2násobně,“ popisuje lékař, farmakoekonom a zakladatel Cogvio Medical Tomáš Doležal. „Překvapivě samotná diagnóza plicního astmatu riziko úmrtí automaticky vůbec nezvyšuje. Jak je vidno ze současné nejpodrobnější studie, zdravotní riziko není jednoduché určit intuitivně, ve hře je vždy více faktorů. Proto jsme chtěli, aby si každý mohl sám i v češtině zjistit, jaké má riziko složitého průběhu nemoci. A to na základě těch nejpřesnějších dostupných dat.“

 Jak funguje a jak vznikal online dotazník QCovid

  • QCovid je matematický model založený na datech získaných od pacientů, kteří prodělali COVID-19 v roce 2020, k dispozici je zde.
  • Pro výpočet rizika v případě nakažení použije zadané charakteristiky, jako je věk, původ či chronická onemocnění. 
  • Výsledkem je procentuální pravděpodobnost, že v případě nakažení nemocí COVID-19 proděláte těžký průběh, který bude vyžadovat hospitalizaci, a rovněž pravděpodobnost, že na tuto nemoc zemřete.
  • Dotazník by měl být používán jen jako informační pomůcka pro usnadnění komunikace mezi lékařem a pacientem. 
  • Algoritmus byl navržen na základě analýzy dat od 1205 praktických lékařů zahrnující velkou populační kohortu 6,08 mil. jedinců léčených ve Spojeném království (UK). 
  • V této kohortě bylo na jaře 2020 hospitalizováno 10 776 pacientů pro COVID-19 a 4384 z nich zemřelo.

Dotazník pomůže v otázce očkování

Podle aktuálně zveřejněných očkovacích scénářů je jasné, že v prvních měsících roku 2021 zvládne Česká republika naočkovat proti COVID-19 maximálně stovky tisíc obyvatel. Logicky je proto potřeba najít způsob prioritizace těch, kteří by měli očkování dostat první. Je samozřejmé, že přednostně budou očkováni lidé v první linii, zejména zdravotníci a další složky, které přicházejí do bezprostředního kontaktu s pacienty s COVID-19. Koho ale očkovat přednostně z většinové populace?

„Pokud bychom chtěli naočkovat všechny seniory starší 65 let a pacienty s chronickými nemocemi, museli bychom najednou mít vakcíny pro minimálně 4 miliony obyvatel, tj. 8 milionů dávek vakcíny. Přednost při očkování by měli mít ti, kdo jsou u COVID-19 nejvíce ohroženi závažným průběhem onemocnění, nebo dokonce úmrtím. A takových není málo. QCovid nabízí vědecky nejpodloženější metodu určení, postavenou na největším datovém vzorku britských výzkumníků,“ uzavírá Tomáš Doležal.

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz, zaměřuje se především na problematiku zdravého životního stylu, sportu, nemocí a jejich řešení. Přispívá také do časopisu Maminka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).