Kašel se kdysi léčil terpentýnem, používal se i lék s opiem

Sdílet

Autor: Depositphotos
Kašel dovede pořádně potrápit. Je nepříjemným příznakem mnoha onemocnění, zejména zánětů dýchacích cest. Dnes už máme dostatek léků k jeho zmírnění, které jsou mnohdy přece jen účinější než babské rady. Jak se přistupovalo k léčbě kašle v minulosti? A jaká je historie některých dodnes používaných léků proti kašli?

Kašel je příznakem virových, bakteriálních, ale i alergických zánětů orgánů celé dýchací soustavy, od hrtanu až po plíce. V dřívějších dobách zabíjel v případě takových nemocí, jakými byla tuberkulóza nebo černý kašel, které jsme dokázali zkrotit pomocí očkování. 

Pro pacienty v době, kdy ještě neexistovala antibiotika, připadala v úvahu pouze podpůrná léčba, mezi kterou patřily například inhalace, zvlhčování vzduchu, popíjení minerálních vod, pobyt na čerstvém vzduchu v přírodě nebo u moře, Priessnitzovy obklady na průdušky a plíce a podobně. 

Naši předkové znali spoustu léčivých rostlin, které využíváme i dnes. Existuje velké množství bylinek, které účinkují právě na kašel, působí protizánětlivě, podporují vykašlávání, ulevují při podráždění sliznice dýchacích cest a navíc často pomáhají proti horečce a umožňují člověku pořádně se vypotit a spálit bacily. 

Je nicméně třeba říct, že přírodní medicína někdy nestačí a je třeba použít silnější léky, ať už na potlačení kašle či naopak na podporu vykašlávání a že někdy jsou na místě antibiotika. 

Smrkový sirup si můžete vyrobit sami. Připravuje se z mladých výhonků Přečtěte si také:

Smrkový sirup si můžete vyrobit sami. Připravuje se z mladých výhonků

Mezi bylinky používané proti kašli například: podběl, devětsil, prvosenka, černý bez, sléz, divizna, plicník, proskurník, lékořice, tymián, mateřídouška, jitrocel a mnohé další. Právě tyto bylinky často najdeme v bylinných směsích určených na kašel, anebo v oblíbených a účinných sirupech proti kašli, anebo si je můžeme snadno nasušit a doma využít sami. Dnes jsou populární také bonbóny a cucavé pastilky obsahující různé silice, například eukalyptus, mátu nebo výtažky ze smrkových větviček.

A zatímco ještě před sto lety doručovali lékaři pacientům s kašlem vdechovat pro úlevu terpentýnový nebo kafrový olej, dnes máme k dispozici spoustu esenciálních olejů z rostlin a pryskyřice, které nám mohou pomoci ulevit, například mentol, eukalyptus, kadidlo, esenciální olej z černého smrku, kadeřavé máty, cedru, santalového dřeva, tymiánu, oregána nebo rozmarýnu. Stačí jen mít doma aromalampičku nebo si olej nakapat na kapesník či polštář.

Trápí teď vás nebo někoho z rodiny kašel, rýma a podobně?

Mezi oblíbené sirupy zase patří mateřídouškový nebo jitrocelový, případně sirup z mladých smrkových větviček, který se vyrábí na jaře. Mezi lidmi se pořád drží i domácí recept na cibulový sirup. Ten si můžete snadno vyrobit sami, v lékárnách ho nenajdete a proti kašli funguje naprosto zázračně.

Recept na domácí sirup z cibule

Pokrájejte velmi nadrobno velkou cibuli, smíchejte ji s medem a nechte v misce přikryté pokličkou stát v místnosti. Jakmile cibule pustí šťávu, můžete ji užívat po lžičkách nebo také bez obav dávat svým dětem. Když se šťáva vyspotřebuje a cibule zůstane naprosto suchá, anebo už začne kvasit, udělejte si sirup zase čerstvý.

Thymomel od roku 1904

Když se vrátíme k sirupům proti kašli, ten nesmrtelný, který si možná pamatujete ještě z dob socialismu, je Thymomel. Ten se jako Thymomel Scillae začal vyrábět v lékárně U Černého orla na Malé Straně, kterou založil Benjamin Fragner. Thymomel se prodával od roku 1904, kdy lékárna získala povolení k jeho výrobě. Měl své reklamy, dokonce se doporučoval i na černý kašel a stál 2 koruny a 20 haléřů. 

Jeho složení z té doby není známé. Nicméně složení Thymomelu z roku 1926 uvádí extrakt z tymiánu (jak již napovídá název tohoto sirupu), cukr, hroznový cukr, med, líh, tymiánovou silici, vodu a dokonce i ocet z mořské cibule.

Thymomel po druhé světové válce obsahoval už jen tymiánový extrakt, sirup a med, zanedlouho se k tymiánu přidal i jitrocelový extrakt a jitrocel společně s mateřídouškou, tymiánem a medem obsahuje tento sirup prodávaný dodnes, velice vhodný pro malé děti od čtyř let, na doporučení lékaře i děti mladší. 

Léčivé laudanum obsahovalo opium. Dávalo se i dětem, závislost nikdo neřešil Přečtěte si také:

Léčivé laudanum obsahovalo opium. Dávalo se i dětem, závislost nikdo neřešil

Laudanum, kodein a Salvarsan

To se ovšem nedá říct o spoustě jiných léků, které se kdysi používaly proti kašli. Když nahlédneme do dávnějších dob, ještě do 19. století spousta léků a zázračných elixírů na všechno, a samozřejmě také proti kašli, obsahovala slušnou dávku silného alkoholu a opia.

Možná si vzpomínáte, že ve starých filmech se na všechno dávalo laudanum. Tvůrcem tohoto léku byl známý lékař, astrolog a alchymista Paracelsus žijící v 16. století. Možná měl svůj tajný recept, ale později se rozšířilo laudanum obsahující opium a byliny rozpuštěné v alkoholu. Tento lék pochopitelně ulevoval od kašle na základě svých účinků a složek opia, mezi něž patřil také morfin a kodein, který se k utišení silného kašle používá dodnes.

Széchenyiho termální lázně v Budapešti

Baden-Baden, Spa nebo Bath. Poznáte slavná lázeňská města?

Lázně patří mezi oblíbené turistické cíle už několik století. Ty nejslavnější známe snad všichni. Minimálně podle názvu. Víte ale, jak vypadají, a troufnete si poznat alespoň některé z nich podle fotografií?

Kodein byl jako látka poprvé izolován Jeanem-Pierrem Robiquetem v roce 1830 a zjistilo se, že vykazuje nejen analgetické účinky, ale také tiší kašel, proto se začal podávat pacientům, jež dlouhodobě sužoval suchý, dráždivý kašel, který jim neumožňoval klidně v noci spát. 

Kodein nejen působí proti silným křečím, které kašel způsobuje, ale také celkově uklidňuje, uvolňuje svaly a potlačuje bolest. Samozřejmě ve vyšších dávkách může mít své nežádoucí účinky a vyvolat dokonce i alergickou reakci. Dnes se předepisuje jako podpůrná léčba na noční tišení úporného kašle. 

A co se doporučovalo třeba při silném záchvatu černého kašle na počátku 20. století? Inhalace terpentýnového oleje nebo kysličníkem vodičitým (peroxid vodíku). Nebo injekce Salvarsanem (lék proti syfilidě nahrazující v té době antibiotika, vytvořen byl v roce 1910 a obsahoval jedovatý arsen, jeho používání mělo spoustu nežádoucích účinků).

Zdroje: 

Healthcomm: Slavné české léky X.: Thymomel je s námi od monarchie do dnešních dnů

Medievalists.net: How Coughs Were Treated in the Middle Ages 

Ridder. Heroin: Od léku k droze. Praha: Argo 2002

Přírodní léčba a domácí lékař. Praha: F. Strnadel a spol. 1922

Autor článku

Externí redaktorka a copywriterka píšící pro webové i tištěné magazíny. Zaměřuje se na oblast zdraví, historie medicíny, psychologie, filozofie, etikoterapie a alternativní medicíny.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).