Hlavní navigace

Potravinová revoluce: genetická editace má Nobelovku, není to GMO

4. 11. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Přínos editace genů byl oceněn Nobelovou cenou. Mluví se o ní jako o jednom z největších objevů 21. století; využití má nejen v medicíně, ale velkou měrou právě v zemědělství a potravinářství.

Vyšší kvalita zemědělských surovin a následně vyšší nutriční kvalita z nich vyrobených potravin je úkolem, který řeší zemědělci, šlechtitelé a také vědci na celém světě. Stále důležitější roli v tom hrají biotechnologie, konkrétně editace genů známé také jako CRISPR.

Genetická editace není GMO

Geneticky editované organismy (GE) vznikají úpravou původní genetické informace toho kterého organismu. Přesto jsou bohužel stále ještě značnou částí veřejnosti i politiků, zejména v EU, ztotožňovány s GMO (geneticky modifikovanými organismy), které ale vznikají jinak – vložením cizího genu. Což veřejnost, kvůli rozsáhlé kampani vedené vůči GMO v minulosti aktivistickou organizací Greenpeace, považuje za nepřirozené.

GE se proto jeví jako společensky přijatelnější varianta šlechtění, v současné době se již také produkty ze surovin GE pěstují a mimo EU se také prodávají na trhu. Teoreticky je to možné i v rámci Unie, ta ale požaduje speciální režimy pro kontrolu a označování takových produktů, což je problém právě proto, že veřejnost považuje GE za GMO, a tedy za potenciálně rizikové. To ale není pravda…

Benefity geneticky editovaných organismů

Výrobky z GE surovin představují přínos nejen pro spotřebitele, ale také pro samotné organismy a zemědělské suroviny, které lépe odolávají například klimatickým vlivům.

Možná ještě důležitější přínos mají GE pro oblast zdravotnictví, neboť tato biotechnologie přispívá k novým metodám léčby rakoviny a mohla by naplnit odvěký sen lidstva léčit dědičné nemoci. Jde konkrétně o metody CRISPR/Cas9, jimž se také říká „molekulární nůžky“, protože umí „vystřihnout“ chybnou část DNA.

Nobelova cena pro GE

Potenciál GE je prostě značný, a také proto získaly letos Nobelovu cenu v oboru chemie dvě ženy – francouzská výzkumnice v oblasti mikrobiologie a genetiky Emmanuelle Charpentierová a americká biochemička Jennifer Doudnaová, obě za „vývoj metody pro úpravu genomu“, konkrétně za rozvinutí příslušné metody úpravy genetické informace. Obě jsou známé jako představitelky CRISPR revoluce a jejich práce byla základním kamenem CRISPR editace genomu.

Udělení Nobelovy ceny je důležitým a pro celý svět vyslaným signálem, který by měl veřejnost zbavit obav z rizik produktů vytvořených biotechnologiemi. Spektrum těchto produktů upravených prostřednictvím CRISPR se totiž stále rozšiřuje.

Geneticky editované potraviny

Spektrum zahrnuje již i suroviny vnímané jako zdravé (některé druhy zeleniny a rajčata), tak pro výživu lidstva rozhodující (rýže odolná vůči suchu, ječmen vzdorující parazitům, citrusy odolávající nemocem), tak i technické (například len odolávající houbám šlechtěný v Rusku). Použití CRISPR má také potenciál detekovat COVID-19, což je aktuální právě v současné době.

CRISPR/Cas9 a potraviny

  • Nová šlechtitelská metoda využívá přelomové genové techniky CRISPR/Cas9 ke šlechtění rostlin – tzv. krisprování. 
  • Tato technika má potenciál měnit potraviny, zvyšovat jejich chuť, odolnost vůči chorobám a výtěžnost, a dokonce zvládat alergeny, jako je lepek.
  • Pracuje přitom pouze s vlastními nástroji přírody.
  • Vědci zkoumají potenciál metody například u kakaových bobů, banánů, vína, rajčat, rýže, kávy, melounů, kukuřice či pšenice ad.
  • Má potenciál také pro chovatelství.

Přesto mají podle rozhodnutí Evropského soudního dvora z poloviny roku 2018 spadat technologie genové editace, jako CRISPR/Cas9, pod takzvané „Nové techniky šlechtění“ (NBT), což je v rozporu s označováním a regulací GE v celém světě. Také proto hodlá přehodnotit přístup ke GE Velká Británie, což může být mimochodem jedna z výhod pro britské zemědělce po odchodu z EU.

Skutečně nepříznivé pro přírodu?

Jedním z argumentů proti využívání biotechnologií, především tedy proti GMO, byl negativní dopad na životní prostředí. Jak ale letos konstatovala v obsáhlém materiálu společnost PG Economics, jen rostlinné biotechnologie významně snížily emise skleníkových plynů v zemědělství tím, že pomohly zemědělcům osvojit si alternativní udržitelnější postupy, jako je například méně intenzivní zpracování půdy. To snižuje spalování fosilních paliv a také zadržuje více uhlíku v půdě.

Pokud by se GM plodiny nepěstovaly, tak by bylo podle PG Economics jen v roce 2018 vypuštěno do atmosféry dalších 23 miliard kg oxidu uhličitého, což je ekvivalent množství, které by vyprodukovaly 15,3 milionu automobilů.

poporodni_deprese

Od roku 1996 do roku 2018 pak použití biotechnologií snížilo aplikaci přípravků na ochranu rostlin o 776 milionů kg, což celosvětově představuje snížení o 8,6 %. Výsledkem je, že zemědělci, kteří pěstují GM plodiny, snížili díky upraveným agrotechnickým postupům negativní dopady ochrany plodin na životní prostředí o 19 %.

Dodat lze jen, že příznivé efekty z pěstování GE plodin by měly být minimálně stejné, ne-li vyšší.

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).