Jedním z malých pacientů, který zažil napojení na mimotělní oběh, je dnes skoro tříletý Kubík. Jeho porod byl komplikovaný, skončil akutní sekcí. Když se maminka Klára v hořovické porodnici probrala z narkózy, dozvěděla se, že její syn už je v sanitce, napojený na mimotělní oběh a vezou ho do Prahy do VFN. „Paní doktorka mi řekla, že ECMO je to jediné, co ho může zachránit,“ vzpomíná.
Co se dozvíte v článku
Za Kubíkem se Klára mohla vydat po třech dnech. Chlapec byl na přístroj napojený asi dva týdny. V nemocnici strávil asi měsíc a půl. „Dnes je úplně v pořádku, chodíme jen na kontroly na plicní, ale nemá žádné následky,“ říká mladá maminka.
Klíčové je začít terapii co nejdřív
Novorozenci, jako byl Kuba, tvoří naprostou většinu dětí, které je nutné na přístroj zajišťující mimotělní membránovou oxygenaci. ECMO tým VFN funguje už 15 let a za tu dobu pomohl 83 dětem do 28 dní věku (do tohoto věku odborníci hovoří o novorozencích). Přežilo 81 procent z nich, přitom průměr ve světě je 64 procent.
Klíčové pro přežití je co nejrychlejší zahájení ECMO terapie. Lékaři z pražské VFN patří k nejzkušenějším ve střední Evropě a jedněm z mála v Česku, kteří takovou péči zvládnou zajistit. Jsou to právě oni, kdo vyjíždí k malým pacientům, pokud je to potřeba.
„Transport novorozence s ECMO podporou je nutný v případě zhoršení stavu novorozence a nutnosti okamžitého zajištění intenzivní péče nejvyššího stupně, kdy již není možný jeho překlad do ECMO centra na konvenční terapii. Po příjezdu transportního ECMO týmu je na odesílajícím pracovišti novorozenec napojen na mimotělní oběh a s uvedenou podporou převezen na naše pracoviště ve VFN,“ popisuje doktor Václav Vobruba, zástupce vedoucího JIRP Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN (KPDPM).
Jak probíhá transport
Dle vzdálenosti tým volí buď pozemní transport sanitkou ve spolupráci se ZZS (dojezdová vzdálenost 200–250 km) nebo letecký transport prostřednictvím Armády ČR (dojezdová vzdálenost 250–400 km).
V obou případech je připraven až šestičlenný tým (dětský intenzivista, kardiochirurg, dětská sestra specialistka, 2 instrumentářky a perfuzionista) se speciálním inkubátorem vybaveným pumpou pro mimotělní oběh, ohřívačem a směšovačem plynů. Samozřejmostí je ventilátor pro umělou plicní ventilaci, monitor a několik infuzních pump. Výjezd týmu je v případě pozemního transportu do 60 minut po výzvě, v případě leteckého do 75 minut. Letecký transport ECMO týmu se poptává aktivací 24. základna dopravního letectva AČR, odlet je z letiště Kbely.
Napojení trvá jen pár desítek minut
Po příjezdu na místo jdou lékaři ECMO týmu velmi rychle na věc. Nejprve pacienta prohlédnou, zjistí, zda je pro něj terapie vhodná, nesmí například krvácet do mozku. Následně řezem na krku zavedou přes krkavici nasávací kanylu do srdce, tu napojí do přístroje, a následně druhou kanylu zavedou do aorty. Stroj je předplněný krví stejné skupiny, protože miminka mají krve málo, pokud by ji stroj nasál, zůstalo by srdce v podstatě na suchu. U dospělých se používají roztoky, dětskou krev by ale příliš naředily.
Při zapnutí přístroje se musí dát pozor na vzduchové bubliny, hrozí totiž plicní embolie. Rozjezd také musí být pomalý, aby vše správně fungovalo. Celková doba napojování dítěte na ECMO záleží na šikovnosti lékaře, většinou to ale stíhají do půl hodiny.
Po napojení na ECMO je malý pacient převezen do VFN, a to vždy sanitkou. I proto musí na místo vždy vyrazit sanitky dvě – jedna následně odváží pacienta, druhá chirurgický tým. Pokud jde o velkou vzdálenost a tým se dopraví letecky, vrací se zpět letadlem jen chirurgové. Dítě s přístrojem do letadla nemůže. I to by se ale mohlo brzy změnit.
15 let ECMO týmu
První dětský pacient byl na ECMO v Česku napojen 26. října 2010. Byla to holčička a podařilo se ji zachránit. „Ve chvíli napojení je u těchto pacientů téměř stoprocentní pravděpodobnost úmrtí, ECMO je to jediné, co je může zachránit,“ uvedl na tiskové konferenci Václav Vobruba.
V současnosti je ECMO u dětí díky technologickému pokroku bezpečnější a efektivnější než kdykoli dříve. „Používají se miniaturizovaná zařízení, která umožňují přesné řízení průtoků a antikoagulace i u novorozenců, a pokročilé monitorovací systémy pro sledování funkce okruhu i stavu pacienta. ECMO je indikováno především při těžkém respiračním nebo oběhovém selhání, které nereaguje na běžné konvenční metody v intenzivní péči,“ doplnil profesor Tomáš Grus, přednosta II. chirurgické kliniky – kardiovaskulární chirurgie 1. LF UK a VFN.
Které děti potřebují ECMO?
ECMO terapii potřebují děti s respiračním selháním, které se nedaří zvládnout umělou plicní ventilací nebo s oběhovým selháním, které se nedaří zvládnout pomocí léků. Jde nejčastěji o novorozence po vdechnutí zkalené plodové vody, se sepsí, přetrvávající plicní hypertenzí, dalším důvodem jsou genetické příčiny, ale ECMO mohou potřebovat i novorozenci s vrozenou brániční kýlou.
Z tohoto důvodu spolupracuje VFN již od zahájení novorozeneckého ECMO programu v roce 2010 s ÚPMD, kde se již prenatálně tyto novorozenci s vrozenou brániční kýlou sledují. Část z nich po narození vyžaduje právě ECMO podporu. Celkem již bylo napojeno na ECMO podporu 14 novorozenců s brániční kýlou.
ČLÁNKY DO MAILU