Hlavní navigace

Dlouhé směny škodí zdraví. Důležitá je délka, ale i řazení směn

Redakce

Práce na směny přináší výhody firmám, ale z různých důvodů ji vyhledávají i někteří zaměstnanci. Podle odborníků jsou zejména dvanáctihodinové směny rizikem pro zdraví. Nedávný průzkum také ukázal, že důležitá není jen délka směn – dvanáct, či osm hodin –, ale i jejich řazení před následným volnem.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Práce na směny u nás není výjimkou a firmy často preferují směny v délce dvanácti hodin namísto osmihodinových. Výrobní závody hledají způsob, jak optimalizovat svůj provoz a efektivně využít stroje i zaměstnance. Ve službách se přizpůsobují dlouhým otevíracím dobám a podobně. „Zaměstnavatelé si však mnohdy neuvědomují, že pokud budou brát při plánování směn ohled pouze na své zájmy, nemusí se jim to vyplatit,“ upozorňuje v tiskové zprávě společnost Déhora, která se zabývá správným plánováním směn.

Někdy jsou to i samotní zaměstnanci, kteří například kvůli méně častému dojíždění a delšímu volnu vyžadují dvanáctihodinové směny.

„Česká republika v práci na směny zaujímá mezi zeměmi EU jedno z předních míst, avšak oproti jiným evropským státům u nás stále přetrvává zastaralý a neefektivní dvanáctihodinový směnný provoz. Nejen takové pracovní nasazení, ale i nevhodný směnový model způsobuje u zaměstnanců narušení biorytmu, stres, nemoci a trvalou nespokojenost a společnosti se pak potýkají s vysokou fluktuací, zbytečnými náklady a sníženou produktivitou,“ říká Roman Urban ze společnosti Déhora.

Dvanáctihodinové směny jsou riziko pro zdraví

Delší směny nejsou z dlouhodobého hlediska výhodné pro zaměstnance ani pro zaměstnavatele. I když vidina dlouhého volna, které po dvanáctihodinových směnách následuje, může být lákavá, tyto směny výrazně narušují fyzické i psychické zdraví a rodinný život zaměstnanců. Lidé i firmy podceňují vliv dlouhých směn na zdravotní stav i výkonnost. Přitom nedostatek spánku a únava způsobené dvanáctihodinovými směnami mohou vést k chybám nebo úrazům a snižují kvalitu provedené práce.

„Práce na směny škodí zdraví. Měla by být jen tam, kde je to nezbytné,“ varuje v rozhovoru specialista na pracovní lékařství, profesor Milan Tuček.

Práce na směny a zdraví

  • Práce v nepravidelných směnách je od roku 2010 považována Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny v Lyonu (IARC, součást WHO) za pravděpodobný lidský karcinogen. Epidemiologické studie prokazují zvýšené riziko vzniku některých druhů rakoviny za těchto podmínek při dlouhodobé expozici, zejména rakoviny prsu (o více než 20 %).
  • Porušeny jsou biologické rytmy významných životních funkcí a produkce hormonů (například melatoninu).
  • Jde také o zvýšené riziko metabolických a kardiovaskulárních onemocnění, mimo jiné ze zvýšeného příjmu potravy a slazených nápojů.
  • Směnné či nepravidelné režimy jsou velkým rizikem pro osoby s některými, například záchvatovitými onemocněními (epilepsie, migrény) a neměly by být zaváděny v provozech, kde to není nezbytné (například proto, že je nedostatek pracovní síly).

Z rozhovoru s prof. Tučkem, více v článku.

Podle Déhory největším problémem, se kterým se pracovníci na dvanáctihodinových směnách potýkají, je nedostatek spánku a zvýšená únava. To negativně ovlivňuje jejich výkon, produktivitu i bezpečnost, a to nejen v práci, ale i doma.

Absence kvalitního spánku může mít za následek sníženou pozornost, zpomalené reakce a neuvážená rozhodování, která mohou mít v některých odvětvích fatální následky. Lidé pracující ve dvanáctihodinových provozech mohou být častěji podráždění, mít potíže s komunikací a trpět depresemi.

Důležité je i řazení směn

Důležitá není jen délka směn, ale i jejich řazení před následným volnem. Podle průzkumu, který pro společnost Déhora provedl IPSOS mezi 1049 zaměstnanci pracujícími ve směnném provozu, jsou u nás nejoblíbenější osmihodinové směny řazené 5 dní za sebou, ve kterých pracuje více než třetina (37 %) zaměstnanců.

 

Nejméně časté jsou pak osmihodinové směny jdoucí 3 dny za sebou, ve kterých pracují pouhá 3 % zaměstnanců. Přitom tělo se rychleji a lépe vypořádává s tzv. rychlou rotací, kdy se počet směn v řadě za sebou pohybuje podle namáhavosti práce v rozsahu dvě až čtyři směny. Takové střídání pomáhá předcházet hromadění nedostatku spánku během nočních a ranních směn.

Naopak pět nebo více stejných směn v řadě vede k vysokému pracovnímu vytížení, únavě a zvyšuje riziko zdravotních potíží.

Výsledky průzkumu tak ukazují, že plánování směn zaměstnanců v tuzemských firmách není zrovna ideální a zaměstnavatelé, ale i sami zaměstnanci, vliv špatně nastavených směn na zdraví i produktivitu moc neřeší.

Přitom délky směn, jejich druh i řazení za sebou, mají nezanedbatelný vliv na úrazovost i zmetkovost, zvláště pak u nočních směn. Je prokázáno, že riziko poranění je v průměru o 6 % vyšší při druhé noční směně, o 17 % při třetí noční směně a při čtvrté je to už o 36 %.

Osmihodinové, nebo dvanáctihodinové směny?

Podle odborníků ze společnosti Déhora nelze jednoznačně a obecně určit, jaká délka směny je výhodnější. Vždy záleží na druhu činnosti, kterou se daná společnost zabývá, i na individuálních potřebách zaměstnanců. Při plánování směn by měl ale zaměstnavatel vždy zvážit, zda svým rozhodnutím neohrozí jejich zdraví a bezpečnost, a v případě dvanáctihodinových směn minimalizovat negativní dopad.

V konečném důsledku by měly být směny v souladu s celkovými provozními a pracovními cíli společnosti. Například pokud se jedná o fyzicky náročnou práci, kde je nutná kvůli bezpečnosti zvýšená pozornost, jsou ideální osmihodinové směny. Pro mladší zaměstnance v nenáročném provozu, kteří preferují prodloužené volné víkendy, mohou být dvanáctihodinové směny lákavou motivací, ale i oni by měli myslet na své zdraví.

„Benevolence schvalujících úřadů v hodnocení rizik zaměstnavateli může být značná. Velké jsou rezervy v hodnocení zdravotních rizik například v agenturním zaměstnávání. Ani OSVČ si často neuvědomují rizika a pracují za podmínek, kdy si závažně poškodí zdraví,“ říká prof. Tuček.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).