Dieta při nadýmání a bolesti břicha: pozitiva i negativa FODMAP se přeceňují

Nadýmání, ale i bolesti břicha a obecně střevní potíže často souvisí s takzvaným syndromem dráždivého tračníku (IBS). A právě dieta FODMAP má ambici těmto projevům zabránit správným výběrem stravy, která by měla obsahovat méně některých druhů sacharidů a omezení zdrojů lepku.

Principem je se uvedeným skupinám potravin vyhýbat. Ale vzhledem k tomu, o jaké skupiny potravin jde, je v tomto případě velmi žádoucí, ba z celé řady důvodů nezbytné, konzultovat zamýšlené změny ve svém stravování s lékařem.

Dieta vyřazuje i zdravé a potřebné potraviny

V praxi je přitom nutné vyřadit (alespoň dočasně) z konzumace mnohé suroviny a potraviny, které jsou obecně považovány za pro člověka prospěšné a zdravé.

Do FODMAP totiž patří řada druhů u nás hojně konzumovaného a doporučovaného ovoce (například jablka, ale také borůvky, meruňky, švestky nebo třešně), zeleniny (zelí, květák, česnek, cibule nebo brokolice), mléčných výrobků (jogurty, zakysaná smetana nebo dokonce syrovátkové proteiny), luštěniny (čočka, fazole, cizrna), obilovin a pšeničných výrobků (chléb a pečivo) a sladidel s vysokým obsahem fruktózy včetně medu.

I proto není snadné takovou dietu dodržovat, neboť spektrum pravidelně a často používaných potravin výrazně redukuje.

Ze zmiňovaného poměrně širokého výčtu potravin, které bychom si měli při FODMAP dietě dopřávat jen velmi střídmě (většina webových stránek pracuje dokonce s pojmem „vynechat“), navíc vyplývá, že přijmout doporučované změny v jídelníčku je věc naprosto individuální, a není tak zcela zřejmé, jaké typy potravin je třeba skutečně konzumovat minimálně.

Vzhledem k tomu, že jde skutečně o jinak spíše preferované a do zdravého životního stylu spadající potraviny, se tak nabízí otázka, zdali negativa plynoucí z dodržování FODMAP diety nakonec nepřevažují před zdravotními přínosy jmenovaných potravin.

Studie: Účinky diety nejsou tak velké, jak se dříve myslelo

To do jisté míry potvrzuje i nová studie z Chalmers University of Technology a Uppsala University z konce loňského roku, která neprokazuje vztah mezi vysokým příjmem lepku a zvýšenými příznaky IBS. Vědci zjistili, že určitý typ sacharidů zvaný FODMAP sice může zhoršit střevní problémy, ale celkové výsledky naznačují, že mají také menší vliv, než se dříve myslelo.

„IBS je velmi komplexní onemocnění zahrnující mnoho faktorů, ale naše výsledky naznačují, že účinky specifických diet nejsou tak velké, jak se dříve myslelo,“ konstatovala přitom Elise Nordinová, doktorandka Food Science v Chalmers a hlavní autorka vědeckého článku publikovaného v American Journal of Clinical Nutrition.

Své závěry přitom vědci švédských univerzit popsali na základě výzkumu, který sledoval projevy IBS prostřednictvím konzumace rýžových pudinků s různým složením a působení placebo efektu.

FODMAP dieta není pro každého, může pomoci i uškodit

Stejně jako u redukčních diet tak velmi pravděpodobně ani u zdravotních diet (mezi které právě patří FODMAP dieta) neplatí, že jsou univerzálně využitelné pro každého. A neplatí ani to, že tak lze u každého odstranit některé zdravotní potíže.

I když je tedy FODMAP dieta u nás stále častěji doporučována a také využívána (kdo by se nechtěl zbavit nepříjemné plynatosti), neměli by od ní lidé (alespoň ne všichni) očekávat zázraky a všespasitelná řešení.

A navíc platí, že struktura stravy za všechno nemůže – důležitý je i celkový životní styl včetně dostatku či nedostatku pohybu, na což se v dnešní „kancelářské době“ často zapomíná.