Hlavní navigace

Farmářské trhy v obchoďáku neuznáváme, říká nová asociace

24. 9. 2012

Sdílet

 Autor: www.farmarsketrziste.cz
Nová Asociace farmářských trhů nastoluje nekompromisní pravidla. Výrazně například omezuje zahraniční nebo nepotravinářské zboží na trzích, minimální počet stánků i místo konání trhu.

Posílit věrohodnost farmářských trhů v ČR je hlavním cílem nově založené Asociace farmářských trhů ČR (AFT), která se poprvé představila veřejnosti v pátek 21. září, v den farmářských trhů na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad. „Chceme, aby se farmářské trhy staly rovnocennou variantou nakupování, aby na nich byl dostupný kompletní potravinářský sortiment,“ vysvětlují zakladatelé, zkušení pořadatelé úspěšných farmářských trhů. „Trhy nemají být jen dalším způsobem, jak nalákat zákazníky do obchodních center.“

Zakládající členové Asociace, kterými jsou občanské sdružení Archetyp (organizátor pražských trhů Náplavka a Jiřák), Envic (organizátor trhů v Plzni) a Trhni se (organizátor trhů v Roudnici nad Labem), chtějí cíleně prověřovat farmáře dodávající na trhy své produkty a prodejce těchto produktů. Spotřebitel nakupující na trzích AFT by tak měl mít stoprocentní záruku, že nakupuje výrobky skutečně tuzemského původu pocházející od konkrétních farmářů. Vylučují se tak praktiky, které bohužel již zasáhly i do některých farmářských trhů, totiž že se jako farmářské výrobky prodávají výrobky nakoupené v různých velkoskladech či v maloobchodních sítích s cílem využít zájmu spotřebitelů o nákupy na farmářských trzích a na tomto zájmu vydělat, aniž by ovšem spotřebitel získal zboží, které od prodejců na farmářských trzích očekává.

Zakládající členové Asociace farmářských trhů:

K tématu: Jak zamezit přístup podvodníků na farmářské trhy?

Farmářské trhy mají nabízet hlavně potraviny

Založení AFT a především cíle této organizace tak představují v dosavadním vývoji farmářských trhů vyšší, garantovanou kvalitu, což je zcela žádoucí. Ne každý ví, že celá řada tržnic v ČR, a jsou jich téměř dvě stovky, nejsou registrované jako prodejní místa u orgánů bdících nad kvalitou potravin, což v praxi znamená, že prodávané výrobky stojí mimo dosah oficiálních kontrol. Poměrně běžnou praxí je také stav, kdy se na farmářských trzích prodává zboží, které nemá se zemědělstvím a potravinářstvím nic společného, jako jsou různé šperky, textil a podobně. Ze zjištění dozorových orgánů také vyplývá, že mnohé produkty nabízené na farmářských trzích nesplňují základní zásady bezpečnosti potravin či jejich označování. To vše může dosud slibně se rozvíjející alternativu k nákupům v maloobchodních centrech v očích spotřebitele degradovat, což by ale byla velká škoda.

Přečtěte si rozhovor: Na farmářském trhu chtěli prodávat i titanové pánve

I proto bylo jedním z iniciátorů založení AFT i ministerstvo zemědělství, které alternativní způsoby prodeje potravin zejména od menších výrobců podporuje i finančně. Finanční podporu má přislíbenu i AFT, která slibuje svým členům celou škálu organizačních činností, především ale certifikaci jednotlivých farem a prodejců. Takto zevrubně „prověřených“ výrobců je v současné době čtrnáct, další by ale měli poměrně rychle přibývat. Zájemci o nákup na farmářských tržištích si budou moci jednotlivé producenty dohledat na webových stránkách trhu.

Prověřené prodejce pozná návštěvník trhů i při prodeji, a to podle cedulky, kde bude mimo jiné uvedeno:

  • identifikační číslo prodejce dle živnostenského zákona
  • jméno a příjmení a firma prodejce
  • adresa dle sídla působení (podnikání), kraj a oblast
  • hlavní sortiment
  • případná ocenění jeho výrobků
  • mapka ČR, kde je vyznačeno místo, kde je výroba soustředěna
  • zda je dotyčný prodejce výrobce (pěstitel, chovatel apod.) anebo autorizovaný prodejce
  • 4 kružnice, které slouží pro umístění razítka „Dobrý farmář/dobrý výrobce“, samolepky BIO, je-li část zboží v certifikované BIO kvalitě, samolepky SISPO, je-li ovoce pěstováno v systému SISPO (více na www.sispo.cz), samolepky IPZ, je-li zelenina pěstována v systému IPZ (více na www.zelinarska-unie.cz)

Samotní členové AFT budou muset dodržovat mnohem přísnější pravidla, než tomu bylo dosud na farmářských tržištích zvykem. Pro spotřebitele je přitom podstatné, že podle standardů AFT musí být na trhu prodáváno alespoň 50 % produktů pocházejících z kraje, kde se trhy konají (kromě Prahy, kde to není reálné), podíl zahraničních potravin nesmí přesáhnout 10 procent a navíc musí jít o takové výrobky, které nemají alternativu v tuzemské produkci, jako například olivy. Stejně tak hranici 10 procent nesmí na trzích AFT přesáhnout podíl nepotravinářského zboží a vždy musí jít o nabídku, která přímo souvisí s prodejem a zpracováním potravin, přípustné jsou tedy kupříkladu vařečky ap.

Ke stažení: PRŮVODCE HOVĚZÍM MASEM aneb Překvapte svého řezníka!

Standardy Asociace farmářských trhů České republiky (AFT)

Farmářské trhy (dále jen FT), jejichž organizátoři jsou členy Asociace farmářských trhů České republiky (dále jen AFT), jsou místem prodeje kvalitních tuzemských potravin majících původ v malých a středních zemědělských podnicích (farmách) a zpracovnách (pekárny, uzenářství…). Předmětem prodeje na FT může být pouze zboží, které tématicky odpovídá charakteru FT a vychází z české tradice, a to zejména z tradice pěstování plodin, chovu hospodářských zvířat a výroby potravinářských produktů.

Prodávané potraviny by měly být: originální, poctivě zpracované bez zbytečných dochucovadel a konzervantů a barviv nepřírodního původu, vyrobené s respektem k základním surovinám, potraviny masného původu by měly být vyrobeny přednostně z „českého“ (Česká republika) masa, stejně tak by měly být zpracované potraviny vyrobeny převážně z tuzemských surovin.

Hlavní podmínky farmářského trhu pořádaného členem AFT:

  • Zboží pochází od farmáře nebo výrobce, který garantuje jeho původ z vlastních zdrojů a je schopen ho prokázat.
  • Podíl potravin z (celkového) prodávaného zboží musí být alespoň 90 %.
  • I nepotravinářské zboží musí přímo souviset s potravinami, přípravou jídla ap.
  • Provozovatel trhu preferuje prodejce, kteří prodávají zboží z regionu. Podíl potravin regionálního původu (kraj ČR) musí být alespoň 50 % (s výjimkou Prahy).
  • Podíl tuzemských potravin musí tvořit alespoň 90 %. Přípustné zahraniční potraviny jsou pouze potraviny vysoké kvality a takové, jejichž ekvivalent nelze najít na českém trhu (např. olivový olej z malé řecké farmy apod.).
  • Trhy nesmí být v prostorách nákupních center, ani na jejich parkovištích či jiných prostorách v bezprostřední blízkosti.
  • Trh musí být tvořen alespoň deseti prodejními místy s potravinářským zbožím a je pořádán minimálně 1 x měsíčně. 

Podmínky podrobněji:

Organizace farmářského trhu

  • Farmářský trh je především potravinovým trhem. Jiné než potravinové zboží (dále jen „nepotraviny“) na FT nesmí tvořit více než 10 % celkového počtu prodejních míst na FT. Jako nepotraviny se připouští takové zboží, které s potravinami přímo souvisejí, jako např. proutěné košíky, dřevěné vařečky apod. Člen AFT je však jednoznačně povinen preferovat potraviny i nepotraviny tuzemského původu.
  • FT pořádaný členem AFT je viditelně označen logem asociace a nakupující jsou o členství pořadatele v asociaci informováni (trh, internetové stránky trhu, informační a propagační materiály trhu…)
  • FT má dotčenými orgány státní správy schválený tržní řád. FT je pořádán na dobře dopravně dosažitelném místě nejen automobilem, ale i pěšky, MHD či na kole.
  • Je nepřípustné, aby člen AFT organizoval FT v prostorách nákupních center (vztahuje se i na parkoviště či jiné prostory v bezprostřední blízkosti nákupních center).
  • FT musí být tvořen alespoň 10 prodejními místy s potravinářským zbožím a je pořádán alespoň 1 x měsíčně.
  • Prodejci jsou organizátorem FT řádně prověřeni a mají všechny potřebné doklady nutné k prodeji potravin.
  • Prodejci respektují všechny platné právní předpisy související s prodejem potravin na FT.
  • Každý stánek nebo prodejní místo je čitelně označeno jménem a příjmením prodejce nebo názvem podniku, adresou sídla, IČ, stručnou informací o prodávaném zboží a jeho lokalizaci.
  • FT jsou organizovány nejen jako místo prodeje potravin, ale měly by být i příjemným místem setkávání a rozvíjení sociálních vazeb.

Čtěte dále: Supermarkety musí na farmářské trhy reagovat, věří Hanka Michopulu

Charakter potravin prodávaných na farmářském trhu

  • Prodávané zboží na FT pochází od farmáře nebo výrobce potravin (dále jen „producent“), který garantuje původ prodávaného zboží z vlastních zdrojů a je schopen tento původ při prodeji prokázat.
  • V případě, že producent neprodává zboží osobně, může být zastupován prodejcem s písemným pověřením producenta, který musí mít příslušné dokumenty o původu prodávaného zboží, které mu poskytl producent.
  • Podíl potravin z (celkového) prodávaného zboží musí být na farmářském trhu AFT alespoň 90 %.
  • Provozovatel farmářského trhu preferuje zejména prodejce, kteří prodávají zboží z daného regionu.
  • Podíl potravin regionálního původu (kraj ČR) musí být alespoň 50 % (s výjimkou hl. města Prahy).
  • Podíl tuzemských potravin musí tvořit alespoň 90 % a přípustné zahraniční potraviny jsou pouze potraviny vysoké kvality a takové, jejichž ekvivalent nelze najít na českém trhu (např. olivový olej z malé řecké farmy apod.).
  • Pokud je na trhu současně prodáváno zboží zahraničního původu, musí být tato prodejní místa viditelně označena a tento prodej musí být logicky odůvodnitelný (občerstvovací stánky, káva, čaj…).
  • V případě prodeje například kávy, čaje, čokolády ve stáncích sloužících k občerstvení nakupujících by tyto měly být vysoké kvality a ve standardu BIO či Fair Trade.

Připravili jsme pro vás:

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).