Mentální bulimie je duševní onemocnění, které patří do skupiny poruch příjmu potravy. Nejčastěji postihuje dospívající dívky ve věku 13–18 let. Vyznačuje se záchvatovitým přejídáním, po kterém se dostaví velké výčitky. Pacient následně vyvolá zvracení, aby ulevil svědomí a strachu z přibírání, případně užije projímadla. Bulimie zanechává šrámy na těle i na duši. Její léčba bývá velmi náročná.
Co je to bulimie?
Bulimie, přesněji řečeno mentální bulimie nebo odborně bulimia nervosa, spadá do skupiny tzv. poruch příjmu potravy, kam patří také známější anorexie. Jedná se o mentální poruchu, která způsobí, že pacient s touto poruchou trpí patologickým strachem z tloušťky a vnímá své tělo zkresleně.
Pro bulimii jsou charakteristické záchvaty přejídání, kdy nemocný během velice krátké doby zkonzumuje obrovské množství jídla. Případně se nemusí jednat o nijak závratné množství jídla, ale pacientovi, který se snaží hladovět, připadá, že i tak selhal.
Poté se dostaví ohromné výčitky svědomí. Přejídání se nemocný snaží „odčinit“ tím, že se snědené potravy zbaví. Buď vyvolá dávicí reflex (strčí si prst do krku) a potravu vyzvrátí, nebo si vezme laxativum (projímadlo), diuretikum (odvodňovací lék) či se uchýlí k vyčerpávajícímu cvičení. Některé bulimičky volí několik variant naráz.
Mentální bulimie postihuje jako většina poruch příjmu potravy obvykle ženskou část populace. Nejčastěji se týká dívek ve věku 13–18 let. To ovšem neznamená, že by se bulimie nemohla objevit také u chlapců. S touto nemocí se pak nejčastěji potýkají lidé pracující v odvětví, kde jsou kladeny vysoké nároky na jejich vzhled i na ně samotné.
Příčiny bulimie a rizikové faktory
Přesné příčiny, které vedou ke vzniku bulimie, nejsou (obdobně jako u jiných poruch příjmu potravy) striktně definovány. Většinou jde o souhru několika faktorů a ne všechny z nich lze ovlivnit:
- genetické předpoklady – častěji trpí bulimií dívky, jejichž matky nebo sestry měly poruchu příjmu potravy,
- vliv serotoninu a dalších neurotransmiterů – tyto látky starající se o přenos vzruchů v mozku regulují mimo jiné i příjem potravy,
- nízké sebevědomí a podhodnocení – pacienti si nevěří a kladou na sebe vysoké nároky, které nedokážou splnit,
- konfliktní rodinné prostředí (rodiče žijící odděleně, týrání, sexuální zneužívání) – nemocí častěji trpí děti pocházející z disharmonického prostředí.
Vliv sociálních sítí, médií a prostředí na rozvoj poruch příjmu potravy je diskutabilní. Zejména mladá děvčata pociťují v průběhu dospívání velice silný tlak a snaží se naplnit vysoká očekávání svého okolí, k čemuž se přidržuje i posedlost po štíhlosti. Za rizikové faktory bulimie se považuje:
- opakované držení diet – člověk je potěšen výsledky diety, dojde až k hladovění, poté nastoupí záchvaty přejídání,
- puberta – zejména dívky se obtížně vyrovnávají s fyzickými změnami s nástupem puberty,
- životní změny provázené stresem – zlomem může být rozchod, ztráta zaměstnání, stěhování, smrt blízkého či jiný traumatický zážitek,
- povolání, při kterém jsou na člověka a jeho vzhled kladeny extrémní nároky – bulimií jsou nejvíce ohroženi gymnasté, krasobruslaři, tanečníci, herci, zpěváci či modelky.
Jaké má bulimie příznaky?
Jak se projevuje bulimie? Tato nemoc charakteristicky probíhá v cyklech. Ataky záchvatovitého přejídání se střídají s obdobími „očisty“. Pacient mívá tyto záchvaty minimálně 2krát týdně. Trpí pak naprosto nekontrolovatelnou touhou po jídle. Když se blíží záchvat, popadne ho doslova vlčí hlad a sní cokoliv, co je k dispozici. Bochník chleba, šišku salámu nebo třeba instantní zavářku do polévky. V tomto stavu je navíc člověk schopen sníst obrovská kvanta jídla.
Po záchvatu se následně dostaví silná bolest břicha, křeče a výčitky svědomí. Nemocný si chce ulevit a „očistit se“, aby po jídle nepřibral. Někteří pacienti se ke zvracení a jiným formám „očisty“ uchylují i po snědení několika mála soust jídla. Většinou volí zvracení nebo užívají laxativa v kombinaci s diuretiky. Další formy kompenzace záchvatů představuje hladovění, extrémní cvičení nebo běhání.
Mezi další příznaky bulimie patří:
- deprese a úzkosti – nemocný je posedlý svým vzhledem, klade na sebe extrémní nároky, trpí pocity méněcennosti, má o sobě velice nízké mínění,
- poškození chrupu, bolesti v krku, nateklé slinné žlázy – jde o důsledky častého zvracení, někdy také začnou padat zuby,
- únava, suchá pokožka, odřeniny a mozoly na kůži – jde o důsledky celkové dehydratace, zvracením pacient ztrácí hodně tekutin,
- bolesti břicha, nadýmání,
- nepravidelný srdeční rytmus,
- poruchy menstruačního cyklu u žen – menstruace je nepravidelná (nebo není vůbec).
Pacienti s mentální bulimií mívají paradoxně vcelku normální štíhlou postavu, občas i mírnou nadváhu. Proto jejich okolí nemusí vůbec tušit, že trpí poruchou příjmu potravy. Většinou vypozorují, že se něco děje, na základě projevů a změn v chování nemocného:
- tvrdí, že nemá hlad,
- odmítá jíst s rodinou,
- po jídle nebo i během něj odchází na toaletu,
- provází ho prudké změny nálad,
- má problémy se soustředit,
- objevují se problémy ve škole či v pracovním životě,
- ztrácí zájem o dosavadní koníčky a věnuje se výhradně aktivitám, které souvisí s hubnutím (cvičení, sport, studium diet).
Léčba bulimie
Jak se zbavit bulimie? Protože se pacienti za své problémy s přejídáním a zvracením stydí, je léčba bulimie velice obtížná. Většinou si o pomoc řeknou až ve chvíli, kdy nemoc dojde do pokročilého stádia. Pacienti v akutním stavu mají rozvrácené vnitřní prostředí (nerovnováhu minerálů a pH) a vyžadují hospitalizaci, při které jsou jim aplikovány infuzní roztoky.
Farmakologická léčba sestává z podávání antidepresiv, antiepileptik a léků, které potlačují zvracení. Nejdůležitější součástí léčby je ovšem psychoterapie. Ta bývá zaměřena na změnu vztahu pacienta k vlastnímu tělu, změnu stravovacích návyků a změnu životního stylu a pohledu na život.
Protože je pro postižené nesmírně důležitá podpora rodiny a okolí, jeví se jako vysoce účinná skupinová a rodinná terapie.
Prevence bulimie
Pokud člověk cítí, že by u něj mohlo dojít k rozvoji bulimie nebo jiné poruchy příjmu potravy, měl by se zaměřit na svůj vztah k jídlu a případně vyhledat odbornou psychiatrickou pomoc. U dětí je pak nesmírně důležité, aby jim rodiče vštípili správné stravovací návyky:
- nedávat sladkosti za odměnu (dítě si pak jídlo asociuje s pozitivními pocity),
- nenutit ho jíst rychle,
- nenutit dítě dojídat jídla na talíři, i když už je syté.
Má bulimie následky?
Bulimie je vážná nemoc, která zanechá šrámy jak na lidském těle, tak i na psychice. Mezi následky bulimie patří celá řada vážných až život ohrožujících problémů:
- smrt – nejvážnější komplikace u akutního stádia onemocnění, nejčastěji nastává v důsledku selhání srdce, sebevraždy či prasknutí žaludku,
- potíže s chrupem a ústní dutinou – kazivost a vypadávání zubů, otok slinných žláz,
- vředy a jizvy na sliznici trávicí soustavy, protrhnutí jícnu – na sliznici vznikají záněty v důsledku dráždění žaludečními šťávami,
- problémy s otěhotněním – ženy nemají menstruaci nebo mají sníženou plodnost,
- vznik otoků – při zneužívání diuretik,
- závislost na laxativech – bulimici se stávají na laxativech závislí a nevyprázdní se bez nich, střevní mikroflóra je vážně narušená,
- prohloubení psychických problémů – bulimičtí pacienti se často uchylují k užívání drog a alkoholu, trpí sebepoškozováním, páchají častěji sebevraždy.
Zdroje: webmd.com, healthline.com, hopkinsmedicine.org, nimh.nih.gov, nzip.cz
