Mentální anorexie

Mentální anorexie, zkráceně anorexie, je duševní onemocnění charakterizované neustálou touhou hubnout. Patří do skupiny poruch příjmu potravy (PPP) a postihuje nejčastěji dívky ve věku 14–18 let. Vědomé odmítání potravy a zkreslené vnímání vlastního těla přitom mívá na tělesné i duševní zdraví zničující vliv. Pokud se anorexie nezačne včas řešit, může skončit i smrtí.

Co je mentální anorexie?

Mentální anorexie, odborně nazývaná anorexia nervosa, je psychiatrické onemocnění projevující se neustálou touhou po hubnutí. Spolu s bulimií a psychogenním přejídáním patří mezi tzv. poruchy příjmu potravy (PPP). Pacienti s anorexií odmítají potravu, trpí zkresleným vnímáním vlastního těla a veškeré jejich myšlenky i konání se točí paradoxně jen kolem jídla.

Někteří se snaží svou tělesnou hmotnost snižovat hladověním nebo extrémním cvičením, jiní tyto metody kombinují ještě se zvracením a užíváním laxativ nebo diuretik. Problém spočívá v tom, že když se nemoc rozvine naplno, pacient prakticky nemá šanci se ovládnout a poradit si s onemocněním sám. Své tělo neustále vnímá jakonedokonalé a ošklivé.

V extrémních případech jsou pacienti s anorexií vyhublí doslova na kost, a i tak si stále připadají tlustí a touží ještě více zhubnout. U jiných lidí jsou schopní objektivně vnímat tělesné proporce a rozměry, ale na své vlastní tělo mají naprosto zkreslený pohled.

Mentální anorexie postihuje nejčastěji ženskou část populace, a to obvykle v období dospívání. Za nejohroženější skupinu jsou považovány dívky ve věku 14–18 let. Toto onemocnění se ovšem nevyhýbá ani chlapcům.

Anorexie a bulimie: základní rozdíly

Kromě anorexie je velmi rozšířenou poruchou příjmu potravy mentální bulimie. Při ní pacienti drží drastické diety, ale nevydrží s hladověním tak dlouho jako anorektici. Po určité době hladovění je ovládne vlčí hlad následovaný záchvatem přejídání. Nemocný cítí po záchvatu velké výčitky svědomí, a proto chce veškeré jídlo vyzvrátit. Takto se neustále točí v začarovaném kruhu a po určité době zvrací i několikrát denně.

Bulimici kromě zvracení často užívají laxativa a přípravky na odvodnění. U mentální bulimie nemusí na rozdíl od anorexie docházet k extrémnímu úbytku váhy. Není ovšem žádnou vzácností, že jedna nemoc přejde postupně v druhou, nebo že se u pacienta střídají.

Příčiny anorexie

Mentální anorexie se nejčastěji rozvíjí jako reakce na nějakou traumatickou životní událost. Nemocní se tímto způsobem snaží vyrovnat s něčím, co ovlivnilo jejich život a co nemohou změnit. Může jít například o rozvod rodičů, úmrtí v rodině nebo třeba přestěhování.

Pacienti najednou zjistí, že nad něčím ve svém životě mohou mít absolutní kontrolu – a tím je jídlo. Čím je jejich tělo hubenější, tím si pak připadají hodnotnější a lepší. Ke vzniku anorexie může ovšem přispět celá řada dalších faktorů:

• biologické faktory – zvýšené riziko onemocnění mají ženy, jejichž matky nebo sestry trpěly PPP, genetická souvislost byla potvrzena i u dvojčat,
• psychologické faktory – anorexií trpí častěji osoby s nízkým sebevědomím, psychickými problémy a sklony k perfekcionismu,
• sociálně-kulturní faktory – mladá děvčata mohou cítit ohromný tlak ze strany společnosti na dokonalost a štíhlost, mají pak pocit, že štíhlost je jedinou cestou k úspěchu a štěstí.

Jaké má anorexie příznaky?

Anorexie je zákeřná v tom, že se rozvíjí plíživě. Pacienti se navíc snaží své problémy před okolím skrývat a maskovat různými technikami. Nosí volné pytlovité oblečení, aby nebyly vidět jejich vyčnívající kosti, vymlouvají se, pokud mají jíst s ostatními, a tvrdí, že nemají hlad.

Proto je nesmírně obtížné zahájit včas léčbu. Málokdo je natolik silný, aby si řekl sám o pomoc, takže anorexie musí často dojít do extrému, aby rodina či blízké okolí zpozorovalo, že se s jejich milovaným děje něco hodně špatného.

Anorexie se u pacientů projevuje několika směry. Zásadním fyzickým příznakem mentální anorexie je extrémní a rychlý úbytek na váze. Aby mohla být nemoc diagnostikována podle platných kritérií, uvádí se, že musí mít pacient váhu nižší o 15 %, než je normální pro daný věk a výšku. Pokud bychom se chtěli orientovat podle BMI (Body Mass Index), jde o hodnoty pod 17,5.

Extrémní ztráta hmotnosti a naprostý nedostatek živin se postupně promítá do dalších fyzických problémů, které jsou pro anorexii typické:

• špatná kvalita vlasů,
• lámání nehtů,
• suchá šupinatá pleť nažloutlé barvy,
• zvýšená kazivost zubů,
• zápach z úst,
• temné kruhy pod očima,
• anémie (nedostatek červených krvinek),
• únava a časté závratě,
• jemné ochlupení na obličeji, končetinách a zádech,
• bušení srdce, arytmie, nízký krevní tlak,
• pocity zimy,
• zácpa a bolesti břicha,
• vyšší náchylnost ke zlomeninám.

Ženy trpící anorexií mají často problémy s menstruací, která je buď nepravidelná, nebo úplně vymizí. Pokud se anorexie začne rozvíjet u malých dětí, které ještě neprošly pubertou, může dojít k jejímu opoždění nebo zastavení vývoje.

Jak již bylo zmíněno, anorexie je duševní onemocnění. Okolí pacienta by proto mělo zbystřit, pokud se začne chovat podivně. Mezi varovné signály patří:

• odmítání konzumace jídla ve společnosti ostatních lidí,
• nimrání se jídle a pitvání jednotlivých kousků,
• studování složení jídla a počítání kalorií,
• popírání hladu,
• časté a velice vysilující cvičení,
• časté vážení na váze a kontrolování tělesných proporcí,
• obsedantní dodržování určitých rituálů spojených s jídlem (krájení na malé kousky, pití velkého množství vody před jídlem, nadměrné žvýkání),
• prudké změny nálad,
• deprese a sebevražedné sklony,
• problémy se soustředěním,
• ztráta libida (v některých případech naopak promiskuita).

Pacienti s anorexií jdou ve svém konání často i do takových extrémů, které by zdravého člověka vůbec nenapadly. Někteří například polykají vatu namočenou do džusu, aby alespoň trochu utišili pocit hladu. Jiní neustále poklepávají končetinami, aby spálili více kalorií. Jsou známé i případy, kdy si pacienti nečistí zuby, protože mají strach z kalorií v zubní pastě.

Anorektičky a anorektici bývají paradoxně výborní kuchaři. Neustále se pohybují v kuchyni a rádi vaří pro své blízké a přátele lahodné pokrmy. Pokud ale dojde na to, že by měli sami své výtvory ochutnat, vymlouvají se na to, že už jedli nebo nemají hlad.

Anorexie u dětí

Mentální anorexie se bohužel může objevit i u velice malých dětí. U nich se rozvíjí jako důsledek emočních poruch. Tento typ anorexie se pak nazývá infantilní mentální anorexie. Dítě si stěžuje, že ho bolí bříško a je mu po jídle špatně, nebo tvrdí, že nemá hlad. Nedělá to ale proto, že by chtělo hubnout. Snaží se tímto způsobem vyrovnat například s napjatou atmosférou, která panuje mezi rodiči, nebo s kolektivem ve školce.

Anorexie u mužů

Poruchy příjmu potravy se nevyhýbají ani dospívajícím chlapcům a mladým mužům, ačkoliv tvoří poměrně malé procento z celkového počtu nemocných. Příznaky anorexie u mužů jsou stejné jako u žen. Onemocnění u nich obvykle začíná extrémním sportováním, zatímco drastické diety a hladovění se přidržují až později.

Léčba anorexie

Anorexie se dá léčit různými způsoby. Vždy záleží na tom, do jaké fáze se onemocnění rozvinulo. Lehčí případy se dají řešit ambulantně, těžší už vyžadují hospitalizaci. Nejvážnější případy anorexie mohou balancovat na pomezí života a smrti. Průměrná mortalita se u takto vážných případů pohybuje mezi 5–15 %. Míra úmrtnosti je přitom u mentální anorexie vůbec nejvyšší v rámci psychiatrických onemocnění.

Dlouhotrvající extrémní hladovění a další opatření vedou k tomu, že má člověk naprosto rozvrácené vnitřní prostředí a jeho organismus je strašně vyčerpaný. V první fázi se proto lékaři u pacienta hospitalizovaného na jednotce intenzivní péče zaměří na to, aby ho stabilizovali, a okamžitě zvýší jeho energetický příjem prostřednictvím nitrožilní výživy.

Poté se vypracuje stravovací plán, podle kterého se musí pacient stravovat, aby začal přibývat na váze. Tato fáze léčby je pro pacienty a lékaře nesmírně náročná, protože se pacienti bojí přibírání a často nechtějí spolupracovat.

Při hospitalizaci i ambulantní léčbě je proto nesmírně důležitým prvkem psychologická pomoc. Jejím cílem je změnit pacientovo vnímání vlastního těla, změnit jeho vztah k jídlu a pomoct mu osvojit si zdravé stravovací návyky.

Jelikož je léčba mentální anorexie běh na dlouhou trať, v tomto období je nesmírně důležitá také podpora rodiny. Pacientův stav se často výrazně zlepší i tím, že dojde k odstranění konfliktních a stresujících faktorů z jeho okolí. Nemocní navíc často trpí depresemi a úzkostmi, proto se v rámci pomocné terapie předepisují i antidepresiva a neuroleptika.

Jaké může mít anorexie následky?

Mentální anorexie je velice vážné onemocnění, které provází mnoho komplikací. Vážné případy bohužel často končí i smrtí. Ta může nastat naprosto nečekaně a rychle. Vyhladovělý organismus s rozvrácenou homeostázou je totiž nesmírně křehký a citlivý. Mezi časté důsledky anorexie patří:

• poruchy srdeční činnosti (nejčastější důvod náhlého úmrtí),
• vážné poruchy ledvin a plic,
• snadný vznik zlomenin,
• poruchy plodnosti.

Kromě komplikací spojených s fyzickým zdravím je potřeba zmínit i dopady na duševní stav. Anorektičky se velice často potýkají s úzkostmi a těžkými depresemi. Mnohé bohužel propadnou toxikománii nebo trpí sebevražednými sklony.

Zdroje: fnbrno.cz, nzip.cz, nemocnice-vs.cz, researchgate.net, ncbi.nlm.nih.gov, mayoclinic.org