Cesta k vyšetření obvykle začíná u praktického lékaře. Správný postup je jednoduchý: pacient přijde se symptomy, praktik zhodnotí základní nález a vypíše žádanku do angiologické ambulance,
říká angioložka Petra Zimolová z pražské Fakultní nemocnice v Motole.
Typické příznaky, které by člověka měly přivést k lékaři? Otoky kolem kotníků, vystouplé žíly, svědící a suchá kůže, často tmavší než okolí, nohy bolí, zvláště například po dlouhém stání, v noci mohou dotyčného budit křeče. Pokud máte některý z těchto příznaků a zároveň potíže se žilami měl například jeden z vašich rodičů, je diagnóza skoro jistá.
Základ je ultrazvuk. Ten je dnes při vyšetřování žil zlatým standardem. Umožňuje vidět průchodnost hlubokého i povrchového systému, posoudit chlopně a změřit takzvaný reflux neboli zpětný tok krve,
vysvětlila mi angioložka, když popisovala, co všechno člověka s podezřením na žilní onemocnění čeká, když přijde na vyšetření.
Poslechněte si podcast s lékařem Davidem Ručkou, spolupracovníkem Žilní poradny
Angiolog krom toho může změřit tlak v žilách, v některých ordinacích disponují i pletysmografem, kterým se testuje funkce žilních spojek mezi hlubokým a povrchovým řečištěm. Ne každé pracoviště má speciální sondu pro pánevní žíly, ale pokud existuje podezření na problém s nimi, vyšetření se zajistí,
doplňuje lékařka. Podle ní není nutné chodit kvůli vyšetření na angiologii do nemocnice, ambulance mimo nemocnice bývají rovněž dobře vybavené a lékaři zkušení.
Jak probíhá vyšetření krok za krokem
Po příchodu do ordinace pacienta čeká anamnéza a prohlídka ve stoje. Lékař se podrobně vyptá na potíže, na to, zda třeba v práci dlouho stojíte, budou ho zajímat léky, které berete, operace, které za sebou máte a samozřejmě také rodinná zátěž. Prohlídka kůže a žil ve stoje je velmi důležitá, protože gravitace pomůže odhalit žilní městnání a varixy.
Následuje vyšetření ultrazvukem – vleže a pak znovu ve stoje či v sedě. Pacient si lehne, lékař nanese gel a sondou zkontroluje hluboký i povrchový žilní systém. Kontroluje průchodnost, stropy případné staré trombózy, hodnotí žilní chlopně. I tady je nutná prohlídka ve stoje nebo alespoň vsedě, kdy se žíly chovají jinak.
Co konkrétně lékař kontroluje:
- zda jsou hluboké žíly průchodné a bez čerstvých krevních sraženin
- zda nejsou patrné potrombotické změny
- jak fungují žilní chlopně
- odkud kam varixy vedou — tzv. mapování pro případný budoucí zákrok
- stav spojnic mezi povrchovým a hlubokým systémem.
Následují doplňková vyšetření podle potřeby, například vyšetření žil v pánvi. Pokud lékař hodlá předepsat nošení kompresních punčoch, musí zkontrolovat i tepny. U podezření na to, že jde o problém týkající se i lymfatického systému, se přidává lymfologické vyšetření, případně lékař doporučí lymfodrenáže.
Kolik času to zabere?
Je třeba počítat se zhruba 30 minutami. Pokud nejsou potíže velké, může stačit patnáct minut, složité stavy s výraznými varixy, otoky nebo bércovými vředy mohou zabrat i 45 minut. Vyšetření je nebolestivé. Jedinou ‘nepříjemností’ je gel, který se po vyšetření setře,
uklidňuje motolská lékařka. Nález a doporučení dostanete hned po vyšetření.
Jak se na vyšetření připravit?
- přijďte v oblečení, které snadno vyhrnete nebo svléknete (vyšetřuje se ve spodním prádle, bez ponožek)
- pokud nosíte kompresní punčochy, ráno si je neoblékejte
- vezměte si seznam léků a informaci o eventuálních dřívějších žilních zákrocích
- pokud vám otékají nohy, je vhodné přijít spíš odpoledne, kdy se nález projeví víc
Co se dozvíte po vyšetření: tři scénáře
Potíže nejsou od žil. Angiolog v tom případě doporučí další směr — například ortopedii (bolesti mohou pocházet od kolene či kyčle), neurologii (páteř, nervy) či revmatologii.
Počínající chronické žilní onemocnění. Základem jsou režimová opatření a komprese, někdy i farmakoterapie, léky se v tom případě doporučuje brát trvale.
Významnější projevy chronického žilního onemocnění. Kromě režimových opatření, léků a kompresních punčoch připadá v úvahu u křečových žil i operační zákrok.
Co jsou to režimová opatření?
Žilám pomáhá vše, co nohy rozhýbá: chůze, šlapání jako „na kole“ v sedě, kroužení kotníky, zvedání špiček/pat. Důležité je nezůstávat dlouho bez pohybu v jedné poloze. V práci si nastavte pravidlo „pět minut pohybu pro nohy“ každou hodinu. Doma si večer dejte nohy na chvíli výš. Hlídejte si váhu, dbejte na pitný režim, v horku nohy zbytečně nepřetěžujte.
Proč jsou kompresní punčochy tak důležité?
Kompresní punčochy jsou základem léčby. Existují coby podkolenky, do půli stehen či až ke kyčlím, lékař je předepisuje také s ohledem na kompresní třídu (od „jedniček“ pro lehčí potíže až po vyšší třídy pro těžší stavy).
Lepší nějaká komprese než žádná — ale ideálně by pacient měl mít správnou velikost a třídu. Pokud se podaří zvolit vše správně, pacienti často popisují velkou úlevu a punčochy nosí, i když se jim do toho zrpvu nechtělo,
říká lékařka. S nasazováním pomůže speciální navlékač, u citlivé kůže hledejte varianty s měkčím lemem. Pokud lékař doporučil hodně pevné punčochy a vy je zatím nezvládáte, lze začít méně stahující variantou.
Venotonika: na co jsou a kdo je předepisuje
Venotonika jsou léky na posílení žilní stěny a zastavení případného žilního zánětu, tzn. že pozitivně ovlivňují podstatu onemocnění. Mohou výrazně ovlivnit příznaky, jako je pocit těžkých nohou, otoky, noční křeče.
Nedá se od nich čekat, že by zmizely již viditelné křečové žíly, ale dokážou ulevit od potíží a zmírnit riziko zhoršování příznaků, tvorbu dalších křečových žil a zlepšit kvalitu života, zvlášť v kombinaci s kompresními punčochami a režimovými opatřeními, do něhož patří i cvičení.
Galerie: Cviky proti křečovým žilám: jednoduché a rychlé
Kdy se zvažuje zákrok?
Pokud ultrazvuk prokáže významný reflux hlavních kmenových žil a potíže jsou výrazné, může lékař doporučit operaci žil. Existují dva hlavní způsoby:
Endovaskulární metody (laser a podobně): výkon zevnitř žíly, většinou v lokálním znecitlivění, s rychlejším návratem do běžného režimu. Zákrok si pacienti hradí, stojí obvykle 20 až 40 tisíc korun.
Klasická chirurgie: volí se u rozsáhlých nálezů, velmi širokých žilních kmenů nebo tam, kde by endovaskulární řešení mělo vysoké riziko návratu potíží. Přednost jí dávají i pacienti, kterým vyhovuje, že tento zákrok hradí zdravotní pojišťovna.
Při dobře provedeném výkonu je efekt srovnatelný, rozdíl je hlavně v rekonvalescenci,
vysvětluje angioložka.
Preventivní ultrazvuk, pokud člověk nemá potíže, se běžně nedělá. Pokud už má pacient po vyšetření potíže potvrzené a ty se dále nezhoršují, není většinou třeba vyšetření opakovat dříve než za několik let.
ČLÁNKY DO MAILU