Hlavní navigace

Železné zásoby a co má být jejich součástí. Mražené potraviny jsou chyba

Autor: Depositphotos.com
Nákupní vozíky přetékající potravinami, prázdné regály a nekonečné fronty – po vypuknutí pandemie koronaviru se do obchodů po celém světě nahrnuly davy lidí ve snaze pořídit si zásoby. Mnohdy ale volí nevhodné produkty, navíc ve zbytečně velkém množství. Co by měly „železné rezervy“ ve spíži opravdu obsahovat?
Veronika Šmídová
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Novým typem koronaviru a nemocí COVID-19 se ke konci března nakazilo celosvětově přes půl milionu lidí, téměř 27 tisíc bohužel zemřelo. Jednotlivé země ve snaze zpomalit šíření nemoci zavádějí karanténu, zavírají obchody, úřady i hranice a přikazují nošení roušek. To všechno v lidech vyvolává úzkost, a mnozí se tak snaží v panice nakoupit velké množství zásob, aby se připravili na blíže nedefinované „nejhorší“.

Zbytečná panika a vyhozené peníze

Odborníci uvádějí, že určité rezervy nejsou na škodu, mohou se hodit třeba pro případy blackoutu, povodní nebo dalších katastrof. Je ale třeba je pořizovat v rozumném množství a s jistou rozvahou.

„Platí obecná doporučení. Tím prvním je používat zdravý selský rozum. Dá se předpokládat, že každá rodina má doma zásoby, ze kterých by minimálně týden vydržela fungovat. To, co lidé doma mají, závisí na jejich stravovacích návycích. Je tedy nesmysl diktovat jim, že mají mít například tři kilogramy rýže, když rýži normálně nikdy nejedí a raději si udělají čočku nebo těstoviny,“ říká pro Vitalia.cz Nicole Studená, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR. Podle ní tak stačí mít doma trvanlivé potraviny maximálně na týden, stejně tak pitnou vodu. Zásoby je případně nutné obměňovat s dobou použitelnosti. Doporučuje hlavně zachovat klid – i přes složitou situaci během epidemie koronaviru je v ČR potravin dostatek a obchody jsou otevřené.

Galerie: Koronavirus zvyšuje prodeje potravin, pocit prázdných regálů vyvolává paniku

Panika navíc nahrává i řadě podnikavců. Před pár lety například německé ministerstvo vydalo doporučení, jaké zásoby by si měli lidé nakoupit pro případ nouze, čehož se chytli obchodníci. „Dobře si pamatuji na situaci, kdy německé ministerstvo vydalo doporučení, a naši experti se chytali za hlavu, jaký je to nesmysl. Navíc se pak objevily firmy, které dodávaly dokonce přímo krabice se zásobami, které měly vystačit na půl roku, což by znamenalo si jimi zaskládat prostor o velikosti menší garáže. Nikdo už pak neřešil, že za půl roku, rok těm potravinám projde spotřební lhůta a zásoby za několik tisíc euro můžete vyhodit,“ varuje Nicole Studená.

Nemyslete jen na jídlo

Odborníci tak spíše lidi nabádají, aby byli připraveni na výpadky proudu, které jsou časté po orkánech a silných vichrech.

„Je dobré mít doma funkční baterku, svíčku, zápalky. Ideálně i nabitou powerbanku, aby se lidé mohli dovolat. Pro delší výpadky proudu je potřeba mít nachystaný nějaký zdroj informací. V takovém případě se lidé nejvíce dozvědí z veřejnoprávních médií. Proto doporučujeme mít aspoň jedno rádio na baterky, kdyby selhaly všechny ostatní zdroje informací,“ uvádí Nicole Studená.

Základem jsou trvanlivé potraviny

Ministerstvo zemědělství k tomu dodává, že pokud už se lidé rozhodnou vytvořit zásobu potravin, obecnou zásadou je skladovat ty trvanlivé. „Zásobu potravin je pak potřeba přizpůsobit případným dietetickým požadavkům jedince, jako je bezlepková dieta, laktózová intolerance a podobně, nebo pro věkovou skupinu. S ohledem na situaci případně zvolit potraviny vhodné ke konzumaci za studena nebo bez tepelné úpravy,“ popsal pro Vitalia.cz Vojtěch Bílý z resortu zemědělství.

Ideální jsou tak podle něj například:

Potraviny vhodné ke skladování

  • rýže, těstoviny, mouky, luštěniny, cukr
  • konzervovaná strava (masové konzervy, paštiky, luštěniny, rybí konzervy)
  • trvanlivé mléko, kondenzované mléko
  • rozumná zásoba brambor, cibule, česneku
  • sušené potraviny (sušené ovoce, sušená zelenina, sušené proteinové koncentráty, sušené mléko nebo maso)
  • dehydrované potraviny (instantní polévky, instantní potraviny)
  • kompoty, džemy a marmelády, nakládaná zelenina, med
  • sušenky, čokoláda, trvanlivé pečivo, suchary, müsli tyčinky
  • uzeniny s vysokou trvanlivostí, trvanlivé sýry
  • potravinářské oleje
  • ořechy, jádra, semínka, arašídové máslo, suché müsli
  • balená voda
  • případně krmivo pro domácí a hospodářská zvířata

Nevhodné jsou naopak potraviny podléhající rychlé zkáze, tedy potraviny s krátkou dobou použitelnosti. „Jde především o takové potraviny, které vyžadují při svém skladování zachování nekolísavého chladírenského řetězce nebo potraviny vyvolávající po požití pocit žízně. Obecně platí, že zásoby mají být přiměřené k případné nastalé nepříznivé situaci se zohledněním místa bydliště a dostupnosti k nákupním možnostem. Lidé by si neměli dělat zásoby, které nejsou schopni po čase spotřebovat, aby nedocházelo ke zbytečnému plýtvání potravinami,“ uvedl Vojtěch Bílý.

Vždy přitom platí, že základem příjmu všech důležitých živin by měla být pestrá strava, nelze se tak v nouzi spoléhat na potravinové doplňky. „Pojem doplňky stravy přesně vystihuje, k čemu jsou určené – doplňují naši stravu vitaminy, minerálními látkami nebo dalšími látkami s nutričním nebo fyziologickým účinkem. Základem příjmu všech důležitých živin by měla být primárně pestrá strava, kterou nelze zcela nahradit užíváním doplňků stravy,“ vysvětluje zástupce ministerstva s tím, že podrobné návody pro krizové situace lze najít i na stránkách státních institucí, krajů nebo měst.

Málo slané a ne mražené

Například Kraj Vysočina pro krizové situace doporučuje nejméně třídenní zásobu trvanlivých potravin, ideálně takových, které nezvyšují potřebu příjmu tekutin. „Vybírejte si sušenky bez soli, celozrnné obiloviny a konzervované potraviny s vyšším podílem tekutin. Pořiďte si konzervované, sušené a další vhodné druhy potravin, které nevyžadují chlazení, tepelnou úpravu, vodu nebo speciální přípravu,“ stojí k tomu na webu s doporučením, aby si lidé nezapomněli pořídit otvírák na konzervy. Vzhledem k tomu, že je řada trvanlivých potravin v plechovkách, by se mohl opravdu hodit. 

Datum použitelnosti

  • Uvádí se slovy „Spotřebujte do…“ a následuje buď datum, nebo odkaz na místo, kde je datum uvedeno na etiketě nebo obalu.
  • Datum je v předepsaném pořadí – den, měsíc a rok.
  • Používá se pro potraviny, které podléhají rychle zkáze, a musí být proto rychle spotřebovány, např. jogurty a jiné mléčné výrobky, ryby, chlazenou drůbež, výrobky studené kuchyně atp.
  • Potraviny s prošlou dobou použitelnosti se nepovažují za bezpečné a nesmí se uvádět do oběhu.

Datum minimální trvanlivosti

  • Uvádí se slovy „minimální trvanlivost do…“ nebo „minimální trvanlivost do konce …“.
  • Připojeno je buď datum, nebo odkaz na místo, kde je datum uvedeno na etiketě nebo obalu.
  • Používá se pro „trvanlivé“ potraviny, které se rychle nekazí. Příkladem mohou být konzervy, sušenky, čokoláda, nápoje, těstoviny atp.
  • Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti lze uvádět do oběhu, ovšem pouze pokud jsou zdravotně nezávadné a pokud jsou zřetelně označeny jako prošlé a umístěny odděleně od běžného zboží.

Více v článku Potraviny se dají jíst mnohem déle, než uvádí datum.

Kromě toho kraj radí nezapomínat i na „antistresové potraviny“, jako jsou třeba čokoláda, ořechy, bobuloviny, káva, avokádo, mrkev.

Kolik litrů vody?

Ještě důležitější než jídlo je samozřejmě voda. „Normy platné pro nouzové zásobování pitnou vodou stanovují množství pro první dva dny na pět litrů na osobu a den. Pro třetí a další dny deset až patnáct litrů na osobu a den. Jedná se o pitnou vodu ke konzumaci a zajištění osobní hygieny. Individuální potřeby se ovšem liší v závislosti na věku, zdraví, fyzickém stavu, aktivitě, stravě a klimatu,“ uvádí k tomu kraj a dodává, že nejlepší je nakoupit komerčně balenou vodu.

„Balenou pitnou vodu skladujte v původním obalu a otevřete až v případě potřeby. Zkontrolujte si, zda již není prošlá minimální trvanlivost. Zásoby vody skladujte na chladném a temném místě. K úpravě vody na pitnou vodu lze případně využít tablety a roztoky na dezinfekci vody,“ stojí v návodu.

Hodí se mít doma vařič

Město Hradec Králové pak pro krizové situace doporučuje mít v domácnosti také nějaké přístroje na vaření. Příkladem mohou být turistické vařiče na plyn, plotýnkové vařiče na tlakové nádoby s propan-butanem či domácí grily na dřevěné uhlí. Je ale třeba dbát velké opatrnosti vzhledem k možnému požáru.

tipli

Tyto rady se do velké míry shodují i s tipy, které pro občany připravilo třeba americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti. To ještě navíc upozorňuje, že v případě výpadku elektřiny vydrží v lednici rychle kazící se potraviny jen asi čtyři hodiny – pak už je není bezpečné konzumovat.

Stejně tak se nedoporučuje jíst potraviny z konzerv, které jsou nějak nafouklé nebo poškozené, popřípadě pokud se někomu zdá, že jídlo nějak zvláštně zapáchá nebo divně vypadá.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).