Hlavní navigace

Havířovská nemocnice testuje umělou inteligenci na čtení rentgenových snímků

12. 1. 2023

Sdílet

 Autor: OR-CZ
Nemocnice Havířov zkouší, jak lékařům dokáže urychlit práci umělá inteligence. Používá ji pro čtení rentgenových snímků. Software jim pomáhá najít problematická místa, která mohou znamenat zdravotní potíže.

O testování nového softwaru v Nemocnici Havířov informovala veřejnost v polovině prosince loňského roku česká firma, která jej vyvinula.

Zdravotníkům umělá inteligence pomáhá číst rentgenové snímky. To znamená, že snímky prochází počítačem vybaveným speciálním softwarem. Ten dokáže upozornit na problematická místa zobrazená rentgenem. Lékaři upozornění následně vyhodnotí, určí případnou diagnózu a stanoví léčbu.

Co umí umělá inteligence

Použití umělé inteligence proces vyhodnocování snímků urychluje a pomáhá předcházet chybovosti. Od jejího využití si slibujeme další zvýšení kvality péče, zrychlení procesu diagnóz, téměř nulovou chybovost a lepší průchodnost oddělení,“ uvedl ředitel nemocnice Norbert Schellong.

Pro pacienta i lékaře to znamená, že mohou mít výsledky vyšetření k dispozici dříve. Teoreticky by to mohlo znamenat i navýšení počtu vyšetření. Pro radiologické asistenty a lékaře to znamená rychlejší a efektivnější práci.

Budoucnost zdravotnictví: virtuální realita, umělá inteligence a mobilní aplikace Přečtěte si také:

Budoucnost zdravotnictví: virtuální realita, umělá inteligence a mobilní aplikace

Použití novinky je zatím bezplatné

Protože Nemocnice Havířov firmě, která software vlastní, pomáhá dokončit vývoj, používání umělé inteligence pacienta zatím nic nestojí. Aby tomu tak bylo i v budoucnu, musely by jej ovšem hradit zdravotní pojišťovny.

Ty zatím o zavedení tohoto výkonu nehovoří, nicméně většina z nich už dala zelenou k používání umělé inteligence v jiném oboru – diabetologii. 

Letos ve svých ordinacích diabetologové začnou nabízet preventivní oční vyšetření právě s využitím umělé inteligence, jež v tomto případě počítačovým programem (jiným než v Havířově) vyhodnocuje snímky sítnice. U vyšetření sítnice již většina zdravotních pojišťoven rozhodla, že jej uhradí, protože čekací lhůty na tuto prevenci potřebnou u každého pacienta s diabetem, jenž nemá špatný zrak, jsou u očních lékařů velmi dlouhé.

Zavedení umělé inteligence znamená, že zdravotnické zařízení či ordinace se musí dovybavit a platit licenci za používání. „Náklady na informační technologie vzrostou, nicméně očekává se zefektivnění, které bude přinášet jiné úspory, a pokud vyhláškou budou výkony hrazené zdravotní pojišťovnou, potom začne nemocnice vydělávat, říká Michal Mačátředitel medicínské divize společnosti OR-CZ, která v Havířově testovaný software vyvíjí.

O tom, zda se uchytí novinka na trhu, rozhoduje také to, zda získá statut zdravotnického prostředku. Zakladatelé softwaru testovaného v Havířově o to usilují a systém nyní prochází certifikací.

Lékař z Nemocnice Havířov ukazuje snímek vyhodnocený umělou inteligencí.

Lékař z Nemocnice Havířov ukazuje snímek vyhodnocený umělou inteligencí.

Autor: OR-CZ

Snímků přibývá, zdravotníků nikoliv

Pro chod zdravotnických zařízení je zjednodušení a urychlení práce důležité. Zatímco počty snímků rostou, počty lékařů a radiologických asistentů zůstávají téměř stejné nebo klesají, takže někdy může být problém zajistit dostatek personálu pro vyšetření zobrazovacími metodami. Ostatně i proto 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Motol plánuje otevřít nový obor pro vzdělávání budoucích radiologických asistentů.

Snímků přibývá, protože vyšetření na rentgenu je dostupné díky dostatečnému počtu přístrojů i tomu, že není problém s jeho úhradou. Navíc ve zdravotnictví je stále větší důraz kladen na prevenci, tedy na to, aby byla případná nemoc zachycena včas. Rentgen je nedílnou součástí preventivních vyšetření například ve stomatologii nebo v případě prevence rakoviny plic.

Rostoucí počet snímků ale znamená také riziko vyššího počtu nevyžádaných chyb a nepřesností. A právě to nahrává zapojení umělé inteligence. Je ale jasné, že lékaře počítačový program nikdy nenahradí. I proto, že umělá inteligence dokáže zachytit, pokud jí to umožníme, i odchylky, jež jsou lidským okem téměř nepozorovatelné. Spektrum odchylek tak může být mnohem širší, než jakému věnuje pozornost lékař. A právě proto je stanovení diagnózy vždy v rukou lékaře. Ne každá odchylka totiž musí nutně znamenat chorobu, která vyžaduje sledování a léčbu.

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a v iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářské ceny Psychiatrické společnosti ČLS JEP za rok 2021.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).