Její život nebyl vůbec snadný a předčasně ji potkala také nelítostná smrt. Sabina Spielrein (1885–1942) trpěla mnoha duševními problémy, zároveň coby odbornice přispěla k rozvoji psychologie a psychiatrie. Dokázala, že může být úspěšnou lékařkou ve světě mužů.
Osudové setkání s psychiatrií
Sabina Spielrein byla Židovka, což se jí pak za druhé světové války stalo osudným, kdy byla společně se svými dcerami zastřelena v rokli u svého rodného města. Za svůj život však naštěstí stihla mnohé dokázat. Narodila se v Rostově na Donu jako nejstarší z pěti dětí do bohaté rodiny despotického velkoobchodníka. Už od dětství vykazovala velkou inteligenci a nadání pro jazyky i hudbu.
Jako mladá byla v letech 1904 až 1905 hospitalizovaná v psychiatrické léčebně Burghölzli ve Švýcarsku. A právě tam se setkala se svým osudovým mužem – Carlem Gustavem Jungem. Příčinou její hospitalizace bylo nervové zhroucení z neznámých příčin a pacientka byla vedena jako hysterická osobnost.
Přečtěte si také:
Příběh tajemné pacientky Anny O. Proč se zapsala do dějin psychiatrie a feminismu?
Léčba probíhala prostřednictvím psychoterapie, a ačkoli to není spolehlivě doloženo, Sabina Spielrein je považována za vůbec první pacientku, na které byla velice úspěšně vyzkoušena psychoanalýza.
Tehdy třicetiletý doktor Jung ještě nebyl tolik známý a v té době ještě vycházel z Freudových poznatků, které sám zkoušel v praxi. O případě Sabiny Spielrein si s Freudem psali. Aby toho nebylo málo, zapojil Jung zvídavou a nadprůměrně inteligentní Sabinu do svých četných experimentů a asistence, neboť setkání s psychiatrií dívku natolik okouzlilo, že se sama později rozhodla tomuto oboru zasvětit svůj život. Jung se však se Sabinou také intimně sblížil, což vyšlo najevo o mnoho let později na základě objevení její osobní korespondence.
Psychiatrická klinika Burghölzli
V roce 1904, kdy se Jungovi narodila dcera, se Sabinin stav zhoršil, což je přičítáno ukončení jejich milostného poměru. Jung byl totiž ženatý a měl děti, navíc vztah s pacientkou by byl i tak dost skandální, kdyby se provalil. Nemohl nic riskovat a vrátil se k manželce.
Sabina rozchod nesla velmi těžce, sanatorium opustila a na čas cestovala po světě – krátce žila v Mnichově, ve Vídni a Berlíně. Bouřlivý milenecký vztah s Jungem však trval střídavě až do roku 1909. A právě seznámení s psychiatrií Sabinu přivedlo k tomu, aby se sama tomuto oboru začala věnovat. V letech 1905 až 1911 studovala medicínu na univerzitě v Curychu, kde mohly studovat i ženy. Své studium završila prací o schizofrenii, dále ještě napsala stěžejní práci Destrukce jako příčina vzniku, která ji později nejvíce proslavila. Od konce roku 1911 se také stala členkou Vídeňské psychoanalytické společnosti. Později odborně spolupracovala nejen s Freudem, ale také například se švýcarským vývojovým psychologem Jeanem Piagetem.
Galerie: Sigmund Freud
Po těžkém dětství chtěla dětem pomáhat
Hned roku 1912 se provdala za lékaře Paula Scheftela a o rok a půl později porodila dceru Irmu-Renatu. Mladší dcerka Eva přišla na svět až o třináct let později, když bylo Sabině už přes čtyřicet. Mladší dcerušku pojmenovala po své matce, která vystudovala stomatologii, ale kariéře lékařky se nevěnovala, namísto toho dala přednost rodině v područí despotického manžela, který dětem pravidelně uštědřoval výprask na holou a ještě mu za to musely políbit ruku.
To všechno způsobilo Sabininy pozdější problémy v dospívání a strach z ženské role a manželství v područí mužů. Při psychoanalýze doktoru Jungovi totiž přiznala, že ji otec od čtyř let bil a ještě v jedenácti letech dostávala výprask na holou i před svými bratry.
Sabina Spielrein jako dítě (vlevo), se svou matkou a sestrou
Zřejmě se na této drsné výchově podílela také Sabinina matka, která buď zůstávala pasivní, anebo názory svého manžela sdílela. Problém a vnitřní konflikt však u Sabiny spočíval především v tom, že ji ponížení od dětství vzrušovalo. Psychické problémy Sabiny a její následnou hospitalizaci v devatenácti letech pak mohlo způsobit i trauma ze smrti nejmladší sestry a celkově způsob tyranské výchovy. Snad právě proto se ve své praxi zaměřila na děti a snažila se, aby byly vedeny ke svobodě projevu a aby jim bylo nasloucháno.
Ale ani manželství Sabiny bohužel nebylo šťastné, a tak kvůli četným hádkám i nevěrám – lékař měl nemanželskou dceru – manžela nakonec Sabina na několik let opustila a naplno se věnovala své práci. Nějaký čas žila v Ženevě.
Jednoduché to však neměla, trpěla finanční nouzí, takže se různě protloukala. Už v průběhu první světové války pracovala jako psychoanalytička, po válce pak založila v Rostově mateřskou školku nazvanou Bílá školka, kde využívala při práci s dětmi psychoanalýzu. Děti vedla ke svobodě, což se bohužel nesetkalo s podporou tehdejšího režimu v Sovětském svazu, proto do školky vtrhli vojáci a násilně všechno zničili.
Uznání získala až po smrti
V roce 1936 zemřel její manžel, o dva roky později byli v gulagu za doby krutovlády Stalina zastřeleni oba Sabinini bratři. V době okupace se Sabina Spielrein protloukala s dcerami v drsných životních podmínkách, bohužel Rostov neopustila, což se jí stalo osudným.
Nějakou dobu nebyl znám její osud, jen bylo zjevné, že ani ona, ani její dcery válku nepřežily. Teprve v roce 1983 švédský novinář Ljunggren zjistil, že byla v roce 1942 s oběma dcerami zastřelena Němci v takzvané Hadí rokli nedaleko Rostova. Tehdy bylo v této oblasti zmasakrováno 70 tisíc Židů a dalších nepohodlných osob. Sabině bylo v době smrti 55 let, její mladší dceři Evě teprve 15.
Sabina Spielrein zůstala až do 70. let minulého století poměrně neznámou, teprve objevení deníku ve sklepě jednoho domu v Ženevě a také korespondence z let 1908–1923 mezi Freudem, Jungem a Sabinou jí přinesly patřičnou pozornost.
Stejně tak i třicítka vysoce odborných a přínosných prací pro psychologii a psychiatrii. Proto si tato jedinečná žena právem zaslouží velkou pozornost, a to ne proto, že byla jen
pacientkou a milenkou doktora Junga. Ne proto, že byla ženou, kterou vzrušovalo, když dostala na zadek od dominantního muže, ale především proto, jaké měla celoživotní zásluhy v oboru psychoanalýzy a psychiatrie a jak se snažila pomáhat křehké dětské duši svých malých pacientů. To všechno se snaží ukázat i několik životopisných knih a filmů o Sabině Spielrein.
Jedním z nich je životopisný film Nebezpečná metoda o švýcarském psychologovi Carlu Gustavu Jungovi, v němž Sabinu Spielrein představovala Keira Knightley.
ČLÁNKY DO MAILU