Hlavní navigace

Stravujete se nevhodně? Testy protilátek, které nabízejí výživoví poradci, to nepoznají

7. 3. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Výsledky nevhodně zvolených krevních testů na potravinové alergie mohou být příčinou nesprávných výživových doporučení.

Snaha předcházet potenciálním zdravotním problémům prostřednictvím změn ve skladbě jídelníčku je chvályhodná. Bohužel v praxi ústí do některých neplánovaných efektů, které mohou se změnami stravování souviset.

Co se dozvíte v článku
  1. Zjištění protilátek jako test alergie na potraviny
  2. Příznaky potravinové alergické reakce
  3. Nutriční doporučení, která nemají zdravotní opodstatnění 
  4. Často jde o plýtvání penězi
  5. Buďte opatrní, na koho dáte s radami, co (ne)jíst

Zjištění protilátek jako test alergie na potraviny

Spouštěcím aktem podobných experimentů s vyřazováním určitých potravin jsou často výsledky laboratorních rozborů krve na množství protilátek typu IgA a IgG. Ty má veřejnost v poslední době spojeny zejména se snahou zjistit odolnost svého organismu vůči koronaviru. Hladiny IgA a IgG jsou však také součástí rozborů krve, které si nechávají lidé dělat s cílem zjistit příčinu svých zdravotních potíží, nebo třeba kvůli tomu, jakou mají volit dietu při hubnutí. Rozbory krve navíc také aktivně nabízejí některé imunologické laboratoře a doporučují výživoví poradci.

Bohužel, při zjištění vysoké hladiny uvedených protilátek řada výživových poradců spotřebitele nabádá, aby vyřadili, nebo alespoň výrazně omezili konzumaci celých skupin potravin. A to s odůvodněním, že je tak možné snížit nebo výrazně omezit možné alergické reakce na příslušné potraviny a látky v nich obsažené.

Příznaky potravinové alergické reakce

Potravinová alergie se může projevovat různými způsoby a rozdílnou intenzitou. Od kopřivky či mírného svědění v dutině ústní, která může být nepříjemná, ale pacienta na životě neohrožuje, až po anafylaktický šok s otoky, dechovými obtížemi a oběhovým selháním.

Mezi mírnější projevy patří orální alergický syndrom, který se projevuje intenzivním svěděním a otoky rtů a sliznic.

Potravinová alergie se může projevit na mnoha částech těla, od čehož se nadále odvíjejí i jednotlivé příznaky. Ty se dostavují již několik minut po kontaktu s alergenem. Obecně se jedná o tyto oblasti:

  • orofarynx – svědění rtů a ústní dutiny, otok jazyka a hlasivek, obstrukce hrtanu,
  • kůže – akutní alergická vyrážka (kopřivka), nezánětlivý otok kůže, atopická dermatitida,
  • dýchací cesty – astma, alergická rýma, alergický kašel,
  • zažívací ústrojí – zvracení, zánět žaludeční stěny, průjem, akutní bolest břicha,
  • oběhový systém – náhlý pokles tlaku,
  • anafylaktický šok.

Více v katalogu nemocí: Alergie na potraviny

Nutriční doporučení, která nemají zdravotní opodstatnění 

Vyřazení či významné omezení určitých potravin však vede k nedostatečnému příjmu pro člověka potřebných látek, mimo jiné bílkovin živočišného původu, neboť častým výživovým doporučením je vynechat právě stravu živočišného původu. Tito lidé pak jako pacienti končí v ordinacích lékařů, kteří musí řešit důsledky neopodstatněných změn ve stravování, ústící často do různých stadií podvýživy.

Jak ale konstatuje Pavel Kohout, přednosta interní kliniky 3. LF UK Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, zvýšené hladiny protilátek IgA a IgG v praxi nepředstavují signál, že by bylo třeba příslušné potraviny ze stravování vynechat. Naopak jde spíše o známku toho, že tyto potraviny spotřebitelé často a pravidelně konzumují. Uvedené protilátky tedy nejsou ukazatelem alergie na tu kterou potravinu.

To v praxi znamená, že výsledky krevních testů nelze bez konzultace s lékařem či s nutričním terapeutem (tedy ne s výživovým poradcem, alespoň ne s každým) interpretovat jako potvrzení alergie a důvod k vyřazování „rizikových“ potravin ze struktury stravování. To je v odborné veřejnosti již dost dlouho známá skutečnost, přesto se výsledky krevních testů na protilátky za důkaz o možné alergii považují. Na skutečnost, že IgA a IgG protilátky nejsou důkazem alergie, poukázala v minulosti mimo jiné Česká gastroenterologická společnost.

Často jde o plýtvání penězi

Na možnost potravinové alergie nicméně mohou upozornit hladiny protilátek typu IgE, jak již v roce 2012 uvedla ve svém desateru Americká akademie alergie, astmatu a imunologie (American Academy of Allergy, Asthma and Immunology). I vyšetření na takové látky je ale často plýtváním peněz:

„Vzhledem k tomu, že 50 až 90 procent předpokládaných případů potravinové alergie neodráží IgE zprostředkovanou (alergickou) patogenezi a může místo toho odrážet potravinovou intoleranci nebo symptomy, které nejsou kauzálně spojeny s konzumací potravin, vede objednávání potravinových testů k mnoha nesprávně identifikovaným potravinovým alergiím a nevhodným doporučením vyhýbat se potravinám, které jsou při testování pozitivní,“ uvádí se v doporučení American Academy.

Buďte opatrní, na koho dáte s radami, co (ne)jíst

V diagnostice potravinové alergie se kromě toho používají i jiné levnější metody, kromě laboratorního rozboru krve na IgE protilátky například kožní tzv. prick testy, anamnéza a následně expoziční testy s potravinou nebo s potravinovými alergeny.

Jinými slovy, k objektivní informaci o riziku alergií na potraviny je důležité mít nejprve lékařskou prohlídku a anamnézu. Na straně jedné totiž může z testů a laboratorních rozborů „vyplynout“, že člověk má nějakou alergii, i když jí ve skutečnosti nemá, a v praxi je pak takzvaně falešně pozitivní. A zbytečně se ochuzuje o příjem látek z domněle pro něj alergenních potravin, což vede k dalším zdravotním potížím.

Na straně druhé může mít pacient pocit, že alergii má, ale ve skutečnosti může jít o potíže, které s konzumací potravin vůbec nesouvisí.

Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Vitalia.cz? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).