Ty reklamy jsou tak stupidní, že nevím, jestli je někdo soudný ještě sleduje až do konce: na začátku je vždy bezradná primitivní žena, které přijde poradit superman, co má používat, aby její domácnost byla pro ni a její děti co nejčistší a úplně a dokonale bez bakterií.
Paranoia z bakterií se už přesunula i na dětská hřiště, takže je zábavné někdy se posadit a sledovat maminky, jak nervózně povykují na svá batolata na pískovišti: Nestrkej to do pusy! Neolizuj to! Fuj! Co jsem ti říkala?! Vyplivni to! Nedostaneš rohlík, dokud si neumyješ ruce, ty čuně…
A vedle nich se občas najde jedna, která klidně sedí, čte si noviny a po upozornění vynervované sousedky, jestli jí nevadí, že její dítě právě ochutnává hlínu zpod keře, kam čůrají psi, odvětí: „No a? To je přece přirozené očkování…“
Kdo má pravdu? „Ty co v klidu sedí a čtou si noviny,“ říká lékařka Kristina Danešová. „Je dokázáno, že imunita dítěte vzniká už v období těhotenství, takže výhodu mají ty matky, které už v době těhotenství nežijí v dokonale čistém prostředí. A po porodu to jen pokračuje. Když přivedete dítě do sterilně čistého prostředí, chráníte ho pak očkováním, nevodíte ho do kolektivu z obavy před nákazou, a dítě prakticky vyrůstá jako skleníková kytka, budete se hodně divit, až přijde do první třídy,“ popisuje.
Přečtěte si: Pěstujeme si skleníkové děti
Špína je trénink na život
Takové děti pak stíhá jedna angína za druhou, často se rozvine alergie, a první dva roky školního života stráví dítě víc času po nemocnicích a po vyšetřeních, než ve škole samotné. „Vytvářet sterilní prostředí je chyba, i kojenec se potřebuje plazit po zemi a občas sníst, co nemá, aby se tělo naučilo obranyschopnosti. Imunita se tvoří do věku tří čtyř let, to je klíčové období pro to, co dítě jí a v jakém prostředí se pohybuje. S čím více potenciálními alergeny se setká, tím větší šance, že z něj vyroste odolný jedinec,“ říká lékařka.
Jistě – i naši předkové žili se slepicemi v kuchyni a přežili to. Ne tak dnes.
Každé třetí dítě má nějakou alergii. Alergologické ordinace jsou tak plné, že na vyšetření jsou objednací lhůty čtvrt roku a více. Podle loňských čísel Ústavu zdravotnických informací a statistiky roste počet ošetřených dětí každý rok o 8 procent a nejčastěji mají děti astma a chronickou rýmu. Jen počet astmatiků se během posledních deseti let zdvojnásobil! A to není jen české specifikum.
„Vědci už to zkoumali a zjistili, že naše posedlost přílišnou čistotou je na vině. Organismus se nemá kde vycvičit v odolnosti, když jsou domácnosti sterilně čisté a bakterií prosté, a pak jej skolí první náraz zvenčí,“ dodává Kristina Danešová.
Čtěte také: Co si počít s atopickým ekzémem?
Neradíme žít na hnojišti, ale neuklízet denně!
Samozřejmě: nikdo neříká, že máte žít ve špíně, a že se po návratu domů z pískoviště nemyjí ruce. Ale že byste museli mít doma baterii čisticích prostředků vyvražďujících bakterie, a neustále je používat, je zbytečné. Malé bakterie a mikroorganismy, které s námi žijí, nás dokonce chrání před dravějšími útočníky. Když vyhubíme přirozené bakterie, které se v bytě nacházejí, otevřeme tím bránu jejich dravějším kolegyním.
Mimochodem: ukázalo se to po pádu berlínské zdi. Děti z průmyslové a celkově špinavější NDR byly zdravější, měly méně atopických ekzémů i astmatu než děti vyrůstající v bohatším sousedství. Vysvětlení? Jesle. Tam chodilo prakticky každé socialistické dítě, zatímco v západním Německu měly děti chůvy nebo soukromé miniškoličky a nesetkávaly se tak v klíčovém období s pestrou škálou bacilů a mikrobů, takže jejich odolnost byla menší.
K tématu: Naše děti by se měly nakazit včas
Co nemá smysl?
- hroutit se, když dítě sní trochu písku z pískoviště nebo spořádá jablko nemytýma rukama
- denně nebo každý týden čistit domácnost antibakteriálními prostředky – to má význam jen v době nemoci dítěte či vás, nastěhujete-li se do nového bytu, nebo po větších zásazích v bytě jako je třeba výměna oken a podobně
- sterilizovat lahvičky na mléko dítěti po každém použití
- trvat na tom, že dítě bude mít všechna nepovinná očkování ještě dřív, než mu byly tři roky – ostatně moudrý lékař by vám to měl vymluvit
- nutit příbuzné chodit ke zdravému novorozenci v roušce a pouze s umytýma rukama
- složit dítěti den ze zákazů, co všechno nesmí dělat
- nevodit dítě do kolektivních předškolních zařízení ze strachu, že by se tu mohlo nakazit. Možná ho uchráníte před pár virózami ve věku dvou tří let, o to horší pak budou ale nemoci, s nimiž se budete potýkat o tři roky později
ČLÁNKY DO MAILU