Hlavní navigace

Naše děti by se měly nakazit včas

21. 7. 2011

Sdílet

 Autor: SXC / Vitalia.cz
Žijeme v hyperčistém světě. Jenže imunitní systém, kterému jsme úspěšně zničili nepřítele, si ho hledá sám a obrací se proti nám. Budeme mimina nakonec záměrně infikovat bakteriemi?

Zhruba od sedmdesátých let minulého století začíná přibývat takzvaných autoimunitních onemocnění, tedy nemocí, při kterých se náš imunitní systém obrací proti buňkám vlastního těla. Příčina rostoucího sklonu bílých krvinek k palbě do vlastních řad není zatím zcela objasněna.

Mnoho vědců však věří na hygienickou hypotézu. Podle ní si za alergie a další podobné nemoci můžeme sami. Podařilo se nám zbavit se velké části choroboplodných bakterií a dalších organismů. Žijeme v hyperčistém světě. Imunitní systém, který nemá nepřítele, si ho hledá sám.

Astma – kdysi vzácná choroba

Mezi autoimunní nemoci se počítá i astma. Pokud nějakého astmatika znáte, nebo jím nedej Bože sami jste, nemusím vám vykládat, o jak omezující neduh se jedná.


Autor: Isifa.cz

Astmatický záchvat znamená pocit ztíženého dýchání a nedostatku vzduchu, kašel, tíseň na hrudi, sípavý dech a paniku. Záchvaty mohou být různě silné. Při nejsilnějších mohou nemocní skončit i na ARO. Astma způsobuje chronický zánět dýchacích cest. Záchvaty může spustit setkání s alergenem, cvičení, psychický stres a další příčiny.

V naší zemi žije podle webu České iniciativy pro astma okolo půl milionu astmatiků. Dalších zhruba čtvrt milionu lidí ale pravděpodobně trpí lehčí formou onemocnění. Mezi dětmi je astmatiků deset až patnáct procent, přičemž většinou převažují chlapci.

Ještě v devatenáctém století bylo ale astma považováno za vzácnou chorobu. To z něj dělá skvělého kandidáta na aplikaci hygienické hypotézy. Šance, že onemocníte astmatem, roste s dávkou antibiotik, které jste snědli. Nemoc musí nějak souviset s poškozením přirozené mikroflóry. Jenže o jaké konkrétní mikroby jde?

Ochrání žaludeční bakterie před astmatem?

Podle epidemiologických studií mají menší sklon k astmatu lidé infikovaní bakterií Helicobacter pylori. Je to velmi odolný organizmus, schopný žít v žaludeční kyselině. Nedá se považovat za úplně neškodného souputníka. Helicobacter pylori způsobuje žaludeční vředy a v některých případech i rakovinu žaludku nebo jícnu. Většinou je však infekce touto bakterií neškodná a nijak se neprojevuje. Jeden z nejnebezpečnějších kmenů Helicobacteru disponuje genem, který vědci pojmenovali CagA. CagA pozitivní bakterie spouští vředy i rakovinu, jestliže se infekce neléčí.

Pokud ovšem máte v žaludku nebezpečný kmen bakterie už od raného dětství, váš imunitní systém se naučí mikroba tolerovat a žádné zdravotní potíže vám v souvislosti s ním nehrozí.

Nedávno vyšlo najevo, že hostitelé CagA pozitivní Helicobacter pylori také méně trpí astmatem. Jako by tolerance k bakterii zároveň i bránila vzniku zánětu dýchacích cest, způsobujícímu astmatické potíže. Statistická závislost ale sama o sobě nic nedokazuje. Jako důkaz může posloužit jedině experiment. Jeden takový realizovala skupina imunologů vedená Isabelle C. Arnoldovou z Curyšské univerzity.

Čím dřív se nakazíte, tím líp


Autor: SXC / Vitalia.cz

Isabelle Arnoldová a její spolupracovníci nakazili CagA pozitivní Helicobacter pylori dvě skupiny myší. První jako myší nemluvňata, respektive spíš nepísklata, ve věku šesti dní. Druhou už jako dospělé šestidenní myši a myšáky. Po čtyřech týdnech od infekce jim podali bílkovinu ovalbumin. Ovalbumin se v imunologii používá k vyvolání alergické reakce. Výzkumníci sledovali, jak si myši povedou. Skupina, kterou vědci infikovali brzo po narození, na silný alergen téměř nereagovala. Zato myši nakažené až jako dospělé dostaly klasický astmatický záchvat.

Co dělat při záchvatu

Jak poznáte, že člověk vedle vás dostal astmatický záchvat? Začne ztěžka dýchat až pískat, bude vypadat vyděšeně, nosní dírky se mu budou při nádechu zmenšovat, místo aby se rozšiřovaly, a v důsledku nedostatku kyslíku mu mohou začít modrat koncové části těla.

Měli byste mu rozepnout těsné oděvní součástky, jako třeba límeček od košile nebo kravatu. Pokuste se ho posadit do polosedu, tj. tak, aby měl horní polovinu těla zvednutou v úhlu 45 až 50 stupňů.

Většina astmatiků u sebe nosí léky, nejčastěji inhalátor. Najděte ho a podejte mu ho podle návodu. Když potíže do deseti minut nepřejdou, sežeňte lékařskou pomoc.

Odolnost vůči astmatu zřejmě souvisí s hromaděním tzv. regulačních T buněk v plicích, které infekce bakterií způsobuje. Regulační T buňky tlumí činnost imunitního systému a brání mu v útocích na vlastní tkáně. Když vědci transplantovali pozdě nakaženým myším jen je, příznaky astmatu zmizely.

KL24

Infekce bakterií je nejspíš třeba ke správnému vývoji obranné soustavy lidského těla. V minulosti jí bylo nakaženo sedmdesát až devadesát procent novorozeňat. Dnes je to v průmyslových zemích méně než deset procent, prudkému růstu počtu astmatiků se tedy nemůžeme divit.

Zdroje:
http://www.cipa.cz/
http://www.sciencedaily.com/re­leases/2011/07/110701121528­.htm
http://dx.doi.org/10.1172/JCI45041
http://www.vitalia.cz/specialy/zasady-prvni-pomoci/astmaticky-zachvat/
http://prvni-pomoc.com/view.php?cisloclan­ku=2009020002

Autor článku

Píše o vědě. Vystudoval ekologii na Univerzitě Karlově v Praze. Momentálně studuje ještě psychologii na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, kde i žije. Baví ho čtení, psaní, běhání, kulečník a spánek.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).