Spánek by měl být procesem, při němž dochází k regeneraci tělesných a duševních sil. Každý ale to štěstí nemá. Existuje celá řada jevů, které mohou spánek narušovat. Jedním z nich je i syndrom spánkové apnoe.
„Je to přerušované chrápání se zástavami dechu. Pacienti přicházejí zejména pro denní spavost a únavu, proto, že ruší okolí a jejich spolunocležníci si stěžují, a protože se bojí, že se již nenadechnou,“ vysvětluje MUDr. Miroslav Moráň, vědecký sekretář České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu a vedoucí lékař Centra pro diagnostiku a léčbu poruch spánku a bdění, které je součástí Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Bohunice.
Spánková apnoe
je definována jako výskyt zástav dechu ve spánku, které trvají nejméně 10 sekund a opakují se více než pětkrát za hodinu spánku a současně dochází k probuzení nebo probouzecím reakcím. Apnoe znamená přerušení proudění vzduchu nosem nebo ústy.
Více: Krátkodobé přerušení dýchání ve spánku (spánková apnoe)
Jaké jsou příčiny spánkové apnoe?
Spát s maskou? Pro mnohé pacienty se spánkovou apnoe je to každodenní realita
Když je příčinou zástavy dechu uzávěr horních cest dýchacích, mluvíme o obstrukční spánkové apnoe. Vzácněji může být příčina v centrální nervové soustavě, která nevyšle signál aktivující dýchací pohyby – v tom případě se jedná o centrální spánkovou apnoe. Existuje i kombinace obou stavů, čili smíšená spánková apnoe.
Jak uvádí Miroslav Moráň: „Příčin chrápání a spánkové apnoe je celá řada (uvádí se až 16), které se různě kombinují jak u kterého pacienta (tvar a délka měkkého patra, velikost krčních a nosní mandle, tvar krku, velikost jazyka, tvar čelisti, abnormální centrální řízení mechaniky dýchání apod.).“
Vyšetření ve spánkové laboratoři
Pacient se spánkovou apnoí (stejně jako s podezřením na ni) je vyšetřen ve spánkové laboratoři buď polygraficky (hodnotí se dechové parametry a okysličení krve), nebo polysomnograficky (hodnotí se navíc i kvalita spánku). Na základě výsledku je pak stanoven další postup.
„Vždy je vhodné doporučení praktického lékaře, ORL či plicního specialisty,“ říká lékař. „Vyšetření v současné době pojišťovny hradí v případě, že spánková laboratoř je akreditována Českou společností pro výzkum spánku a spánkovou medicínu. V současné době je podle typu vyšetření cena pojišťovnou vyčíslena na 3–6000 Kč.“
Akreditovaná pracoviště najdete v článku:Kam jít, když špatně spíte
Muži s maskou
Možná budete překvapeni, ale pacientů se spánkovou apnoe je celkem dost. Postihuje přibližně každého desátého až dvacátého člověka (podle různých studií), nejčastěji mezi čtyřicátým až šedesátým rokem věku, muži bývají postiženi častěji.
„Je to časté onemocnění, v roce 2011 jsme jen v naší laboratoři vydali stovce pacientů přetlakový přístroj (CPAP) a dalších několik set byli chrápající nebo jen hraniční či lehcí apnoici, kteří byli odesláni na ORL,“ uvádí Miroslav Moráň.
Léčba CPAP znamená, že nemocný spí s nosní maskou, která je hadicí spojena s řízeným ventilátorem, a ten dodává nemocnému vzduch.
CPAP udržuje volné dýchací cesty pomocí zvýšeného tlaku vzduchu, který mechanicky zabraňuje kolapsu dýchacích cest. Vyšší tlak se vytváří pomocí ventilátorku v malém přenosném přístroji. Pod tímto tlakem pacient dýchá vzduch z přístroje pomocí hadice a nosní masky. Tlak je nastavitelný dle potřeb pacienta.
Zdroj: Nemocnice Jihlava
„Konzervativní léčba, tedy odzkoušení, nastavení a aplikace přístroje CPAP je v naší kompetenci po schválení revizním lékařem, na léčbu chirurgickou odesíláme na ORL oddělení naší nemocnice nebo jinam dle místa bydliště, pokud se touto problematikou zabývají. Kromě toho existuje řada soukromých pracovišť, kde je léčba hrazena pacientem,“ podotýká lékař.
Obezita jako závažný faktor
Miroslav Moráň uvádí, že nejvíce ohroženi jsou lidé obézní a popisuje případy z praxe: „Napadají mě tři pacienti, kteří byli těžkými apnoiky. Alarmující byla jejich váha v rozmezí 240–270 kg. Dva z nich již zemřeli na srdeční, respektive celkové selhání organizmu. Třetímu se podařilo zatím asi 150 kg zhubnout, čímž se zlepšil natolik, že bylo možno snížit hladinu přetlaku asi na polovinu se stejným léčebným efektem. Alarmující na tom je, že jejich obezita nebyla způsobena hormonálně, či jinak patologicky, ale příčinou bylo chronické přejídání a zcela nesprávná životospráva, tedy neschopnost svou psychikou zvládat své zlozvyky a včas rozpoznat, že se vlastně jedná o sebepoškozování, které ani sebelepší medicína pak není schopna vyléčit.“
Čtěte také: Kolikrát za noc jdete na záchod?
Jaké mohou být důsledky neléčené spánkové apnoe? Do jaké míry je vlastně porucha nebezpečná? Hrozí kupříkladu až zadušení? „Zadušení většinou nehrozí, vyjma stavů, kdy se pacient těžce opije nebo si vezme větší dávku léků, které snižují svalové napětí (například benzodiazepinová hypnotika). Jinak důsledkem neléčené spánkové apnoe je nejčastěji vysoký krevní tlak, dále pak infarkty myokardu, mrtvice, bolesti hlavy, hormonální změny, zhoršení paměti a koncentrace. Středně závažná a závažná spánková apnoe by se jistě měla léčit,“ apeluje Miroslav Moráň.
Navíc porucha může narušit vztahy nemocného s jeho nejbližšími. Spát vedle někoho, kdo chrápe a k tomu ještě nepravidelně dýchá, musí být doslova „o nervy“.
ČLÁNKY DO MAILU