Hlavní navigace

Sladké je s kávou ještě sladší

Autor: Depositphotos.com
Kofein a duševní výkon, káva a změny chuti, káva a střevní mikrobiom a káva louhovaná za studena. Vědci stále zjišťují nové věci o kávě.
Pavel Houser
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

I když vědecké studie se v souvislosti s kávou zaměřují logicky hlavně na to, jak pití kávy mění pravděpodobnosti nejběžnějších chorob (diabates, srdečně-cévní poruchy, nádorová onemocnění…), vědeckých výzkumů kolem kávy probíhá mnohem více a výsledky snad mohou zaujmout i toho, kdo není zrovna hypochondr ani barista.

Kofein podporuje schopnost řešit problémy, kreativitu nikoli

Káva je dnes každodenním nápojem především kancelářských krys, tradičně však konzumaci kávy (alespoň ve smyslu kaváren) máme spojenu spíše s profesemi uměleckými až bohémskými. A k tomu si lze připočíst třeba výrok slavného maďarského matematika Paula Erdöse, který prohlásil, že matematik je stroj na přeměnu kávy v matematické teorémy. Kofein je každopádně droga stimulující, jaké přesně funkce našeho mozku ale povzbuzuje?

Právě tímto směrem se zaměřili na University of Arkansas, když zkusili naše kognitivní schopnosti rozdělit na schopnost řešit problémy a kreativitu; respektive studie mluví o konvergentním vs. divergentním myšlení, přičemž to první obnáší řešení konkrétního problému, to druhé spíš generování nových/zajímavých myšlenek bez jednoznačně správné odpovědi. V rámci studie dostalo osmdesát dobrovolníků buď 200 mg kofeinu (odpovídá šálku silnější kávy), nebo placebo.

Darya Zabelina a její kolegové ve studii publikované v Consciousness and Cognition dospěli k závěru, že kofein zlepšuje naši schopnost řešit problémy, kreativitu nikoliv – ani ji však nezhoršuje. Kofein neovlivnil pracovní paměť, ale ti, kdo ho měli, uváděli oproti skupině s placebem lepší náladu.

Samozřejmě každého napadne, že u mnoha (i běžných pracovních apod.) činností nemusí být tak jasné, do které z obou kategorií spíše spadají.

Sladké je s kávou ještě sladší

Někdo z nás pije kávu jako zdroj kofeinu, nebo prostě v rámci automatismu, o němž se příliš nepřemýšlí. Jiný člověk (nebo stejný člověk jindy) si vychutnává chuť. A ještě další beru kávu za součást gastronomie.

Studie provedená na Aarhus University se v této souvislosti zaměřila na otázku, jak káva ovlivňuje čich a chuť. V prvním případě je výsledek negativní, ve druhém se ale změna ukázala – je zvýrazněno vnímání sladké chuti, takže sladké pociťujeme jako ještě sladší. Naopak studie zaznamenala oslabené vnímání hořké chuti. V tomto případě za celým jevem stojí chuť kávy, nikoliv samotný kofein – stejně fungovala i káva bez kofeinu. Příčinou změn chuti jsou téměř jistě hořké látky v kávě, otázkou je, jak by se vše změnilo, pokud by šlo o vliv kávy dále ochucované mlékem, cukrem apod.

Samo o sobě z toho ještě nevyplývá, zda ke kávě přikusovat spíše dort, nebo tabulku hořké čokolády, ale zajímavé to jistě je a třeba by to mohl využívat i někdo, kdo chce snížit konzumaci cukru (ovšemže má i jiné možnosti, jak svou chuť ošálit).

Galerie: Jak a v čem namlít kávu, aby chutnala

Káva ovlivňuje i mikrobiom

V poslední době přibývá studií popisujících, jak náš zdravotní stav souvisí s populacemi bakterií obývajících střevní systém – s mikrobiomem. Je možné, že mnohé účinky kávy souvisejí právě i s tím, jak kofein (a další látky) ovlivňuje naše bakterie.

Li Jiao z Baylor College of Medicine v Houstonu s kolegy nyní za tímto účelem analyzovali mikrobiomy získané při kolonoskopii tlustého střeva (uvádějí, že dosud se vliv kávy na mikrobiom posuzoval pouze ze vzorků stolice). Účastníci studie, kteří pili každodenně za poslední rok alespoň dva šálky kávy denně, měli lepší výsledky než ti, kteří kávy pili méně nebo se jí vyhýbali zcela.

Konzumenti kávy měli ve střevech více bakterií, ty zde byly rovnoměrně rozloženy a s menší pravděpodobností se zde vyskytoval rod bakterií, který bývá spojen s poruchami metabolismu a obezitou. Navíc střeva pijáků kávy s menší pravděpodobností postihovaly záněty. Studie přímo nezkoumala, zda jde o účinek kofeinu, či jiné látky z kávy (přímo se nabízí i možný vliv polyfenolů působících jako antioxidanty), ani jak konkrétně fungování různých bakterií ovlivňuje.

Louhovat lze i v lednici

Nakonec zajímavost z American Chemical Society. Příslušná studie se zabývá hlavně tím, jaký význam má teplota pražení kávových bobů. Podle různých technologií zpracování je káva jinak kyselá a obsahuje jiné hladiny antioxidantů.

 

Zajímavé v této souvislosti ale je, že dalším faktorem je finální příprava. Kromě obvyklého zalití kávy téměř vařící vodou existuje i verze přípravy kávy ve studené vodě – má jít o moderní/módní (či snad dokonce horký?) trend. Mletá káva se přitom smíchá s vodou o pokojové teplotě, nebo i chladnější, a nechá se louhovat kolem dvou dnů, opět za pokojové teploty nebo v lednici. Před vlastní konzumací si lze kávu podle chuti i mírně přihřát na ideální teplotu (a přefiltrovat).

tipli

Závěr studie má víceméně znít, že efekt studené kávy závisí hodně právě na tom, jak se předtím pražily boby – do čím tmavší barvy, tím vyšší je vliv dalšího zpracování (a pak je možná zdravější kávu dále rozpouštět za tepla, protože se do ní vylouhuje více antioxidantů). A za druhé, když si autoři studie z Thomas Jefferson University zkusili vyrobit kávu za studena sami doma, výslednou chutí nebyli zrovna nadšení; připouštějí ovšem, že nejsou žádní baristé…

Text vychází především z databáze medicínských tiskových zpráv vědeckých institucí na MedicalXpress.com a Phys.org.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).