Lékaři dokázali transplantovat šest orgánů od dárce s mrtvým srdcem

Sdílet

Lékaři na sále při odběru orgánů zemřelému dárci
Autor: CKTCH
Výjimečný počin v oblasti transplantací mají za sebou čeští lékaři. V Brně dokázali vůbec poprvé od zemřelého dárce se zástavou krevního oběhu odebrat šest orgánů. Mimořádně i srdce, což u zemřelých dárců se zástavou oběhu není vůbec samozřejmé.

V brněnském Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) se v lednu podařilo něco v české medicíně nevídaného. Od člověka, který zemřel na zástavu krevního oběhu, lékaři se souhlasem jeho rodiny odebrali šest orgánů. V Česku jich tolik od dárce se smrtí srdce odebrali vůbec poprvé. 

Co se dozvíte v článku
  1. Mohli využít i srdce
  2. Proč šest orgánů
  3. Dárců  se zástavou oběhu přibývá

Mohli využít i srdce

Dárcům se zástavou oběhu lékaři většinou odebírají dva nebo tři orgány, výjimečně čtyři – játra, plíce, ledviny a slinivku. Od zemřelého v lednu ale dokázali využít také srdce, což je při zástavě oběhu mimořádné.Za určitých podmínek jej lze odebrat, jen je klíčové, aby doba bez prokrvení byla co nejkratší a orgán splnil přísná  kritéria, říká Petr Fila, přednosta Kliniky kardiovaskulární a transplantační chirurgie CKTCH.

A vysvětluje, že zástava krevního oběhu nemusí znamenat okamžité a nevratné poškození srdečního svalu. Srdce může být transplantovatelné za předpokladu, že jeho odběr provede lékař rychle a orgán se okamžitě ochladí konzervačním roztokem.

Zachování vlastností je ale možné také díky speciálnímu přístroji TransMedic. Má podobu průhledné plastové kapsle s řadou hadiček, v níž srdce tepe, zahčívá se a promývá krví, a proto může být mimo tělo až několik hodin, takže je snadnější jej také přepravovat.

Proč šest orgánů

Odběr šesti orgánů se mohl podařit díky souhře několika příznivých okolností. Orgány dárce vhodné k transplantaci byly zdravé a dobře fungující. Perfektně zafungovat museli také lékaři-intenzivisté, kteří se o pacienta starali před odběrem. Právě oni kontaktují transplantační centra, když mají pacienta vhodného jako dárce, a pečují o něj tak, aby orgány utrpěly co nejméně. Nutná byla i bezchybná koordinace všech kroků souvisejících s vyoperováním orgánů a jejich převozem z Brna do dvou pražských transplantačních center. 

„V tomto konkrétním případě se do koordinace postupně zapojilo kolem 80 lidí a trvala desítky hodin. Jeden koordinátor uskutečnil během této doby kolem 350 telefonátů,“ citovala agentura ČTK koordinátorku Jitku Lukešovou (pokud vás práce této profese zajímá víc, přečtěte si zde rozhovor z jedním s koordinátorů). 

Bezchybná byla i práce jednotlivých medicínských týmů. Některé orgány odebíraly, jiné transplantovaly. Kromě CKTCH se zapojily také pražský IKEM a Fakultní nemocnice Motol a Homolka. V jednu chvíli bylo na operačním sále až 22 zdravotníků.

Šest orgánů jednoho dárce lékaři nakonec voperovali v IKEM a Motole pěti lidem, protože jedna z ledvin byla transplantovaná zároveň se slinivkou. Druhá ledvina zachránila život jinému příjemci, protože při transplantaci se příjemci dává vždy jen jeden z tohoto párového orgánu. 

Dárců  se zástavou oběhu přibývá

Dárců, kteří umírají nikoliv na smrt mozku, ale po nezvratné zástavě krevního oběhu, v tuzemsku rok od roku přibývá. Obecně se dá říct, že počet dárců s očekávanou zástavou se pomalu zvyšuje, ale stále výrazně převyšují dárci s potvrzenou mozkovou smrtí, říká Petr Fila.

CKTCH loni evidovali sedm dárců se zástavou oběhu a 22 dárců s mozkovou smrtí. V pražském IKEM, jenž je naším největším transplantačním centrem, jich v roce 2025 bylo dvojnásobek oproti roku 2024, kdy jen tam evidovali 18 zemřelých dárců se smrtí srdce.

Nejčastěji jde o pacienty s velmi těžkým poškozením mozku, jež vede k selhání dýchání, krevního tlaku nebo srdeční rytmu. Jejich funkci proto u hospitalizovaného nahrazují přístroje. Otázka případného dárcovství orgánů přichází ve chvíli, kdy lékaři již vyčerpali všechny možnosti léčby. 

Odběr orgánů a jejich následné voperování je přitom u dárce s mrtvým srdcem složitější. Zatímco u dárců po mozkové smrti jsou stále zásobovány krví a kyslíkem díky bijícímu srdci, u dárců se zástavou oběhu tomu tak logicky není. Odebírající týmy proto mají maximálně několik desítek minut na to, aby zahájily propláchnutí orgánů konzervačním roztokem, který pro jejich odběr a zachování správné funkce i po transplantaci, vysvětluje přednosta CKTCH. 

U dárce po mozkové smrti lékaři mohou odebrat více orgánů, protože ty zůstávají okysličované. Jeden dárce může zachránit život až deseti pacientům.

U dárce po zástavě oběhu je počet orgánů nižší, protože podmínky využití limituje  čas od zástavy oběhu do proplachu orgánů konzervačním roztokem. Výběr, které orgány lékaři odeberou a které ne, záleží na jejich stavu i zdravotním stavu dárce.

Podívejte se na archivní video IKEM, kde jde vidět, jak pracuje systém TransMedic:

Zdroj: Youtube.com

XXXX

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářských cen Psychiatrické společností ČLS JEP za rok 2021 a 2022. 

Kvíz týdne

Písek, Ústí, Bechyně: Poznejte podle fotek známé mosty
1/18 otázek
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).