Hlavní navigace

Rozvod jako součást léčby

 Autor: Photo by Anthony Tran on Unsplash, podle licence: Public domain
Paní Martě je pětatřicet a vždycky byla zdravá. Před pár měsíci ji zaskočila únava, napětí šíje, brnění nohou. Nukleární magnetická rezonance potvrdila ložiska roztroušené sklerózy.
Jan Hnízdil 23. 3. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Lékaři paní Martě sdělili, že jde o nevyléčitelné onemocnění, příčina nejasná. Léky od neurologa jí ulevily, učila se žít s nemocí. Do Hnízda zdraví dorazila ve slušném stavu. 

Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění. Přestože to biologická medicína neuznává, při jejím vzniku hraje velkou roli psychika. 

Když nám naše imunita škodí

Autoimunitní, někdy se také říká autoagresivní, znamená, že obranyschopnost, imunita, místo aby člověka bránila, tak se otočí proti němu a začne mu škodit. V souvislostech života to znamená, že člověk se trápí, stresuje, negativní emoce obrací proti sobě, žije sobě na úkor. 

Marta je citlivá, starostlivá, obětavá. Přetížená v práci i doma. Všechno si moc bere. Nakládá si víc, než unese. Přestože si přímo nestěžovala, z rozhovoru jsem vycítil, že je nešťastná v manželství.

Životní souvislosti nemoci

Zakladatel české psychosomatiky a můj učitel Jirka Šavlík mi kladl na srdce, abych si dával pozor na předčasnou interpretaci. V nadšení, že jsem odhalil příčinu potíží, to pacientovi hned nesdělil. Dlouho jsem se s tím potýkal, až jsem to řešit přestal.

Pacientovi už při první konzultaci citlivě, slušně a jasně vysvětlím, v čem je problém. Lepší, aby se to dozvěděl hned, než léta chodil kolem horké kaše. Některý to přijme okamžitě, jiný třeba za rok, někomu to nedojde nikdy. Pacientům nedávám žádná konkrétní doporučení. Vysvětlím jim životní souvislosti nemoci, nastavím zrcadlo. Je na nich, jestli do něj pohlédnou.

Martě jsem doporučil pohybovou relaxaci, byliny na uklidnění, hlavně ale řešení manželského vztahu. Buď se s ním smíří, nebo ho bude řešit v partnerské terapii, nebo se rozvede… Rozhodnout se musí sama. Do závěrečné zprávy jsem napsal: „Předpokladem efektivní léčby je uspokojivé vyřešení manželského vztahu, sebevztahu.“ Rozloučili jsme se. Za rok mi přišel mail.

Znovu jsem se nadechla

„Vážený pane doktore,
několikrát začnu psát a řádky zase smažu. Vnitřně cítím, že Vám napsat musím. Nebudete-li mít čas následující text číst, plně to chápu. Přesto ho posílám. Dlužím to klidu své duše.

Loni mi diagnostikovali roztroušenou sklerózu. Moje matka to těžce nese, a proto mě k Vám objednala. S nemocí žiji v symbióze a k Vám jsem jela spíš proto, abych vyhověla matce. Po necelé půlhodině rozhovoru, kdy jsem o sobě sdělila jen obecné a kusé informace, jste mi bez obalu pověděl, že se mám rozvést. V tom že tkví příčina mojí nemoci. 

Na manželství jsem si přitom ani moc nestěžovala. Pravdou ale je, že jsem v něm vnitřně šťastná nebyla. Manžel hodně pil, byl hrubý, pohrdal mnou. Jako dítě z rozvedené rodiny jsem nechtěla v manželství zklamat. Vaše doporučení jsem odmítla. Řekla jsem Vám, že ho mám ráda. Také spolu máme roční dítě a 3,5 miliónu hypotéku. Vy jste opáčil, že to je sice pravda, ale zdraví mám jen jedno.

Odcházela jsem od Vás se smíšenými pocity. Nastavené zrcadlo jsem nebrala vážně, rozvod či odchod od manžela rezolutně zavrhla. Dny plynuly a já se každý čtvrtek bála, co přijde o víkendu. Koncem června jsme odjeli na dovolenou. Ráno jsem šla ohřívat dceři mléko, vypojila manželův telefon z nabíječky a na displeji se rozsvítila zpráva od jeho přítelkyně. Psala, jak moc ho miluje. Postupem času jsem se dozvěděla, že s ní měl dlouhodobý vztah. Většina našich známých o něm věděla. Jen já ne. Nebo jsem vědět nechtěla. Zatímco ji velebil, mnou pohrdal, častoval mne výrazy líná, tlustá, nespolečenská. Ze dne na den se mi zhroutil svět. Neměla jsem sílu se zvednout z gauče a jít něco dělat. Z mozku prejt a ze srdce tatarák. Naštěstí za mnou v té době stála ereska. Navzdory těžké životní situaci mi nedělala potíže.

Hlásím, že jsem rozvedená. Hypotéku a dům jsem nechala přepsat na sebe. Protože v něm nejsem šťastná, tak ho prodám. Nový život chci začít v bytě, který sice nebude tak luxusní, ale věřím, že v něm budu šťastnější. S dcerou to také nějak zvládneme. Změna mi moc prospěla. Připadám si, jako bych se po deseti minutách topení ve studené vodě vynořila nad hladinu a znovu nadechla.

Nevím, jak jste tenkrát mohl za necelou půlhodinu prozřít moji situaci. Chci se Vám omluvit, že jsem o Vašich závěrech vnitřně pochybovala. Těším se na naše další setkání a věřím, že se naplní i Vaše slova o tom, že se můžu úplně uzdravit. S díky a pozdravy. Marta S.

Mail paní Marty mě potěšil a povzbudil. Říkal jsem si, že i když mi dali Bludný balvan za šíření blbostí, tak to snad nedělám úplně blbě. Nadšení mi dlouho nevydrželo. Pýcha předchází pád. Když jsem se mailem pochlubil manželce, posměšně utrousila: „Já si myslím, že každému pacientovi řekneš, ať se rozvede, a občas se trefíš.“

Z volného pokračování knihy Příběhy obyčejného uzdravení 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).