Stařičký vtip dí: Zemědělci mají čtyři nepřátele: jaro, léto, podzim a zimu. Je známa i varianta ze soutěže O zlatou mříž. Zemědělce tam zastupuje socialismus, eventuálně budování komunismu. Co bylo, bylo. Dnes ani soudruzi z NDR neudělají chybu, napíší-li: Psychická kondice má čtyři nepřátele… atd. viz výše. První dvě slova je možno nahradit. Namátkou pojmy duševní hygiena, psychická vyrovnanost, optimistické, pozitivní myšlení, neexistence poruch nálady, osobnostní stabilita, reálné sebehodnocení i hodnocení druhých. Coby manželský poradce mohu dodat: klidné a spokojené manželství. Atd. málem do nekonečna. Inu:
Jaro
Jarní únava, pohled na „dvě srdéčka v jednom rytmu“ s pocitem mírné, někdy i velké závisti: „I tu hloupou kytku šeříku si musím natrhat sama. Bože, zas musím vyhodit pár korun za první sněženky… Kde je ta doba, kdy jsem z lásky tuhle tradici zavedl? Ano, probouzejí se u mne jarní touhy. Ovšem, co je doma, to se počítá, ale neláká.“ Tzv. první psychiatrické žně.
Léto
„Včera neděle byla…a zase to stálo za nic…“ aneb: „Z lehce oblečených ženských, které potkám, jsem úplně paf. Jenže mám dvě děti...“
Dovolená s manželem či manželkou: „Dvojnásobek výdajů a polovina radosti. Horko, nebo lije a lije…“
Podzim
Nejvíc pacientů v psychiatrických ordinacích – tzv. druhé psychiatrické žně. Mizerné počasí. Babí léto… ale ano, „s babou (chlapem) mého srdce tvrdá mez netlačí. Snubní prstýnek s jiným než jejím (jeho) jménem ano.“ Ten tlačí někdy po čertech moc.
Zima
Vánoce, Vánoce přicházejí… „Bude to stát strašné peníze a zase se strašně pohádáme.“ Že by psychiatrické dožínky? Silvestr – svátek alkoholiků amatérů. „Hned po půlnoci půjdu s pravdou ven – rozvod je řešení… ale co děti?“
Minikurz první pomoci
Bádání rabínů v Izraeli prý došlo k závěru, že jediná záruka toho, že nebudeme prožívat „slzavé údolí“, je nenarodit se. Nejsem rabín, ale párkrát mne to napadlo taky.
První pomoc
- Světlo nejen na konci tunelu: Minimálně jednou, ale spíše dvakrát týdně něco, na co se lze těšit. Žádné výmluvy a odkládání! Může to být maličkost.
- Alespoň špetku „modrého života“: Nejméně jednou týdně tzv. dobrý skutek. Pomoci lze lidem, zvířatům, dobré věci, květinám, životnímu prostředí.
- Sex, jídlo a autogenní trénink, radí proti úzkosti britský psycholog Hans Eysenck. Jasná zpráva: pochutnejte si na něčem.
- Amatérská terapie: arteterapie, biblioterapie, muzikoterapie, zooterapie, terapie prostředím.
Zní to složitě, ale není to žádná věda. Ani výdaje nemusí být velké.
Zajít na výstavu, do divadla, kina, přečíst si dobrou knihu nebo třeba i bulvární tisk – pokud nám to učiní radost. Rekreačně sportovat, pořídit si psa – konečně nás někdo bude mít rád a dá nám to i najevo. Pustit si dobrou hudbu… dobrá tu je ta, která nás potěší. Zajít na sportovní utkání – pokud se tam setkáme s nespravedlností, lze to dát ve vší slušnosti patřičně hlasitě najevo. Drobná úprava bydlení. Návštěva antikvariátu nebo second handu… možná i obojího.
Sám sobě lékařem
Pro stále doporučované maličkosti není třeba mnoho úsilí. Přitom působí málem na celý obvod našeho těla. Vitamíny z ovoce i zeleniny ano, mnoho sladkostí ne… i když samy o sobě uklidní, může vás zneklidnit pomyšlení na cukrovku. Alkoholik je ten, kdo pije, i když mu to dělá sociální obtíže. À propos, nešlo by ony obtíže poněkud omezit? Střídat aktivní a pasivní odpočinek. První je ve střídání činnosti. Druhý znamená vypnout a, chcete-li, párkrát učinit intenzivněji nádech a výdech. Ne jako Emil Zátopek, blahé paměti v cíli maratonu. Dýchá mi to – zhluboka a klidně.
Zamyšlení nad rozvrhem dne – není tam něco, co by šlo změnit k lepšímu? Nebo dokonce „poslat do výslužby“?
Pokud je vše v pořádku, pak jsi něco přehlédl
Důkladné seznámení s Murphyho zákony o pravděpodobnosti limitně se blížící jistotě ve výskytu katastrof: povzbuzující a věštecké jsou všechny. Namátkou: věci jdou od špatného k horšímu. Každá změna ohrožuje. Pokud to vypadá, že vše je OK, pak jsi něco přehlédl.
![](https://i.iinfo.cz/images/42/prvni-pomoc-absolventum-kursu-negativniho-mysleni-1.jpg)
Mocná je Murphyho inspirační hodnota. Díky němu (a své praxi) namátkou vím, že „v manželství je kritický první rok… a pak všechny další.“ Pro seznámení pak platí: muž po čtyřicítce je buď ženatý, zadaný, nebo psychopatický. Pokud je to fajn, slušný a přitažlivý chlap – ideální partner pro ženu – pak již svého partnera má. Seznamování je jako telefonování: buď je to omyl, nebo obsazeno.
Zdravý pacient je jen nedokonale vyšetřený. Může-li čtenář (posluchač, manželka, manžel, dítě, kolega, šéf) něco špatně pochopit, pak to špatně pochopí. Není to ničí vina, že jste ztratil(a) všechny iluze; je jen vaše vina, že jste iluze měl(a). Na druhém břehu je tráva zelenější. Těšit se na stáří je správné; ovšem výhradně pokud jste mladí nebo hloupí, eventuálně i oboje.
Genetika je mocná čarodějka. Dobré vlastnosti předává vašim dětem výhradně po druhém z rodičů. Špatné vlastnosti mají po vás. Nikdy neříkej nikdy… V rozvodové variantě: nikdy neříkej ani si nemysli: tohle by můj manžel (manželka) nikdy neudělal(a). Nejen zde, i obecně platí zásada: možné je všechno!
Takto důkladně připraveni obvykle zjistíme, že přece jen nemůže být tak zle (aby teoreticky zítra nemohlo být hůř). Jinými slovy:
Věci – přinejmenším některé – nedopadají obvykle tak zle, jak se zdálo před tím, než nastaly.
Jen pesimista může být příjemně překvapen.