Hlavní navigace

Proč nejíst popraskané ovoce

12. 8. 2020
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Popraskané ovoce ani zeleninu není radno konzumovat. Naopak bychom se podle odborníka neměli vyhýbat tomu prodávat a kupovat „nestandardizované“ plody. „Všechna jablka na stromě přeci nejsou stejná,“ říká Martin Ludvík.

Přestože se za největší riziko (nejen) v pěstování ovoce nebo zeleniny považuje nadměrné sucho a horko, může se na objemu, a především kvalitě sklizně podílet i déšť. Zvláště pokud prší v nevhodnou dobu. Výsledkem totiž může být popraskání plodů a nemožnost prodat takové plody k přímé spotřebě spotřebitelům v tržní síti.

K popraskání stačí i jediná přeháňka

Praskání plodů je důsledkem osmotického tlaku v plodech, především v peckovinách, které mají tenkou slupku, jak vysvětluje předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Nejnáchylnější jsou k popraskání třešně (a to se například letos mnoha pěstitelům stalo), ale také meruňky nebo švestky. Záleží rovněž na odrůdě a zralosti, přičemž u zralejších plodů je riziko vyšší. Někdy pak podle Martina Ludvíka stačí k popraskání plodů i jedna přeháňka.

Popraskané plody do maloobchodu nesmí

Jedinou, ne však zcela stoprocentní obranou je podle experta aplikace některých přípravků. Jejich cílem je ale především zabránit v prasklých plodech šíření hniloby.

Popraskané plody je každopádně zakázáno prodávat v maloobchodu, protože plísně se mohou v plodech rychle šířit a kontaminovat je toxickými látkami. To platí i v případě červivého ovoce, neboť červi také vylučují toxické látky. „I když na ovoci nejsou projevy plísně na první pohled vidět, není to záruka, že v něm toxiny nejsou,“ zdůrazňuje předseda ovocnářů.

Popraskané ovoce by tak lidé jako čerstvé neměli konzumovat, lze je ale použít jako surovinu pro výrobu dalších produktů.

Co s puklým ovocem? Vypálit…

Popraskané ovoce je možné využít například k výrobě moštů nebo pálenek. Ani v tomto případě by ale nemělo jít o plody s projevy hniloby, a kromě toho se k dalšímu zpracování nedá využít každý druh ovoce. Například třešně nejsou kvůli svému složení na další zpracování vhodné, a proto se také stává, že je v případě poškození popraskáním nechávají pěstitelé na stromech.

Višně, meruňky nebo švestky naopak na zpracování vhodné jsou, což většina spotřebitelů zná v podobě slivovic, meruňkovic nebo višňovic.

Jablka pobitá kroupami nevadí, maloobchod je ale nechce

Naopak kroupy nemají podle Martina Ludvíka na zdravotní rizika vliv. Bez problémů tak lze konzumovat například jablka, která před sklizní kroupy zasáhly, pokud není proražena jejich slupka.

Taková jablka lze i prodávat v obchodech jako II. jakost a jsou logicky i levnější.

Maloobchod však o takové produkty nestojí, neboť spotřebitel podle obchodníků požaduje stejně velká a stejně barevná „standardizovaná“ jablka. Tento přístup zákazníků i současné znění legislativy by ale bylo podle předsedy ovocnářů vhodné změnit.

KL20-hlasovnai

Strom nezná normy

„Každý by měl přece vědět, že všechna jablka na stromě nejsou stejná. Mluvíme-li dnes o udržitelnosti zemědělství, návratu k přirozené stravě a omezování přípravků k ošetřování ovoce, měly by se tomu přizpůsobit všechny složky v potravinářském řetězci, nejen zemědělci,“ konstatuje Martin Ludvík. Což mimo jiné znamená, že běžně by se měly prodávat i „nestandardy“, jakožto produkt přirozeného pěstění, a „optimální vzhled“ by neměl být nepřekročitelným požadavkem jak maloobchodu, tak nakupujících. Bohužel dosavadní snahy prodávat „nestandardy“, pakliže splňují další podmínky pro prodej, nejsou zatím podle Martina Ludvíka příliš úspěšné.

Galerie: Nestandardní zeleninu a ovoce začalo prodávat např. Penny

Galerie: „Ošklivky“ nabízí i online supermarket Rohlík

Galerie: Tesco přišlo s „dokonale nedokonalou“ zeleninou a ovocem

Ostatně i jablka, ale i některé druhy zeleniny (například kedlubny), mohou popraskat, a to z celé řady důvodů. I když hlavním důvodem je déšť a nedostatečná pružnost slupky, dalším může být i přezrálost plodů, příliš vysoké teploty nebo nedostatek vápníku. Četnější výskyt extrémních projevů počasí, což zdaleka nemusí být jen nedostatek srážek, tak v praxi generuje vyšší rizika ztrát nejen pro pěstitele, ale také pro spotřebitele, neboť ovoce a zelenina jsou oprávněně symbolem zdravého stravování. Vyšší rizika ztrát pak ovšem také generují růst cen.

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).